Kolektivní monografie představuje výzkum česko-bulharských literárněvědných, kulturních a historických kontaktů. Týká se činnosti osobností spjatých s obdobím národního obrození i pozdějších osvětových pracovníků, spisovatelů, vědců a překladatelů 19. a první poloviny 20. století. Důraz je kladen na doposud neznámé archivnímateriály k dějinám vzájemných styků, které jsou ve studiích analyzovány a komentovány, v menší míře též vydávány (korespondence, deníkové zápisky apod.).
Výbor z tvorby bulharské básnířky Lidie Gălăbovy, která si v roce 2000 vybrala za nový domov Prahu. Přesto zůstala věrná své rodné řeči a vlasti – přesídlení jí však otevřelo cestu k novým zkušenostem a poetické obraznosti. Verše tohoto souboru spojuje okouzlení pražským geniem loci, ale jsou zároveň výrazným (ženským) hlasem reflektujícím vnitřní i vnější svět autorky a originálním vyjádřením pocitů z rozviklané, nejistotu vyvolávající současnosti: "…Podívej se na zastávku u Anděla! / Kolik šedých andělů bez perutí a svatozáří, / celá kohorta bezejmenných hrdinů, / vítr odnáší jejich hlasy k řece / a oni bezhlesně stojí v pološeru, / tak skuteční, lidští, až to vyráží dech, / lidé, kteří jako každý pozemšťan / nemají možnost volby, žádnou volbu, i zítra je den…" Významnou oporu své poezie, objevně inspirované Prahou, našla Lidia Gălăbova v překladateli Marcelovi Černém, jehož doslov je zároveň výtečnou studií o česko-bulharském básnickém dotýkání.
Praha jako tradiční centrum sorabistických bádání přivítala 27. listopadu 2015 již druhé Pražské sorabistické sympozium, tentokráte konané u příležitosti 360. výročí narození pražského sochaře lužickosrbského původu Matěje Václava Jäckela (1655−1738). Výsledkem zmíněné mezinárodní vědecké akce je kolektivní monografie Pražské sorabistické studie II, obsahující výsledky sorabistických výzkumů jedenadvaceti autorů z České republiky, Německa, Polska a Srbska, tedy ze zemí, kde má sorabistika tradičně silné kořeny a kde se i v současnosti slibně a systematicky rozvíjí. Tato monografie zahrnuje témata ze všech hlavních sorabistických disciplín a tomu odpovídá i její vnitřní členění do čtyř základních oddílů, jimiž jsou Dějiny umění a kulturní věda, Etnologie a hudební věda, Literární věda a dějiny a Jazykověda. Smyslem této práce je proto kromě jiného rovněž ukázat, že také sorabistika, poměrně malý vědecký obor, zahrnuje nemalé spektrum badatelských okruhů. Publikace vyšla již jako 6. svazek edice Česko-lužická historie, kterou začala vydávat Společnost přátel Lužice v roce 2008. Studie se kromě centrální osobnosti M. V. Jäckela věnují např. malíři Horstu Šlosarovi, spisovateli Juriji Brězanovi nebo kontroverznímu slavistovi Janu Petrovi.
Kniha se dělí do tří hlavních oddílů. První oddíl obsahuje přehledové stati, přičemž prologem je studie Emilie Bláhové, která chronologicky zachycuje klíčové události spojené se vznikem Slovníku jazyka staroslověnského a představuje hlavní aktéry tohoto dlouhodobého vědeckého projektu. Následují charakteristiky souvisejících projektů, jako jsou Dodatky ke Slovníku jazyka staroslověnského, Řecko-staroslověnský index, Projekt GORAZD a další slovníky a etymologické zdroje. Druhý oddíl přináší abecedně seřazené syntetizující portréty spolupracovníků Slovníku, včetně odborných charakteristik a bibliografií osobností jako jsou Marta Bauerová, Emilie Bláhová, Karel Haderka, Zoe Hauptová a další. Třetí oddíl je věnován přílohám, které zahrnují soupisy a pomocné tabulky reflektující účast jednotlivých autorů na projektu. Doplňují je reprodukce archivních dokumentů, které ilustrují genezi Slovníku a průběh jeho vývoje.
Vědecká edice korespondence Matije Mesiće s Čechy a Slováky (např. P. J, Šafaříkem).
Kolektivní monografie prezentuje současný stav vědeckého poznání několika českých a v ČR působících slavistů a balkanistů o pojetí romantismu v balkánských literaturách (bez řeckého a tureckého písemnictví). To vše na pozadí rozvoje národních hnutí jako základu utváření moderních balkánských národů. Jedná se o interdisciplinární práci, která se snaží vytvořit plastický obraz proměn této oblasti Evropy tak, aby se český čtenář snadněji orientoval nejen v problematice 19. století, ale aby i lépe pochopil kořeny často bouřlivého vývoje Balkánu též ve 20. století a době současné. Nesporná výhoda této publikace spočívá v pokud možno co nejobjektivnějším náhledu na tuto problematiku z pozice „nezúčastněné“ České republiky, neboť obdobné práce balkánského původu bývají zatíženy různými ustálenými stereotypy v pohledu na sebe sama i na sousedy. Text je doplněn ilustračním materiálem, zjednodušenými mapami, které pomohou českému čtenáři lépe se v proměnách Balkánu orientovat, a vybranou bibliografií členěnou podle národních literatur. Autoři: M. Černý, A. Jensterle-Doležalová, J. Horáková, I. Mikušiak, M. K. Nedvědová, J. Otčenášek, P. Vinš
Soubor 43 statí českého literárního historika a komparatisty K. Krejčího (1904-1979) shrnuje jeho práce na poli srovnávací literatury a představuje hluboký, nesmírně erudovaný a stále inspirativní vhled do problematiky evropského literárního procesu; má zásadní význam pro bohemistická a slavistická bádání. Kniha je uvedena obsáhlou studií Vladimíra Svatoně a doplněna úplnou bibliografií autora.
Antologie bulharského diabolismu. Antologie obsahuje povídky i delší texty z dvacátých let 20. stol. pěti bulharských autorů, kteří vtiskli podobu bulharskému diabolismu. Tento literární směr, známý u nás z děl G. Meyrinka a H. H. Ewerse, se zabývá tajemnými, morbidními a hrůznými příběhy, ve své bulharské podobě zabíhá do grotesky a blíží se expresionismu. Knihu doprovází literárněhistorická studie.
Kniha navazuje na sérii publikačních výstupů úspěšného projektu "Konference mladých slavistů", řešeného na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. 31 dílčích studií tohoto svazku je rozděleno do pěti tematických kapitol (Národně emancipační a státoprávní ideje u slovanských etnik, Náboženská mozaika slovanského areálu, Slovanské literatury ve vzájemných reflexích a konfrontacích, Proces osvojování slovanských jazyků, Vzájemné vlivy slovanských jazyků ze synchronního a diachronního pohledu). Zástupci mladé badatelské generace z dvanácti zemí (Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Česká republika, Estonsko, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Malta, Německo, Polsko, Slovensko, Ukrajina) zde v různých sférách (jazyk, literatura, národní vědomí, náboženství) kriticky zkoumají vzájemné vztahy a vlivy mezi slovanskými i neslovanskými prostředími areálu jihovýchodní, střední a východní Evropy.
K 60. výročí úmrtí Adolfa Černého (1864-1952) a 70. výročí úmrtí Josefa Páty (1886-1942). Autoři publikace se v sedmi různě zaměřených statích věnují především sorabistické činnosti Adolfa Černého a Josefa Páty, dále lužicko-srbsko-německému literárnímu odkazu Jurije Brězana a aktuálnímu stavu sorabistiky na slovanském Balkáně.
