Simona Kolmanová Libri

Hungaristka a překladatelka Simona Kolmanová přibližuje českému čtenáři na základě překladů tři významné osobnosti maďarské literatury 19. století – Mihálye Vörösmartyho, Jánose Aranye a Sándora Petöfiho. Ačkoli byla z maďarské poezie daného období přeložena do češtiny tvorba pouze těchto autorů, lze říci, že tito básníci představují dostatečně reprezentativní výběr. Zároveň však pokrývají značně široké spektrum tvorby, na němž lze ukázat nejen vývoj a rysy maďarské literatury, ale také přiblížit obecnější problematiku překladatelské praxe a otázky spojené s českými překlady z maďarštiny. Studie Simony Kolmanové tak navzájem kombinuje přístup literárně historický s přístupem teoreticko překladatelským ve snaze uvést českého čtenáře do blízkosti "původního" světa maďarských literárních děl a přispět k jejich lepšímu pochopení.

Román Turecké zrcadlo je dobrodružnou výpravou do 16. století na území dnešního Maďarska, do země položené mezi dvě říše, jejímž pánem je právě teď sultán Sulejman Nádherný, pán všech pánů tohoto světa a Majitel lidských hrdel. Procházíme světem osmanských bejů a uherských šlechticů, ulicemi raně novověkého Pětikostelí korzují kupci, měšťané, vesničtí starostové, čas od času sem zabloudí anděl, džin nebo podivný létající stroj. Kráčejí tu velbloudi, větve stromů se ohýbají pod tíhou meruněk a trsů datlí, lesem slídí lapkové, ve městě stavějí první mešitu a turecké lázně. Kouzlo knihy, kterou maďarský spisovatel Viktor Horváth uhranul svět, tkví ve způsobu, jakým čtenáře provádí někdejším světem Uhrů, totiž z perspektivy příslušníka osmanské vojenské aristokracie. Jeho očima náhle spatřujeme zemi plnou nebezpečí, kde vládne rozvrat a zmatek. V porovnání s kultivovanou civilizací Osmanské říše něco nepochopitelného. Vše, co nám je povědomé a známé, se mávnutím kouzelného proutku stává exotickým a cizím. „Abych mohl napsat tuto knihu, musel se ze mě stát osmanský Turek. Četl jsem korán, svaté texty. To je velmi důležité. Tehdejší svět byl svatý, každičká součást života souvisela s Bohem,“ říká spisovatel o knize, která vyšla přeložena do mnoha jazyků, za níž posbíral náruč prestižních ocenění a která se stala světovým bestsellerem.

"Cílem monografie je přiblížit pohledem c̆eského hungarologa plodného mad̕arského spisovatele Móra Jókaiho (1825-1904), který je u nás patrně nejčastěji překládaným mad̕arským prozaikem. Právem si lze položit otázku, čím byla Jókaiho próza pro českého čtenáře tak přitažlivá, že v letech 1870-1930 vyšla některá jeho díla ve třech až čtyřech vydáních. V mad̕arském prostředí jeho dílo však během 20. století degradovalo na autora pro mládež a jeho rozsáhlé dílo se zúžilo na několik děl propagovaných mad̕arskou literární historií. Od konce 80. let 20. století však prožívá jeho tvorba určitou rehabilitaci, kterou rozbor Jókaiho díla v předlož̌ené monografii reflektuje."--Publisher's website.