Eli Maor Libri

A fun, entertaining exploration of the ideas and people behind the growth of trigonometry Trigonometry has a reputation as a dry, difficult branch of mathematics, a glorified form of geometry complicated by tedious computation. In Trigonometric Delights, Eli Maor dispels this view. Rejecting the usual descriptions of sine, cosine, and their trigonometric relatives, he brings the subject to life in a compelling blend of history, biography, and mathematics. From the proto-trigonometry of the Egyptian pyramid builders and the first true trigonometry developed by Greek astronomers, to the epicycles and hypocycles of the toy Spirograph, Maor presents both a survey of the main elements of trigonometry and a unique account of its vital contribution to science and social growth. A tapestry of stories, curiosities, insights, and illustrations, Trigonometric Delights irrevocably changes how we see this essential mathematical discipline.

How music has influenced mathematics, physics, and astronomy from ancient Greece to the twentieth century.

The interest earned on a bank account, the arrangement of seeds in a sunflower, and the shape of the Gateway Arch in St. Louis are all intimately connected with the mysterious number e. In this informal and engaging history, Eli Maor portrays the curious characters and the elegant mathematics that lie behind the number. Designed for a reader with only a modest background in mathematics, this biography of e brings out that number's central importance in mathematics and illuminates a golden era in the age of science.

Eli Maor se ve své knize věnuje vztahům mezi matematikou a hudbou. Nejednou čtenáři osvětlí řadu překvapivých detailů, když zkoumá, jak lze uplatnit matematický aparát v hudbě i naopak. Věnuje se například matematickému popisu vztahů mezi jednotlivými tóny, systémům ladění a jejich historickému vývoji. Píše o snaze matematiků a fyziků přesně popsat pohyb struny, prostor věnuje i zkoumání vzniku a povahy zvuku a jeho přenosu. Jinou oblastí, kde se projevují matematické zákonitosti, jsou rytmické poměry v hudbě, ale ani u nich paralely mezi matematikou a hudbou nekonči. Autor jakožto znalec matematiky a milovník klasické hudby zná obě oblasti detailně a čtenáře dokáže svým zájmem nakazit; a dělá to s podmanivou lehkostí. Anotace 2: Pythagoras v experimentech s monochordem stanovil zákonitosti mezi délkou struny a hudebními intervaly. Tzv. přirozené ladění bylo postupem času nahrazeno laděním temperovaným. Rozdíl mezi nimi vysvětluje přítomná kniha, a současně ozřejmuje, že tónové poměry jsou dány jednoduchými matematickými zákonitostmi, které se neomezují jen na huddební oblast.