Ladislav Fuks Libri

Apparso nel 1963, e ambientato nella Praga dell'occupazione nazista, questo romanzo ha proiettato Fuks alla ribalta della narrativa cèca del dopoguerra. Descrivendo in chiave paradossale e grottesca, quasi espressionistica, gli ultimi mesi di vita di un piccolo ebreo, il signor Mundstock, pavido e sensibile antieroe calato in una grigia realtà piccolo borghese, Fuks trasmetteva l'angoscia, tutta kafkiana di una esistenza dominata dalla dimensione della paura e dai complessi di colpa; ma intendeva sicuramente alludere al clima, altrettanto pesante, di un regime non meno oppressivo di quello tedesco. I fatti storici, gli elementi della cronaca della Praga del 1941 restano sullo sfondo, anche se perfettamente riconoscibili.

Offers an unsettling comic analysis of the psychological experience of oppression set in an unnamed, futuristic Central European setting. --Adapted from publisher description

“The devil’s neatest trick is to persuade us that he doesn’t exist.” It is a maxim that both rings true in our contemporary world and pervades this tragicomic novel of anxiety and evil set amid the horrors of World War II. As a gay man living in a totalitarian, patriarchal society, noted Czech writer Ladislav Fuks identified with the tragic fate of his Jewish countrymen during the Holocaust. The Cremator arises from that shared experience. Fuks presents a grotesque, dystopian world in which a dutiful father, following the strict logic of his time, liberates the souls of his loved ones by destroying their bodies—first the dead, then the living. As we watch this very human character—a character who never ceases to believe that he is doing good—become possessed by an inhuman ideology, the evil that initially permeates the novel’s atmosphere concretizes in this familiar family man. A study of the totalitarian mindset with stunning resonance for today, The Cremator is a disturbing, powerful work of literary horror.

Šedesátá léta představovala v tvorbě Ladislava Fukse (1923–1994) nejproduktivnější dekádu, z níž Česká knižnice vybírá tři reprezentativní, čtenářsky velmi oblíbené prózy. Autorův literární debut Pan Theodor Mundstock (1963), v němž Fuks vylíčil úzkostný vnitřní svět duševně vyšinutého člověka vyrovnávajícího se s obludností nastupujícího fašismu, následuje panoptikálně hororový Spalovač mrtvol (1967), kterého proslavila filmová adaptace Juraje Herze, a doplňuje mrazivě groteskní Cesta do zaslíbené země (1969). Doprovodný komentář sleduje vývoj Fuksovy poetiky s důrazem na kontext druhé světové války a rozličné uchopení tematiky šoa.

Psychologický román s detektivní zápletkou vypráví o obtížném a dramatickém pátrání po několikanásobném pachateli dětských vražd.Těžiště románu spočívá i přes dramatickou zápletku hlavně v psychologické rovině, v líčení napjatého vzájemného vztahu nekompromisního soudce a jeho syna, který ústí nakonec v tragické gesto člověka, jenž pro čisté svědomí a čest svého jména zapře i nejtěsnější citová pouta. Román, který se tragicky a překvapivě uzavírá, je svědectvím o deformaci člověka ve společnosti mizejících etických hodnot.

Novelka z prostředí východního Slovenska o chudém pasáčkovi. Je jednou z mála knížek, v nichž se autor umělecky vyslovujek poválečnému světu, a tento svět, náš svět, je v knize pochopen a umělecky vyjádřen ve své podstatě, v momentu, kdy se odvíjí první dějství jeho dramatické proměny a je uchopen básnicky silně a opravdově.

Druhá hodina je maďarčina. Profesorom maďarčiny je mladý suplent, ktorému v istom peštianskom časopise vyšli zo dve básne, nuž ho pokladajú za úžasne veľkého básnika. Je on vlaste dozorcom v konvikte, inak skončeny bohosloves, ktorý učí niekoľko hodín na -......

Román je vrcholem Fuksových próz odehrávajících se těsně před válkou. Vypravěčem je uzavřený chlapec, marně hledající citový kontakt, kterého traumatizuje prostředí ovládané dominantním otcem, vysokým policejním úředníkem. Michal se formou zápisků zpovídá o školních letech, zklamaných kamarádstvích, o dopadu autority i o době poznamenané neblahými historickými událostmi - a především o stísněnosti a osamělosti. Jde o mimořádně sugestivní a dramatické čtení plné magie.

Děj románu z konce 19. století, situovaný do c.k. Vídně, klade znepokojivou otázku, co přinese budoucnost, úzkost z konce století, proměny společnosti. Symbol starého světa reprezentuje francouzsko.rakouská šlechtična, vévodkyně Sophia La talliere d´Haygueres-Kevelsberg, která si začíná uvědomovat, že její dějinná zkušenost není skutečnou a trvalou hodnotou. Nejrozsáhlejší text Ladislava Fukse.