Questa autrice lettone è nota per le sue opere drammatiche ed espressive, che spesso raffigurano la vita rurale e urbana con una prospettiva unica. Le sue opere teatrali hanno calcato palcoscenici internazionali e i suoi racconti sono apparsi in antologie prestigiose, dimostrando la sua capacità di catturare le complessità delle relazioni umane e degli ambienti. Esplora frequentemente temi di campagna e città, impiegando uno stile caratterizzato da forte emozione e vivide rappresentazioni dei personaggi. La sua prosa, inclusi romanzi acclamati e raccolte di racconti, l'ha affermata come una voce significativa nella letteratura europea contemporanea.
Told more or less in reverse chronological order, High Tide is the story of Ieva, her dead lover, her imprisoned husband and the way their youthful decisions dramatically impacted the rest of their lives. Taking place over three decades, High Tide functions as a sort of psychological mystery, with the full scope of Ieva's personal situation and the relationship between the three main characters only becoming clear at the end of the novel. One of Latvia's most notable young writers, Abele is a fresh voice in European fiction, her prose is direct, evocative and exceptionally beautiful.
Andrievs Radvilis is a former jockey on the Riga trotting track whose solitary
retirement is interrupted when a young journalist comes to interview him about
his career. Their meeting leads to a journey of reminiscence across Latvia,
never straying far from the mighty Daugava river, which flows through the
story as Radvilis recalls his early life.
Lotyšská spisovatelka, dramatička a básnířka Inga Abele ve svých dílech dokáže spojit atmosféru konkrétního místa a času, tedy současného Lotyšska se všemi jeho sociálně-ekonomickými a morálními problémy, s tématy a otázkami nadčasovými a univerzálními. Ostřice se odehrává během jednoho večera v obývacím pokoji nového honosného rodinného domu, kde na povrch vyplouvají osobní i rodinné příběhy, včetně otázek, zda má vůbec člověk právo soudit druhého. Také ve hře Jasmín jsou tematizované rodinné a mezilidské vztahy, tentokrát na pozadí nestabilních hospodářských poměrů postkomunistického Lotyšska. Jde o příběh rodiny, které patří starý dům s velkou zahradou, na který je uvalena exekuce
Vítr proměnlivých směrů je výběrem povídek z knihy lotyšské spisovatelky Ingy Ābele Sniega laika piezīmes (Poznámky z doby sněhu), oceněné roku 2004 lotyšskou Výroční cenou za literaturu. Pro autorku je charakteristický vytříbený jazyk, cit pro atmosféru, drobnokresbu detailů všedního dne i přírody a hluboká empatie. Její povídky jsou křehké a silné zároveň, za zdánlivě prostým hlavním dějem se skrývá bohatý a barvitý svět plný silných osobních příběhů, vzpomínek a přání konfrontovaných s vlastní vnitřní i současnou lotyšskou realitou. Jaká je ve skutečnosti ta domněle šťastná rodinka z Rigy, která vyvezla jednoho dne dědu k moři? Co všechno vyjde najevo, když se jedna mladá, úspěšná a bohatá slečna z Rigy rozhodne strávit za každou cenu Silvestra se svým přítelem na chalupě na venkově? A co, když se dvě mladé, úspěšné a bohaté dívky ocitnou v sauně na chudém předměstí, kde jedna z nich vyrůstala? Všechno vždycky nabere jiný směr, než zúčastnění předpokládali…
Povídky lotyšských spisovatelek
Další z úspěšné série povídkových antologií nakladatelství One Woman Press seznamující s literaturou tzv. malých jazyků. Inga Abele, Nora Ikstena, Gundega Repše a Andra Neiburga patří v současnosti k nejoceňovanějším spisovatelkám Lotyšska a v antologii je každá zastoupena dvěma povídkami.
Přeložili Míša Bečková, Lenka Matoušková, Denisa Šelelyová, Michal Škrabal
Inga Abele nimmt uns mit auf eine Reise durch das Leben von Ieva, eine Lettin in ihrer Lebensmitte - rückwärts. In mehr oder weniger chronologisch umgekehrter Reihenfolge erzählt der Roman die Geschichte einer Frau, deren jugendliche Entscheidungen den Rest ihres Lebens dramatisch beeinflusst haben. Nach und nach treffen wir die wichtigen Menschen in Ievas Leben - ihre Großmutter, ihre Mutter und ihren Vater, ihren Bruder Pavils und ihre Tochter Monta - und die Dinge fangen an, Gestalt anzunehmen. Immer wieder kehrt die Erzählung zu zwei weiteren Personen zurück: zu ihrem toten Liebhaber Aksels und ihrem Ex-Ehemann Andrejs, zu den zwei Männern, die für immer durch eine Frau und ein schicksalhaftes Ereignis verbunden sind. Das Aufdecken von Ievas Persönlichkeit und der Beziehung zwischen den drei Hauptfiguren macht einen grossen Teil der Anziehungskraft des Romans aus. Der volle Umfang von Ievas persönlicher Situation wird erst am Ende klar. Abele geht den Fragen nach, wie frühere Entscheidungen unsere Lebenseinstellung für immer beeinflussen können und wieso wir an einer Vergangenheit festhalten, die uns so sehr verändert hat. Inga Abele spielt metaphorisch mit Bildern von Ebbe und Flut und ihr Roman folgt einer Struktur, in der sich reale Handlung mit imaginären Passagen, die inneren Monologen gleichen, gezeitenähnlich abwechseln
