Lukáš Babka Libri







Ozvěny Gulagu
- 277pagine
- 10 ore di lettura
Sbírka sedmi autobiografických vzpomínek a povídek, zrcadlících zkušenost autorů, kteří prošli hrůzným zážitkem stalinských trestních táborů. Česko-ruské vydání.
Druhé vydání česko-anglické publikace představuje výběr fotografií z rozsáhlé sbírky téměř 4 400 obrazových materiálů spravovaných Slovanskou knihovnou v Praze. Sbírka vznikla v první třetině 20. století díky českému ministerskému úředníkovi a amatérskému fotografovi Rudolfu Hůlkovi, který dokumentoval běžný i sváteční život obyvatel regionu. V jeho díle nalezneme lidovou a církevní architekturu, každodenní život, pracovní činnosti, nákupy, dopravu, církevní rituály a lidové tradice. Etnografickou hodnotu mají fotografie oděvů a lidových výrobků, stejně jako snímky přírodních scenérií a krajinných motivů. Součástí sbírky jsou také snímky židovských obyvatel měst a vesnic. Publikace se dělí na tři části: úvodní studie o životě Rudolfa Hůlky, obrazové album s reprodukcemi téměř 200 fotografií převážně z Podkarpatské Rusi a kompletní katalog Hůlkových materiálů vztahujících se k této oblasti, obsahující 1 451 jednotek. V dvacátých a třicátých letech žilo na Podkarpatské Rusi téměř 30 000 Čechů, což činí publikaci zajímavou nejen pro pamětníky a jejich potomky, ale i pro širší čtenářskou veřejnost.
Antologie představuje dvacet textů vzpomínkového a literárního charakteru, které se vzdor tomu, že je nepsali zavedení autoři, vyznačují vysokou úrovní a podávají působivý obraz života v sovětském Gulagu od dvacátých do padesátých let 20. století. Autoři zachycují různá prostředí i fáze lágrového života. Antologie je opatřena úvodními statěmi obou editorů, které se zabývají tematikou Gulagu z hlediska historického a literárněvědného. Z ruštiny přeložili Radka Bzonková, Libor Dvořák, Jana Kleňhová, Alena Machoninová, Veronika Mistrová a Ivana Ryčlová.
Život plný střetů - dílo a odkaz historika Jana Slavíka (1885-1978)
- 454pagine
- 16 ore di lettura
Kniha Život plný střetů je prvním kolektivním pokusem zachytit veřejnou činnost a odborné aktivity významného českého historika Jana Slavíka (1885-1978) ve všech jejich rozměrech. Přináší osmnáct textů, které mapují Slavíkovu práci nejen v oblastech, v nichž je poměrně dobře znám (problematika ruské revoluce, spor o smysl českých dějin, polemiky s Josefem Pekařem), ale rovněž v dalších okruzích jeho zájmů. Slavík byl velmi činorodý žurnalista, jehož komentáře k mnoha odborným i společenským dobovým problémům vyvolávaly četné podnětné, často však ostré a osobně směřované diskuse vedené jak z pravé, tak i z levé části politického spektra. Metodologie jeho práce byla významně ovlivněna německou sociologií (především Maxem Weberem) a jejím zapojením do sociálních věd. Svým výzkumem vývoje Sovětského svazu se řadil mezi průkopníky disciplíny soudobých dějin a světové sovětologie, v oblasti českých dějin otevřel mnoho nových témat a dějinných problémů od počátků české státnosti až po Slavíkovu současnost. Autory příspěvků jsou jak renomovaní odborníci a univerzitní pedagogové, tak rovněž začínající badatelé. Součástí knihy je nové, rozšířené a revidované vydání bibliografie prací Jana Slavíka a prací věnovaných Janu Slavíkovi, které čítá takřka dva a půl tisíce bibliografických záznamů.
Slovanská knihovna v Praze byla založena roku 1924 ministerstvem zahraničních věcí. Měla vytvářet informační zázemí pro souběžně vznikající Slovanský ústav a současně shromažďovat a zpřístupňovat dokumenty pro podporu činnosti mnohonárodnostní uprchlické vlny z bývalého Ruského impéria, jejíž významná část nalezla útočiště v tehdejším Československu. Od roku 1958 je součástí dnešní Národní knihovny České republiky. Díky rozsahu a složení svého fondu je jedním z center slavistické vědní disciplíny, a to v mezinárodním měřítku. Kniha přináší podrobné zpracování dějin Slovanské knihovny v průběhu celého uplynulého století. Současně čtenáři představuje jednotlivé části knihovní sbírky, jejich budování a nejcennější dokumenty. Kromě standardních knižních, časopiseckých a novinových oddělení se zaměřuje i na sbírky historické, rukopisné a kartografické. Do samostatné kapitoly je vydělena tematika ruské, ukrajinské a běloruské emigrace po roce 1917, neboť pro studium tohoto tématu spravuje knihovna sbírku světového významu. Pozornost je věnována také speciálním sbírkám, kam se řadí kolekce listinných, obrazových, uměleckých, fotografických a notafilických materiálů. Popis poskytovaných služeb pak přináší praktické informace o fungováni knihovny, které uvítá každý zájemce o studium a využívání knihovních služeb. Kniha byla připravena ke stému výročí ustavení knihovny.
Československá justice v letech 1948-1953 v dokumentech. Díl III
- 479pagine
- 17 ore di lettura
Dokumenty mapují činnost československé justice v období let 1948 až 1953.
Československá justice v letech 1948-1953 v dokumentech
- 311pagine
- 11 ore di lettura
Dokumenty mapují činnost čs. justice v období 1948-1953.


