Szilárd Borbély Ordine dei libri

Szilárd Borbély, der vor einigen Jahren mit seinem Roman Die Mittellosen international Aufsehen erregte, gilt als der bedeutendste ungarische Lyriker seit 1989. Erstmals liegen nun zwei Gedichtzyklen auf Deutsch vor: Zustandsbeschreibungen eines wahrnehmungssensiblen Ich, das in ruhigem Parlando über sich und seine Umgebung reflektiert ( Berlin-Hamlet ), und ein formstrenges Brevier von Trauergedichten, die auf ein ungesühntes Verbrechen eine Antwort suchen ( Leichenpomp ). Ein mitteleuropäischer Flaneur streift durch das aufgerissene, im Umbruch begriffene Berlin der neunziger Jahre, sein Blick folgt dem Flugzeug über der Hermannstraße im Landeanflug auf Tempelhof, verirrt sich im Gewirr bunter Rohrleitungen über den Ausschachtungen, im Wald der Kräne am Potsdamer Platz. Gattungsbezeichnungen wie Allegorie, Brief, Epilog und Fragment, Zitate aus Shakespeare-Sonetten, aus Benjamins Passagenwerk und Kafkas Briefen an Felice verbannen die Stadtansichten in die Kulisse – es ist ein urbaner metaphysical poet , besessen vom Gedanken der Vergänglichkeit. Der gewaltsame Tod der Eltern, die einem Raubmord zum Opfer fielen, und die Vernichtung der ungarischen Juden wurden zu Borbélys Lebensthema. In Leichenpomp greift er auf dichterische Formen katholischer Frömmigkeit und auf chassidische Legenden zurück, um dem Unerträglichsten einen Ausdruck abzuringen, der jegliche Erlösungsbotschaft verneint.

Dans le nord-est de la Hongrie, douze ans après la répression de l'insurrection de 1956 une famille multiplie les efforts pour subsister quotidiennement. Le jeune fils observe et rend compte des réactions de ceux qui l'entourent : sa mère — fille d'un koulak — son père — fils du seul Juif rescapé du village — sa grande soeur et son petit frère, sa tante, ses grands-parents et les gens du village. Son récit permet de reconstituer l'histoire de cette famille et, en filigrane, celle de la Hongrie depuis le début du XXe siècle : les traumatismes provoqués par les affrontements de la Grande Guerre, le retour des rescapés du goulag ou les mesures communistes d'expropriation des terres... Ecrit avec une précision ethnographique rare. La Miséricorde des coeurs témoigne d'un long cheminement, d'une lutte incessante pour échapper au destin et devenir libre.

Berlin-Hamlet, publikovaný poprvé v roce 2003, je šestou sbírkou Szilárda Borbélyho, básníka považovaného maďarskou literární scénou za jednu z vedoucích osobností první generace autorů, která se objevila po pádu komunismu. Borbély je vysoce ceněným kritikem, profesorem maďarské barokní a klasicistní literatury Debrecínské univerzity a autorem, jenž vytváří působivou poetiku a co víc, zastává jednoznačný estetický a morální postoj, který mu zajišťuje místo mezi předními intelektuály formovanými zkušeností střední Evropy. V angličtině.

Již první vydání sbírky jednoho z nejvýraznějších současných maďarských básníků Szilárda Borbélyho (1964) získalo dvě prestižní literární ceny a těšilo se mimořádné přízni literární kritiky. Básnický svět sbírky, jejíž organickou částí je zpráva o reálné brutální události – vraždě – která postihla autorovy nejbližší, je vystavěn na formální vázanosti a obsahové variabilitě sekvencí, na větných konstrukcích, rýmech vyvolávajících středověké, barokní a obrozenecké reminiscence, na novém přístupu k sémantickým vztahům. Vytváří tak objevnou, neobyčejně působivou poetiku, která posouvá i hranice filosofie bytí. Prostřednictvím motivů z okruhu chasidismu zakresluje osobně vnímanou christologii, a mapuje tak možné cesty poezie po prožitém pekle. Přeložila Lucie Szymanowská.