Snorri Sturluson Libri

In un tempo remoto, non esisteva nulla: né sabbia, né mare, né terra. Nelle sale del Walhalla, il re Gylfi, esperto di magia, ascolta le risposte agli interrogativi fondamentali dell’esistenza: «Quale fu l’inizio?». Questi interrogativi, tipici di ogni mitologia, si riferiscono a un tempo originario, distinto dalla durata comune. Nell’Edda di Snorri, gli dèi nordici, ambigui e mutevoli, rispondono, rivelando la loro essenza di travestirsi nelle apparenze del mondo. Snorri Sturluson, l’autore islandese vissuto tra il 1178 e il 1241, è un grande erudito e narratore, capace di raccogliere le tradizioni storiche, letterarie e mitologiche del suo popolo, influenzando la civiltà fino a Wagner e Tolkien. La sua narrazione, ricca di poesia scaldica, rivive le origini con intensità, rendendo l’Edda un’opera di incanto. Il lettore percepirà il maestoso e selvaggio mondo nordico, che ruota attorno al frassino Yggdrasill, in cicli di distruzione e rinnovamento, coinvolgendo dèi, elfi, valchirie, nani, giganti e animali. L’Edda di Snorri si presenta come una contemplazione di eventi, anticipando il lupo Mánagarm, che annuncia la catastrofe e il rinnovamento della terra, che emergerà dal mare, verde e bella.

The first volume of a new translation of Snorri Sturluson's history of the Norwegian kings, with introduction and notes. The second edition is corrected and updated.

Composed in Iceland in the 13th Century, The Prose Edda is the most renowned of all works of Scandanavian literature, taking readers on a voyage through an enthralling world of gods, giants, dwarfs and monsters. From the beginning of the universe to the dreaded Twilight of the Gods, this is the most extensive source of Norse mythology surviving today.

Snorri Sturluson (1178/9–1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkou poezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu. Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága o Ynglinzích je její úvodní část.

Další vydání nejznámějších severských mýtů a bájí v převyprávění Heleny Kadečkové. Svérázné příběhy o vzniku světa, věčném boji vládce Ódina, hrdinství boha Tóra a jeho kouzelném kladivu Mjöllni, lstivém poloobru Lokim, statečných soubojích s obry, o skřítcích, netvorech i vlku Fenrim, který mluví lidským hlasem. Kniha Soumrak bohů je beletristickým zpracováním dvou islandských rukopisů ze 13. století – sbírky severských mytologických a hrdinských básní Starší Edda a prozaického převyprávění mytologie od islandského dějepisce Snorriho Sturlusona (Snorriho Edda). Knihu lze číst bez předběžných znalostí severské mytologie. Přibližuje totiž její obsah o něco výpravnější, zábavnější a především ucelenější formou, zároveň skvěle poskytne představu o prostředí, v němž se mýty a báje rodily.

Sága o svatém Óláfovi (Óláfs saga helga) z pera islandského autora 13. století Snorriho Sturlusona je nejznámější královskou ságou a nejslavnější z dochovaných staroseverských biografií norského krále Óláfa Haraldssona (ca 995 – 29. 7. 1030), ve své době známého také jako Óláf Tlustý. Po smrti získal přízvisko Óláf Svatý a stal se nejvýznamnějším norským světcem a patronem Norska. Snorri Sturluson na jeho životním příběhu mistrně ukazuje přerod mocichtivého dobyvačného vikinga v pokorného světce a zároveň detailně přibližuje historické události začátku 11. století. Sága tvoří nejdůležitější součást souboru královských ság Heimskringla („Okrsek zemský“) a vychází nyní v odborně zredigovaném překladu Ladislava Hegera.

Staroseverské ságy norsko-islandského původu.

Sága básníka, vědce a politika starého Islandu (1178–1241), zachycující na pozadí života prvního norského světce složité dějiny Norska z doby téměř před tisícem let. Král Olav Haraldsson, první norský světec, je zde pojat jako typ vikinského válečníka, který si dobyl království ašířil přitom křesťanskou víru, přičemž uvědomělým křesťanem se stal teprve tehdy, když jeho světská moc zanikla. Sága podává pestrý obraz vikinských mravů a tvrdých mocenských bojů.

Snorri Sturluson (1178/9–1241) zpracoval severskou mytologii, známou také z tzv. Starší nebo Básnické Eddy, do svého druhu učebnice básnické tvorby. Jeho Edda obsahuje shrnutí eddické látky (pod názvem Gylffiho oblouzení), poučení o práci s ustálenými metaforami, typickými pro středověkoupoezii (O jazyce básnickém), a v zásadě technický Výčet meter (do tohoto překladu nezahrnutý, protože v podstatě nepřevoditelný). Gylfiho oblouzení, těžiště Snorriho Eddy, je však vedle Starší Eddy jediným písemným zpracováním eddické mytologie, a proto Snorriho práce daleko přesahuje jeho původní záměr, jímž bylo znovuoživení skaldské poezie. Ve Snorriho zpracování jsou mytologie, představy o podobě, vzniku a vývoji světa, panteon i báje o bozích a bohyních vyloženy systematicky jako odpovědi na otázky fiktivního krále Gylfiho, který se pro vědění o božstvech a jejich moci vypraví až do jejich sídla, do Ásgardu. Sága o Ynglizích je Snorriho příspěvkem k historickému žánru pevně spjatému se severskou literaturou. Snorri své zpracování napůl bájeslovných příběhů o staroislandských panovnících spojil do souboru Heimskringla, Sága o Ynglinzích je její úvodní část.