Josef Forbelský Libri

Výbor z povídek argentinského autora představuje čtenáři prakticky celou autorovu povídkovou tvorbu. Pro autora je typické umění mystifikace, prolínání snu a skutečnosti, které v rámci literární fikce vytváří podobenství lidského údělu a věčné proměny postavení čověka ve světě náhod. Ve svých povídkách autor důsledně zpochybňuje empirickou skutečnost, v jejích metaforách rozvrací čas i lidskou identitu, aby tak lépe pronikl pod povrch věcí a dějů k podstatě člověka.

Autoři nabízí poučný pohled na společenské, myšlenkové a estetické proudy moderní španělské literatury, vyvíjející se nejen v jedinečných vazbách středozemních románských literatur, ale i ve společném kontextu euroafrického a euroamerického světa. K českému čtenáři se tak dostává čtivě formulovaná informace o španělské próze, poezii, divadelní tvorbě a o jejich představitelích.

Vynikající monografie zkoumá vztahy českých zemí a Španělska během třicetileté války. Autor, přední český hispanista, nabízí nový pohled na dějiny a kulturu evropských zemí v tomto období. Josefa Forbelského, docenta hispanistiky na FFUK v Praze, známe jako autora studií o španělské literatuře a kultuře a jako vynikajícího překladatele. Blížící se 400. výročí Cervantesova románu ho inspirovalo k sepsání této rozsáhlé práce. Monografie se zabývá českým stavovským povstáním, bitvou na Bílé hoře a hrůzami třicetileté války, přičemž se zaměřuje na střet protireformace s českou a evropskou reformací. Autor analyzuje politické, náboženské a sociální změny, které přinesla porážka českých stavů, a dopad přílivu cizinců do země. Osud generála habsburských vojsk, Španěla dona Baltazara Marradase, slouží jako epický svorník práce. Forbelský zkoumá jeho vojenské tažení v Evropě a působení jako zemský velitel, přičemž se dotýká sporů mezi bojujícími vojsky a organizací jejich zázemí. V kontextu Marradasových činů se objevuje fascinující obraz předbělohorských a pobělohorských Čech a vztahů v rámci habsburského rodu, stejně jako politických intrik za prvního celoevropského válečného konfliktu.

Biografie španělského krále Juana Carlose I. (plné jméno: secular Juan Carlos Alfonso Víctor María de Borbón y Borbón-Dos Sicilias) vytvořená formou rozhovorů autora s králem. Obsahuje chronologický přehled a genealogický přehled španělské královské rodiny.

Kniha vzpomínek významného českého hispanisty a překladatele Josefa Forbelského (nar. 1930, Skřivany u Nového Bydžova). Autor vypráví o svém životě, ale zároveň podává svědectví o tom, jak komunistický režim sice do detailů zasahoval do osudů obyčejných lidí, ale pod hladinou života sešněrovaného hesly a směrnicemi nepřestávalo žít společenství lidí, kteří si zachovali vnitřní svobodu a nezávislost. Josef Forbelský studoval na Filozofické fakultě UK v Praze, po absolutoriu v polovině padesátých let až do roku 1969 vyučoval španělštinu na středních školách. V letech 1969–1974 působil na Filozofické fakultě UK jako pedagog v oboru překladatelství a tlumočnictví a poté vyučoval – až do změny režimu v roce 1989 – na Vysoké škole ekonomické v Praze. V roce 1991 se na Filozofické fakultě UK habilitoval a vedl španělské oddělení Ústavu románských studií. Vedle četných odborných studií a článků a knižních doslovů napsal rozsáhlou zásadní příručku Španělská literatura 20. století (1999) nebo pozoruhodnou historickou práci o česko-španělských vztazích v době třicetileté války Španělé, Říše a Čechy v 16. a 17. století (Osudy generála Baltasara Marradase) (2006). Nelze pominout jeho bohatou překladatelskou činnost (José Ortega y Gasset, Gabriel García Márquez, Jorge Luis Borges, Lope de Vega ad.; podílel se rovněž na překladech veršů Vladimíra Holana do španělštiny).

Výbor z básní prozaického díla mexické spisovatelky 17. století, řádové sestry, která svou tvorbou postavila základy národnímu písemnictví Mexika. Zachované dílo této nevšední autorky zahrnuje poezii, dramatickou tvorbu ve verších, básně v próze i prózu na sakrální i světská témata. Významné postavení v její tvorbě zaujímá lyrika příležitostného, milostného, náboženského a filozofického charakteru a dvorská poezie, vzniklá převážně na žádost španělského místokrále dvora, kde Juana Inés plnila funkci dvorní básnířky.

Spis byl napsán jako politickomravní návod pro dobový intelektuální a mocenský typ jihoevropské společnosti 17. stol. Poskytuje rady, jak se má člověk kultivovat v intelektuálně i morálně vyspělou osobnost a jak má působit na své okolí. Kniha zaujme důvtipnou formou, za kterou se skrývá pevná a moderní koncepce lidské osobnosti.