Josef Kajetán Tyl Ordine dei libri

Z celoživotní dramatické tvorby Josefa Kajetána Tyla (1808–1856) bylo do svazku zařazeno šest her, které reprezentují proměny jeho práce pro divadlo a současně poukazují na tehdejší žánrovou a stylovou rozmanitost. Pseudohistorická tragédie Čestmír (1835), ovlivněná normami vlasteneckého romantismu, byla Tylovým raným pokusem o náročné veršované drama schillerovského typu. Mimořádné atraktivitě u publika se těšil zábavný, biedermeierovsky laděný Pražský flamendr (1846), rozvíjející možnosti jevištního obrazu všedního dne a tradiční postupy „hry o polepšení“. Historická tragédie Krvavé křtiny (1849), zasazená do doby vlády prvních Přemyslovců a inspirovaná shakespearovskou poetikou, překvapí i dnes propracovanou psychologií postav. Nechybí ani nejznámější Tylovy kusy: historická činohra vysokého stylu Kutnohorští havíři (1848), inovativně tematizující sociální nerovnost, umělecky vyspělý realistický obraz ze soudobého života Paličova dcera (1847) a populární dramatická báchorka Strakonický dudák (1847), na jejichž novou, tendenční vykladačskou tradicí nezatíženou interpretaci především se soustředí doprovodný komentář.

V Tylově báchorce z Podkrkonoší se pohádkové motivy snoubí s realistickým příběhem o protivenstvích lásky a jsou zároveň obrazem dobové reality. Krakonoš, zde nazývaný Zlatohlav, nejenže pomáhá hrdinům hry na cestě ke štěstí, ale komentuje i situaci českého národa po bouřlivém roce 1848.

Dudák Švanda by se rád oženil s Trnkovic Dorotkou, ale pro starého Trnku je Švanda příliš chudý ženich. Švanda se tedy rozhodne, že si na svatbu vydělá hraním na dudy, a to i přes domluvy přítele Kalafuny. Švandova matka, víla Rosava, chce svému synu pomoci. Očaruje jeho dudy... Naši furianti je příběh o vztazích a o životě na vesnici. Zápletka příběhu je velmi prostá, 2 vesničané, vysloužilý voják Bláha a úlisný krejčí Fiala, se přou o post ponocného. Při sporech často nejde o věc, ale o osobní zájmy. Hlavní vliv mají dva sedláci, Dubský (starosta) a Bušek (první radní). Ti mají rozhodnout, který z nich místo ponocného v jejich vesnici získá... Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby. Neustále přitahuje významné inscenátory a její inscenace patří velmi často mezi pozoruhodné divadelní počiny. Mimochodem patří mezi nejpřekládanější česká dramata a nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách.

Doba Josefa Mánesa v zrcadle literatury. Líbánky na Hané je soubor literárních děl, která reflektují období 19. století a jeho kulturní kontext v české literatuře. Kniha zahrnuje příspěvky významných autorů, jako jsou Karel Jaromír Erben, Karel Sabina, Jaroslav Novák a další, kteří se ve svých textech věnují různým aspektům života a společnosti té doby. Hlavními tématy jsou národní obrození, identita a tradice, stejně jako každodenní život na Hané. Postavy v těchto literárních dílech představují široké spektrum lidských zkušeností, od venkovských obyvatel po intelektuály, a jejich příběhy odrážejí jak osobní, tak kolektivní zápasy a radosti. Kniha se zaměřuje na propojení literatury a historie, přičemž ukazuje, jak literární výrazy a motivy odrážejí dobové hodnoty a myšlení. Čtenáři se mohou těšit na analýzu jazykových prostředků, stylu a tematických prvků, které utvářejí českou literární tradici v kontextu Mánesovy doby.

Obsahuje publikované články, stati, kritiky, povídky a poezii autora v letech 1833–1845.

Svazek přináší sedm povídek z let 1845-1846 (Marie, Ze života chudých, Cikán houslista, Dva bratři aneb Český jazyk moje škoda, Ptáčníkova dceruška, Hra z ochoty, Od Nového roku do postu), které představují v autorově beletristické tvorbě úsilí o hledání nových cest.