Vladimir Galaktionovič Korolenko Libri

De avond valt al vroeg in. De sfeerverlichting in de stad brandt. Winkeletalages lachen je uitbundig toe. Op het plein prijst de verkoper zijn kerstbomen aan. Nog even en dan is het kerstmis.Als het jaar ten einde loopt, wordt het vanzelf gezellig. De kinderen drinken dampende chocolademelk, moeder maakt een kerstkrans voor aan de deur en vader richt een plek in voor de boom.'Als het jaar ten einde loopt' is een boek voor het hele gezin met verhalen van alle tijden en plaatsen. Verhalen van gerenommeerde Nederlandse en buitenlandse auteurs, van schitterende illustraties voorzien door uitnemende illustratoren.Uitgave voor Natuurmonumenten.

Dvě povídky z carského Ruska. První líčí život "špatných" lidí, kteří se živí krádeží a žebrotou. Malý hrdina - hoch z "dobré rodiny" pocítí však k těmto lidem sympatii, poněvadž pozná, že mají daleko více solidarity i smyslu pro přátelství než ti t. zv. "dobří" lidé. - Druhápovídka - Daremné město - je obrazem sibiřského Glazova, kde si Korolenko odbýval svou trestaneckou lhůtu.

Obsahuje: Paradoxon (Kresba) - V noci (Kresba) - Ve špatné společnosti (Z dětských vzpomínek mého přítele) - Slepý hudebník (Studie)

Obsahuje: Les šumí - Starý zvoník - V oblačný den - Soudný den "Jom-kipur" - Bez jazyka Povídky velkého ruského spisovatele, charakteristické romantičností a hlubokou sugestivitou. Myšlenkově dominuje lidské hledání vlastní důstojnosti a místa ve světě naplněném pokrytectvím a násilím.

Príbeh pre deti, o kamarátstve medzi chudobnými deťmi a bohatým synom sudcu. Jedná se o verzi povídky Mezi špatnými lidmi.

Poviedky ruského spisovateľa, v ktorých realisticky zobrazuje život ruského ľudu, svoju pozornosť venuje hrdinom, ktorí zápasia s ťažkým osudom... (2. rozšírené vydanie)

Wladimir Korolenko (1853-1921), ein russischer Schriftsteller ukrainischer Herkunft, war ein angesehener Publizist und Bürgerrechtler, der für Wahrheit und Gerechtigkeit kämpfte. Seine Erlebnisse während einer 6-jährigen Verbannung nach Sibirien sind eindrucksvoll in seinen Sibirischen Novellen festgehalten.

Výbor z rozsáhlé autobiografie ruského prozaika a publicisty zachycuje ve třech tematických celcích autorovo dětství, studentská léta a pobyt ve vyhnanství. Korolenko přináší v knize nejen materiál a podněty své literární práce, ale načrtává i pravdivý obraz ruské společnosti a společenských zápasů druhé poloviny 19. a začátku 20. století.

Soubor čtyř povídek čtenáře zanese do nedozírných krajin Ruska konce 19. století a nemilosrdného života tamějších lidí. Korolenko poutavě vypráví příběh skupinky vyhnanců utíkající z trestanecké kolonie na Sachalinu, příběh posledního soudu nešťastného Makara, praktiky v ruském vězení a příběh stařičkého zvoníka Michějiče. Autor do svých povídek vložil vlastní zkušenosti z vyhnanství i krutý život prostých lidí pod carskou vládou. Povídky jsou živým obrazem krásy i tvrdého života prostých ruských lidí.

Poleská legenda. Líčí prosté, od přírody nadané lidi, kteří, i když nejsou bez nepříznivých povahových rysů, mají nezkažený cit, smysl pro lidskou důstojnost a jsou schopni hrdinství.

Obsahuje dvě povídky: – Místo čápů orli (Marusjino hospodářství) - (Марусина заимка) – Mráz (Мороз) Tyto sibiřské povídky jsou svérázným letopisem spisovatelova vyhnaneckého života. První (Místo čápů orli) zachycuje příběh tuláka, jenž po životě plném napětí a dramatičnosti se nechce smířit se zápecnickým štěstíčkem a odchází od nenáročné jistoty do neurčité romantické dálky. Ve druhé (Mráz) se vypráví o vyhnanci, který neposkytne pomoc tuláku, odsouzenému k smrti mrazem, a pak je mučen svědomím, že nechal člověka v neštěstí, přičemž z podtextu vyznívá důraz na nesmiřitelnost s lidskou lhostejností.

Obsahuje: Les šumí - Starý zvoník - V oblačný den - Soudný den "Jom-kipur" - Bez jazyka Povídky velkého ruského spisovatele, charakteristické romantičností a hlubokou sugestivitou. Myšlenkově dominuje lidské hledání vlastní důstojnosti a místa ve světě naplněném pokrytectvím a násilím.

5 stěžejních povídek z díla jednoho ze zakladatelů ruské realistické literatury, předchůdce a učitele M. Gorkého (1853-1921). „Bez jazyka“: Volyňský venkovan, který se chtěl před bídou ve vlasti zachránit vystěhováním do Ameriky, je v New Yorku „bez jazyka“ a bez pasu ztracený, pokládaný za divocha a křivdami vydrážděný k nepříčetnosti. Aby v „zemi svobody“ nezahynul, odcizuje se pozvolna zvykům svého rodiště a svému zdravému názoru na život, a po dvou letech se od Američanů liší jen nevyléčitelným steskem po vlasti. - „Paradox“: bezruký trpasličí mrzák, živící se vystavováním své bídy, přesvědčuje své publikum, že „člověk je stvořen ke štěstí jako pták k letu“. - V maloruské pohádce „Iom-kipur“ bojuje V.K. za náboženskou a rasovou rovnoprávnost a vysmívá se zaujatosti proti židům. - „Nevyhnutelnost“: dva buddhističtí mudrci, věřící, že nevyhnutelnost je pánem jejich činů, poznávají, že to, co se má stát, se stane jen z jejich vlastní vůle. - Titulní povídka: kočí dostavníku vypráví své cestující, šlechtické dívce, otřesné příběhy o krutostech a svévoli panstva k poddaným. Nálada v přírodě - chmurně zatažená oblaka a blesky - symbolizuje náladu doby.

21 povídek významného ruského realisty 2. poloviny 19. století, „neúnavného bojovníka s násilím a zlovůlí“ dožívajícího carismu. Autobiografické povídky „Mezi špatnými lidmi“, „V noci“ a „Paradox“ líčí dojmy z dětství. Fantastická námětem, ale realistická vylíčením je maloruská pohádka „Iom-kipur“ vysmívající se zaujatosti proti židům. Reportáž o pogromu v Kišiněvě roku 1903 „Dům č. 13“ líčí zrůdnost rasové a náboženské nenávisti. Povídka „Bez jazyka“ popisuje útrapy ukrajinského vesničana v Americe, „Les šumí" a „Píseň řeky“ líčí prosté, od přírody nadané lidi, kteří, i když nejsou bez nepříznivých povahových rysů, mají nezkažený cit, smysl pro lidskou důstojnost a jsou schopni hrdinství. Nejhojněji jsou ve výboru zastoupeny povídky, čerpající námět z autorových zážitků ve vyhnanství na Sibiři (Daremné město, Podivuhodná dívka, Čerkes, Zabiják, Sen ubohého Makara, Marusjino hospodářství, Tulák „Sokolinec“, Okamžik svobody, Mráz, At-Davan, Světla). Některé z nich, např. „Sen Makara“, vyprávějící o životě jakutského chuďasa, který se bouří proti křivdám na nespravedlivém posledním soudu, patří mezi nejvýznamnější díla ruské demokratické literatury. Výbor uspořádala Zdeňka Bergrová-Vovsová. Vysvětlivkami opatřil Karel Štrauch.