Vercors Libri

Jean Bruller napsal Mlčení moře pod pseudonymem Vercors v létě 1941; kniha poprvé vyšla v roce 1942 v nacisty okupované Paříži a rychle se stala symbolem duchovního odporu proti německé okupaci. Jedná se o příběh starého muže a jeho neteře, jenž mlčením bojují proti důstojníkovi německé armády, který se ubytuje v jejich domě. Paradox celé situace umocňuje fakt, že se nejedná o klasický prototyp německého dobyvatele; důstojník je distingovaný bývalý hudebník, jenž, sveden nacistickou propagandou, sní o bratrství mezi Němci a Francouzi. Ve chvíli, kdy si uvědomí opravdové záměry režimu jemuž má sloužit – tedy nikoliv pomáhat a budovat – ale ničit a vykořisťovat, odchází bojovat do pekla východní fronty.

Intrigantin, Kokotte oder verkannte Königin mit ungewöhnlichen politischem Weitblick? Noch heute sind sich die Historiker nicht darüber einig, welches Urteil sie über Anna Boleyn sprechen sollen. Wer war sie wirklich, die Frau, die den gefürchteten, launischen Heinrich VIII. derartig bestrickte, daß er sich zur Scheidung seiner Ehe mit Katharina von Aragon hinreißen ließ?

1942 anonym erschienen, berichtet die 1941 entstandene Gelegenheitsarbeit von der Konfrontation eines deutschen Offiziers mit seinen französischen Quartiergebern. Aus der Konfrontation entsteht eine mühsam unterdrückte Liebe. Als Demonstration französischen Selbstbewußtseins unter der deutschen Okkupation und als Zeichen der Hoffnung inmitten der Feindseligkeiten hat die Novelle Weltruhm erlangt.

En 1941, Jean Bruller, dessinateur et graveur, crée dans la clandestinité Les Éditions de Minuit, qui publient en 1942 une nouvelle intitulée Le Silence de la mer. Ce récit marque le début de la carrière littéraire de son auteur, Jean Bruller lui-même, qui le signe de son nom de résistant, Vercors. Poussant la sobriété aussi loin que possible, Vercors y met en scène la résistance passive et muette qu'un homme et sa nièce opposent à l'envahisseur, représenté ici sous les traits d'un officier allemand ayant réquisitionné une chambre chez eux. Werner Von Ebrennac, musicien cultivé, élégant et extrêmement civilisé, croit en la fraternité des peuples et pense qu'au sortir de cette guerre, la France se relèvera plus grande que jamais. Issu d'une famille de tradition francophile, il tâchera de se faire accepter par ces deux personnages qui, malgré eux, ressentent toute la noblesse d'âme de leur ennemi. Jusqu'au jour où le silence, dont on pouvait croire qu'il dissimulait, tel celui de la mer, le grouillement de toute une vie en profondeur qui n'attendait que la délivrance, change de nature et devient un silence de désespoir et de mort. --Sana Tang-Léopold Wauters