Jaromír Hrubý Libri

"I fratelli Karamazov sono il romanzo più grandioso che mai sia stato scritto, l'episodio del Grande Inquisitore è uno dei vertici della letteratura universale, un capitolo di bellezza inestimabile... Non è certo un caso che tre capolavori di tutti i tempi trattino lo stesso tema, il parricidio: alludiamo all'Edipo re di Sofocle, all'Amleto di Shakespeare e ai Fratelli Karamazov di Dostoevskij. In tutte e tre le opere è messo a nudo anche il motivo del misfatto: la rivalità sessuale per il possesso della donna." (Sigmund Freud)

Tutte le famiglie felici si somigliano, ogni famiglia infelice è infelice a modo suo. Questa osservazione incisiva del gigante del romanzo realistico russo Lev Nikolajевич Tolstoj apre uno dei più celebri lavori psicologici della storia della letteratura. Dopo la monumentale opera "Guerra e pace", Tolstoj si dedica a una trama più intima, esprimendo il suo rifiuto per la pseudomoralità delle "alte sfere" attraverso una trasformazione profonda dei temi delle romanze alla moda. Ispirato da un evento reale, in cui una giovane donna apparentemente rispettabile si gettò sotto un treno merci, Tolstoj narra la storia del scandaloso declino di una bella donna "ben sposata", costretta a scegliere tra una vita di salotto priva d'amore e il suo diritto naturale alla felicità. L'ardore del funzionario zarista per il giovane ufficiale Vronskij si intreccia con le vite e le crisi di parenti e amici, rendendo la situazione di Anna ancor più tragica, poiché, a differenza dei moralisti del tempo, non riesce a essere ipocrita e non nasconde la sua relazione amorosa né le sue conseguenze.

La potente meditazione di Fëdor Dostoevskij sulla fede, il significato e la moralità, I Fratelli Karamazov, narra le vite dei figli di un brutale proprietario terriero, Fëdor Karamazov, il cui omicidio cambia irrevocabilmente le loro esistenze. Mitya, il sensualista, è immediatamente sospettato di parricidio a causa della sua aspra rivalità con il padre; Ivan, l'intellettuale, è tormentato da crisi mentali che lo portano al crollo; Alyosha, il spirituale, cerca di sanare le fratture familiari; e la figura oscura del loro fratellastro illegittimo Smerdyakov. L'indagine e il processo rivelano l'identità del vero assassino, mentre l'opera di Dostoevskij evoca un mondo in cui le linee tra innocenza e corruzione, bene e male, si confondono e la fede nell'umanità di tutti è messa alla prova.

Condannato a quattro anni di deportazione seguiti da sei di confino, nella colonia penale Dostoevskij si ritrovò a toccare con mano il male, non soltanto nella sua forma metafisica, ma nella sua espressione concretamente brutale; e soprattutto si ritrovò a toccare con mano la presenza di un abisso incolmabile tra sè, intellettuale nobile, e i detenuti comuni, il popolo. Pur privato dei suoi diritti di nobile, pur sottoposto alle stesse regole e privazioni, l'autore non fu mai riconosciuto compagno dei suoi compagni - si trovò sempre di fronte alla stessa solitudine che avrebbe accompagnato il Raskol'nikov di "Delitto e castigo" nella prima fase della sua permanenza nella colonia penale. E, tuttavia, Dostoevskij divenne anche conscio di una nuova forma di consapevolezza. "Di sicuro per me non è stato tempo perduto", scriverà al termine della condanna. "Se anche non ho conosciuto la Russia, certo il popolo russo l'ho conosciuto bene, come pochi credo lo conoscano." Molti dei protagonisti delle sue opere future hanno un loro prototipo negli individui incontrati durante la permanenza nella colonia penale. "Memorie da una casa di morti" si focalizza sull'analisi psicologica del forzato: pur essendo ancora lontano dalla ricerca "dell'uomo nell'uomo" che si svilupperà a partire dalle "Memorie del sottosuolo", Dostoevskij già si sta muovendo in quella direzione: è la psicologia del forzato quello che lo interessa.

Bratři Karamazovi jsou jedním z vrcholných románových děl F. M. Dostojevského. Kdybychom chtěli formulovat společného jmenovatele „karamazovštiny“, byla by jím vedle smyslnosti vášnivá zamilovanost do života a touha žít za každou cenu. Jí jsou zachváceni všichni Karamazové. Pětičlennárodina je pojata tak, aby představovala lidskou rodinu vůbec, každý z příslušníků vtěluje zcela určitou a jednotlivou životní sílu: otec Fjodor je realita smyslného nevykoupeného těla, bratři Ivan - čirý rozum, Dmitrij je vášeň a Aljoša absolutní láska, sublimující se v čiré dobro. Podobně jako u Dostojevského, i u jeho postav se stupňuje žízeň po víře tím víc, čím více v nich narůstá důvodů proti ní. Zdá se, jako by byli vystaveni pochybnostem svého autora, který o sobě napsal, že je dítětem století, dítětem nevíry a pochybností. Tato monumentální syntéza autorových náboženských, filosofických a etických názorů Dostojevského je zároveň i vyvrcholením jeho spisovatelské a duchovní cesty.

Matice lidu ; roč. 12., na rok 1878, č. 6, (běžné č. 72).

Edice Ruská knihovna; Spisy Ivana Sergejeviče Turgeněva, sv. 4

Svazek obsahuje dva Turgeněvovy romány (V předvečer, 1860; Šlechtické hnízdo, 1859) a jednu novelu (První láska, 1860).

Životní příběh šlechtického synka, který přišel z venkova do Petrohradu, kde vystřízlivěl z romantických ideálů a snů, stal se chladným praktikem, udělal kariéru a výhodně se oženil.

Třetí - aktualizované vydání. Elektrická zařízení v prostorách s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů, par a prachů patří k nejnáročnějším kategoriím. Klade vysoké nároky na projektování, montáž a provoz, včetně údržby a revizí. Elektrotechnici musí mít rozsáhlé teoretické znalosti a praktické zkušenosti nejen v elektrotechnice, ale také v chemii a fyzice. Tato příručka, vytvořená předními odborníky, je komplexním průvodcem touto problematikou. Oblast určení nebezpečných prostor a požadavků na nevýbušná zařízení se neustále mění, ovlivněná novými technickými poznatky a legislativou. Třetí vydání je aktualizováno podle předpisů a norem platných od roku 2012. Obsahuje rady k zařazování nebezpečných prostor, včetně praktických návodů pro určování zón s nebezpečím výbuchu. Obecná část popisuje vlastnosti hořlavých látek a jejich vztah k ochraně před výbuchem, doplněná praktickými příklady a výpočty. Další část se zaměřuje na nové požadavky týkající se konstrukce a označování elektrických zařízení. Následují požadavky pro instalaci ochranných systémů a zásady pro revize a údržbu. Nově je zahrnuta kapitola o požadavcích na zařízení pro výbušinářské provozy. Závěrečná část shrnuje změny v certifikačních postupech v souladu s evropskou legislativou a systémem IECEx. Příručka obsahuje praktické tabulky s technicko-bezpečnostními parametry a kontrolní otázky s odpověďmi. Je určena projektantům, montážním firmám, revizním technikům a