Josef Sekera Libri

Vášně a pocity osamělosti lidí z "vyššího" světa, z kterého plyne mravní ponaučení, že člověk je řízený svými potřebami a ty množství peněz nezmění.

V období okupace vyšla autorova kniha, jeho první realistický román. Starosvětsky laděná kronika venkovských rodů a postav, bytostně zakořeněných ve svém kraji. Děj se odehrává na vesnici pod Železnými horami a na Čáslavsku na sklonku 19. století.

Obsáhlý román o českých rudoarmejcích, který míří proti mystifikacím a iluzím tzv. legionářské literatury a líčí osudy Čechoslováků bojujících ve slavné ruské divizi Kikvidzeho na donských stepích a na přístupech k Carycinu.

Román, ve kterém autor vykreslil sytý obraz vinařské vesnice nedaleko Bratislavy, sužovanou bezohledným rychtářem a toužící po lepším sociálním uspořádání. Sociální námět se prolíná s prudkými sváry lásky a mladých smyslů. Dílo bez jasnější ideové koncepce; ale už se v něm objevují osobité rysy Sekerovy osobnosti - dovedné vypravěčství, důraz na dramatický a bohatý příběh, příchylnost k vesnickému člověku, záliba ve vznětlivých typech, živelný optimismus.

Autor líčí učitelův marný boj s tehdejšími představiteli zemské školní rady, kteří s rasistickým opovržením odmítali poskytnout nejzákladnější prostředky k výchově romských dětí, a ukazuje i dobré výsledky učitelova osamoceného úsilí o civilizování romského způsobu života.

Sekera v knize obrací opět svoji pozornost na Slovensko, aby vytvořil syntetický obraz tamějšího života ve 30. letech 20. století. Chce postihnout skutečnost v co nejširším záběru, zachytit se stejnou intenzitou všechny složitosti dobových sociálních i národnostních vztahů. Podle kritiky však snaha, aby historie skutečně prostoupila život postav, zůstává však nenaplněna.

Novela je situovaná do Podyjí, nedosahuje kvalit "Vinařů", pouze naplnila dobový rámec venkovské prózy, akcentující idylickou věrnost v lásce a příchylnost k půdě. V roce 1946 byla novela zfilmována pod názvem "Vinařská nevěsta".

Kniha připomíná místa, jež autor za svého života prošel, a je svérázným místopisem naší vlasti. Vyšla po smrti autora.