̀ Alena K. Wagnerov Libri

Obsahem knihy jsou především dopisy Mileny Jesenské, literátce, která pro dnešní dobu je nejzajímavější patrně pro svůj korespondeční styk s významným pražským německým literátem Franzem Kafkou. Zatímco dopisy od Franze Kafky, které adresoval Mileně Jesenské, se dochovaly a byly vydány, tak dopisy Mileny Jesenské Franzi Kafkovi se nezachovaly. Nicméně v této knize najdeme dopisy, které píše Maxi Brodovi o Franzi Kafkovi, a je možno z nich vyčíst její vztah k F. Kafkovi, a její názory na jeho osobu a osobní zkušenosti s ním v těch nejbanálnějších situacích. Kafkologové se shodují v tom, že se jedná o jediné přímé dokumenty týkající se Franze Kafky, které mají hodnotu jak věrohodnou, tak nám přibližují i charakter Franze Kafky. Ostatní ženy, s nimiž byl Franz Kafka zasnouben, nebyly "intelektuálky", tudíž jsou informace od nich méně průkazné. Ovšem pro samotnou Milenu Jesenskou šlo spíše o méně důležitou část jejího života, tedy vztah s Franzem Kafkou, a osobně se setkali pouze třikrát, a větší množství dopisů do knihy chronologicky vložených je adresováno jiným osobám.

Bratia Ivan, Ondrej a Tomáš bývajú s rodičmi v mestečku, v ktorom skapal pes. Cez prázdniny sa Ivan a Ondrík sťahujú do Hrušian k babinke a trom dedkom. Pravý dedko Vilko - dednožko je najmladší z troch bratov. Je na vozíčku, lebo nemá nohy. Najstarší Vilkov brat je Vendelín, ale volajú ho dedočko. Má veľmi silné dioptrie, bez nich je vlastne takmer slepý. Tretí dedko, deduško Vinco, zasa veľmi slabo počuje. Do Hrušian sa chlapci sťahujú každé leto. To leto, o ktorom rozpráva táto knižka, bolo mimoriadne, hoci sa začalo jedným veľkým sklamaním.

Ďalšie klasické leporelo zo série Žabiatko, tentoraz s ľudovými riekankami pre najmenších – Varila myšička kašičku, Naša mačka strakatá, Ide pavúk po stene, Osievame múčku... Riekanky sú ilustrované veselými obrázkami Aleny Wagnerovej. Skladačkové leporelo poslúži deťom aj ako hračka. 2. vydanie

Sidonie Nádherná žije v povědomí české i evropské kulturní veřejnosti jako přítelkyně básníka Rainera M. Rilka a "nevěsta před Bohem" Karla Krause, pro kterého se její zámek ve Vrchotových Janovicích stal druhým domovem a oázou klidu v rozbouřeném světě. Alena Wagnerová ji ve své knize představuje jako neobyčejně zajímavou osobnost, jejíž život hluboce poznamenaly všechny proměny a pohromy, které ve dvacátém století postihly střední Evropu - od rozpadu Rakousko-Uherska přes nacistictickou okupaci, kdy se Vrchotovy Janovice staly součástí cvičiště jednotek SS, až po odchod do exilu po komunistickém převratu v roce 1948 do Anglie, kde Sidonie Nádherná v roce 1950 umírá.

Destinataire des Lettres à Milena de Franz Kafka, Milena Jesenska (1896-1944) occupe déjà à ce titre une place assurée dans l'histoire de la littérature. L'ombre géante de Kafka a longtemps abrité mais aussi bien occulté la figure originale de cette journaliste tchèque, pionnière de l'émancipation et de l'engagement politique des femmes, qui fut dans les années vingt et trente une des plus brillantes personnalités de la vie culturelle de Prague et de Vienne. Son propre destin est de ce fait intimement uni à celui de l'Europe en proie, à cette époque et en ces lieux, aux bouleversements que l'on sait. Excellente journaliste, elle fut non seulement un trait d'union entre les cultures, tchèque et allemande, qui se partageaient la Bohême, mais aussi, par ses écrits, une militante active contre le régime nazi, qui paiera finalement de sa vie, au camp de concentration de Ravensbruck, son engagement politique. Elle fut du commencement à la fin une femme exceptionnelle, passionnée à l'extrême et constante par son courage.

Milena Jesensk, lange Zeit nur als Freundin Franz Kafkas bekannt, wareine ebenso leidenschaftliche Journalistin wie Briefeschreiberin. Aus denerhalten gebliebenen Briefen - die Briefe an Kafka gelten als verschollen- läßt sich die Entwicklung Milenas von der schwärmerischen Schülerin zurpolitisch engagierten Journalistin ablesen, die von den s ins KZ Ravensbrückdeportiert wurde und dort 1944 starb.

Druhá časť povestí a legiend z Novohradu volne nadväzuje na autorkinu knihu Mara medvedia /2007/. Spisovateľka opäť hlboko načrela do bohatého zdroja zaznamenaných príbehov v miestnych archívoch, obecných kronikách i od ľudových rozprávačov ... Podstatnú časť tvoria príbehy z čas tureckejokupácie a všakovaké záhady.

Leporelo s milými básničkami na dobrú noc pre deti a ich mamičky od autorky Márie Rázusovej Martákovej sprevádzané nežnými ilustráciami výtvarníčky Aleny Wagnerovej. Vhodné na čítanie pred spaním.

Spisovatelka a publicistka Alena Wagnerová zachytila v prvních Odsunutých vzpomínkách (PROSTOR 1993) zkušenost jedné generace sudetských Němců s odsunem a údělem vyhnance v poválečném Německu - zkušenost těch, kteří v době války byli dětmi. Nyní se obrací ke stejné generaci českých obětí zla druhé světové války: ke zpovědím lidí, kteří byli hned po mnichovském diktátu vyhnáni jako první ze svých domovů v pohraničí tehdejšího Československa. Jednotlivá vyprávění skládají mozaiku naplněnou nostalgickým smutkem po časech, kdy v pohraničí bylo jedno, jestli je člověk Čech nebo Němec, protože slušní lidé se mezi sebou vždycky domluvili.

Divadelní diskuse pro herce i diváky o "sváru" Čechů s Němci.