Vojtěch Jestřáb Libri

Autor nic nezamlčuje, ať jde o prudké erotické sugesce mládí, intimitu lásek pozdějších z doby totálajnzacu, dobrodružství ilegality a skrývání před gestapem, kuriózní zatčení a zázračné přežití.

Autobiografický román autora, který vzpomíná na život rodného města.

Kniha moravského autora velmi kultivovaným jazykem a s vypravěčským umem líčí příhody zvířecích přátel, kteří prošli životem vypravěče. (vyprávění Matěje K., gymnazijního profesora v. v.)

Dvě novely zralého spisovatele, básníka a překladatele věnované jeho oblíbenému tématu — zvířatům. Tentokrát jejich zneužití k vědeckým výzkumům a ke službě lidem, ovšem bez nároku na odměnu či vděčnost. Znamení býka je zároveň vyznáním autorova vztahu k samorostlému filozofovi, netypické městské figurce. Vychází k 80. výročí spisovatelova narození.

K 40. výročí založení Lidového nakladatelství vyšla kniha próz, jejíž sjednocujícím prvkem je slavné město Oděsa, její genius loci, obyvatelé i ne vždy vítaní návštěvníci. Jak napsal Isaak Babel, Oděsa je jediné město v Rusku, kde se může narodit ruský národní Maupassant. Nakonecto byl právě on, kdo tuto roli ve světové literatuře sehrál. Oděsa - město plné námořníků, dobrodruhů, lehkých holek a zasněných fantastů, dle Babela "hrozné a hanbářské, přitom nejpůvabnější v Ruské říši", mělo na začátku 20. století všechny podmínky, aby se stalo místem zrodu vitální a sugestivní literatury - Bunin, Pasternak, Kuprin, Illf s Petrovem, Petrov s Illfem a desítky dalších zde našli své hrdiny, svá témata, svoji poetiku. Vybral, sestavil a uspořádal Vojtěch Jestřáb.

Dobrodružství prostopášnic aneb Kratochvilná skládání ze svaté Rusi - mátušky. Jedná se o povídky, básničky, pohádky a jiné krátké útvary z mátičky Rusi.

Co znamenají časté únosy dětí? „Zvláštní nabídka dětského kadeřnictví: Zhotovíme panenku podle Vašeho dítěte!“ Co našel komisař Hard na Ostrově starých mládenců?

Lāčplēsis (což česky znamená trhající medvědy či medvědobijec) je podobně jako finská Kalevala či estonský Kalevipoeg dílo, které zastupuje neexistující hrdinský epos. Vychází z lotyšského folkloru, ale i z cizích pramenů jako je např. Jindřichova Livonská kronika ze 13. století, Homérovské eposy nebo dílo G. Merkela. Lāčplēsisův souboj s Temným rytířem symbolizuje dávný boj tehdejších kmenů proti německým křižákům, ale i dobový zápas za národní i sociální svobodu. Do postavy moudré a věrné Laimdoty, Lāčplēsisovy družky, zase Pumpurs promítl ideál lotyšské ženy. Nejpozoruhodnější postavou je pak čarodejnice Spīdala, která se zřekne zla ve prospěch dobra. Tento epos, stejně jako ostatní severské a baltské eposy, inspiroval řadu umělců např. J. Rainise nebo M. Zālīteovou. Do češtiny byl převyprávěn Radegastem Parolkem roku 1987 jako Souboj nad propastí.

Překlady, přebásnění a parafráze pijáckých a milostných básní slavného starořeckého básníka Anakreonta (asi 577–478 př. n. l.) a anonymních básníků, kterým byla jeho neobyčejně oblíbená lyrika vzorem. Inspirovány téměř napořád vínem, ženou a láskou jsou stále působivým projevem a opěváním pohody života a štěstí člověka.

Výbor z poezie amerického básníka. Verše s civilizačními, ale i biblickými obrazy, verše s ironií i verše citově zaujaté, ve kterých autor po válečných zkušenostech vyjadřuje deziluzi, hořkost a zamyšlení nad hlavními otázkami lidského bytí, vyslovuje se proti válce, ale napadá též snobismus a bezduché skrupule.