Maggiori informazioni sul libro
Vnímání francouzské divadelní tvorby v českém prostředí je poznamenáno paradoxem: zatímco někteří ji považují za mnohomluvnou a statickou, jiní obdivují její schopnost *zviditelňovat, zpřítomňovat* slovo. Kniha se zaměřuje na tendence a trendy divadla přelomu 20. století a zkoumá roli slova na francouzských scénách. Vychází převážně z osobních diváckých zážitků autorky a soustředí se na Paříž a její okolí. Cílem není pouze popis a hodnocení inscenací, ale snaha dospět k zobecňujícím závěrům. Kapitoly se věnují různým divadelním fenoménům, jako je inscenování klasických textů, status Francouzské komedie, současná dramatická tvorba, významné počiny francouzských režisérů, přesahy divadla k jiným žánrům a aktuální myšlení o divadle. Autorka ukazuje, jak je francouzská divadelní kultura spojena s úctou k dramatickému textu a kultivací jevištní řeči, která je klíčovým specifikem tohoto umění. Francouzští herci si jsou vědomi významu stylizované jevištní řeči, i když přecházejí do televize či filmu. Velká část francouzského divadla se stále řídí výrokem abbé d'Aubignaca *Parler, cest agir*, s důrazem na to, aby diváci mohli *entendre le texte*, tedy slyšet a porozumět textu.
Acquisto del libro
Když mluvit znamená jednat, Daniela Jobertová
- Lingua
- Pubblicato
- 2009
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Copertina rigida)
Metodi di pagamento
Ancora nessuna valutazione.
- Titolo
- Když mluvit znamená jednat
- Lingua
- Ceco
- Autori
- Daniela Jobertová
- Pubblicato
- 2009
- Formato
- Copertina rigida
- Pagine
- 195
- ISBN10
- 8073311526
- ISBN13
- 9788073311520
- Serie
- Tag
- Saggistica, Arte / Cultura, Arte
- Descrizione
- Vnímání francouzské divadelní tvorby v českém prostředí je poznamenáno paradoxem: zatímco někteří ji považují za mnohomluvnou a statickou, jiní obdivují její schopnost *zviditelňovat, zpřítomňovat* slovo. Kniha se zaměřuje na tendence a trendy divadla přelomu 20. století a zkoumá roli slova na francouzských scénách. Vychází převážně z osobních diváckých zážitků autorky a soustředí se na Paříž a její okolí. Cílem není pouze popis a hodnocení inscenací, ale snaha dospět k zobecňujícím závěrům. Kapitoly se věnují různým divadelním fenoménům, jako je inscenování klasických textů, status Francouzské komedie, současná dramatická tvorba, významné počiny francouzských režisérů, přesahy divadla k jiným žánrům a aktuální myšlení o divadle. Autorka ukazuje, jak je francouzská divadelní kultura spojena s úctou k dramatickému textu a kultivací jevištní řeči, která je klíčovým specifikem tohoto umění. Francouzští herci si jsou vědomi významu stylizované jevištní řeči, i když přecházejí do televize či filmu. Velká část francouzského divadla se stále řídí výrokem abbé d'Aubignaca *Parler, cest agir*, s důrazem na to, aby diváci mohli *entendre le texte*, tedy slyšet a porozumět textu.