Alena Hartmanová Libri

První část první knihy Asijské ságy o Japonsku v prvních desetiletích 17. století je inspirována historií objevných cest a zápasů o vládu nad mořem.

Kniha obsahuje tři příběhy : 1. U muže s nákladem zla – přeložila Zora Wolfová. 2. U léčivého náhrdelníku – přeložila Zuzana Ceplová. 3. Pomoc v nouzi – přeložila Jana Koubová. Verše v „U muže s nákladem zla“ přeložili E. A. Saudek a Hana Žantovská. Doslov „Magická Anglie“ napsala Alena Hartmanová. Vydání první... celý text

A love story, an adventure, and an epic of the frontier, Larry McMurtry’s Pulitzer Prize— winning classic, Lonesome Dove , the third book in the Lonesome Dove tetralogy, is the grandest novel ever written about the last defiant wilderness of America. Journey to the dusty little Texas town of Lonesome Dove and meet an unforgettable assortment of heroes and outlaws, whores and ladies, Indians and settlers. Richly authentic, beautifully written, always dramatic, Lonesome Dove is a book to make us laugh, weep, dream, and remember.

Focusing on the theme of justice, the book portrays the Revolution as a delayed arrival of Eternal Justice, challenging monarchical tyranny. Jules Michelet vividly captures the emotions of the People, intertwining their joy and suffering throughout this romantic narrative. The work highlights the unprecedented social upheaval during this transformative period, offering a profound exploration of the collective human experience amid revolutionary change.

Partito alla volta dell'Oriente per il monopolio olandese del commercio con Cina e Giappone, John Blackthorne, comandante dell'Erasmus, si ritrova costretto da una tremenda tempesta al naufragio in un villaggio di pescatori nel Giappone feudale del XV secolo. In un mondo sconosciuto e lontano, Blackthorne deve trovare il modo di sopravvivere. Grazie al suo coraggio, che lo condurrà sulla via dei samurai, con il soprannome di Anjin (il navigatore) diventerà il fido aiutante dello Shōgun e nella sua ascesa al potere conoscerà l'amore impossibile per la bella e ambigua Mariko. Sullo sfondo di una civiltà raffinata, violenta e sottoposta a una rigida divisione in caste, un romanzo avvincente fatto di avventure, intrighi, amore, filosofia orientale e storia, che tra massime zen e battaglie cruente alterna fino all'ultima pagina poesia e tensione narrativa.

Hlavní hrdina komisař Verjeat patří k policistům, kteří milují své povolání s vášní a také z touhy po dobrodružství pronásledují zločince a nasazují přitom i život. Komisař Verjeat není člověk bez poskvrny, za úspěšný zápas se zločinem platí různými ústupy a protislužbami. Znepřátelí si však místní politické funkcionáře, jimž vidí příliš do karet a svými policejními úspěchy vzbuzuje závist kolegů. Nepřátelé využijí jeho malých přestupků, zosnují proti němu intriku a obviní ho na základě pochybného tvrzení majitelky nočního podniku z braní úplatků. Vejreat pochopí, že se stal nepohodlný a rozhodne se k protúderu. Pomstí se svým způsobem - jak svým představeným, tak místním politikům. Vallet tímto románem, který jej ve Francii proslavil, přináší do detektivní literatury nové téma. Ukazuje na spojení mezi policií, politickou sférou a zločinem, odhaluje zkorumpovanost poměrů v západním světě, kde se již několikrát v současné době provalily podobné aféry. Román byl zfilmován s Linem Venturou v hlavní roli a v našich kinech a TV vysílán pod názvem Nelítostný souboj.

Faksimile původního italského vydání datovaného do roku 1720 se souběžným českým překladem

Antalogie anglické a americké detektivní povídky. Předčasná smrt v roce 1984 zabránila Janu Zábranovi, aby napsal předmluvu k této antologii z anglické a americké detektivní povídky středního a delšího rozsahu, kterou pro nakladatelství Odeon připravil a která původně měla být výhradně jeho dílem. Pokusme se tedy vymezit záměr antologie a kritéria výběru alespoň na základě Zábranova edičního návrhu. V roce 1967 a znovu v roce 1970 vydal Odeon průkopnickou antologii anglické a americké detektivní povídky, sestavenou manželi Outratovými a nazvanou Jedenadvacet detektivů. Jan Zábrana měl v úmyslu na tuto antologii navázat — a to i volnou parafrázi jejího názvu — a vytvořit k ní jakousi analogii. Soustředil se však nikoli na krátké povídky (short stories) tak jako Outratovi, kteří jen výjimečně zařadili povídku delší než dvacet strojopisných stran, ale na to, čemu Američané říkají long stories (dlouhé povídky) nebo též novelettes (novely). V praxi to konkrétně znamená povídky, jejichž rozsah se pohybuje mezi zhruba třiceti až sedmdesáti stránkami textu.

Rodné město Řím, jeho život a obyvatelé, drobní každodenní lidé, poskytli dnes nejúspěšnějšímu z italských spisovatelů látku k dlouhé řadě povídek, z nichž je tu čtenáři předkládán výběr. Stejně jako autorovy velké romány i jeho povídky upoutají vyprávěčským uměním, hlubokou analýzou psychologických a citových stavů hrdinů i věrnou kresbou prostředí a rozmanitých pramenů, z nichž prýští lidské radosti i strasti.

Come Zeus, sotto forma di toro bianco, rapì la principessa Europa; come Teseo abbandonò Arianna; come Dioniso violò Aura; come Apollo fu servo di Admeto, per amore; come il simulacro di Elena si ritrovò, insieme a quello di Achille, nell'isola di Leukè; come Erigone si impiccò; come Coronis, incinta di Apollo, lo tradì con un mortale; come le Danaidi tagliarono la testa ai loro sposi; come Achille uccise Pentesilea e si congiunse con lei; come Oreste lottò con la follia; come Demetra vagò alla ricerca della figlia Core; come Core guardò Ade e si vide riflessa negli occhi di lui; come Giasone morì, colpito da una trave della nave Argo; come Fedra smaniò invano per Ippolito; come gli Olimpi scesero a Tebe per partecipare alle nozze di Cadmo e Armonia...