Alena Hartmanová Ordine dei libri (cronologico)

Two former Texas Rangers, Augustus McCrae and Woodrow Call, leave their Texas ranch to lead a cattle drive to Montana, encountering outlaws, Native Americans, and ex-loves along the way.

Faksimile původního italského vydání datovaného do roku 1720 se souběžným českým překladem

Le nozze di Cadmo e Armonia furono l’ultima occasione in cui gli dèi dell’Olimpo si sedettero a tavola con gli uomini, per una festa. Ciò che accadde prima di allora, per anni immemorabili, e dopo di allora, per poche generazioni, forma l’albero immenso del mito greco. Nelle Nozze di Cadmo e Armonia un soffio di vento torna a muovere le fronde di quell’albero. Come scrisse un antico, «queste cose non avvennero mai, ma sono sempre». Raccontarle, intrecciandole fin nei minimi dettagli, impone alcune domande, che anch’esse «sono sempre»: perché gli dèi dell’Olimpo assunsero figura umana, e perché quella figura? Perché le loro storie sono così scandalose, e misteriose? Che cos’è un simulacro? Perché l’età degli eroi fu breve, convulsa e irripetibile? Da che cosa Zeus si sente minacciato? Forse il mito è una narrazione che può essere capita solo narrando. Forse il modo più immediato per pensare il mito è quello di raccontarne di nuovo le favole. Una luce radente, netta, qui le investe tutte e le mostra nelle loro molteplici connessioni, come una vasta e leggerissima rete che si posa sul mondo.

It was a dynasty with more wealth, passion, and power than the houses of Windsor, Kennedy, and Rockefeller combined. It shaped all of Europe and controlled politics, scientists, artists, and even popes, for three hundred years. It was the house of Medici, patrons of Botticelli, Michelangelo and Galileo, benefactors who turned Florence into a global power center, and then lost it all. The House of Medici picks up where Barbara Tuchman's Hibbert delves into the lives of the Medici family, whose legacy of increasing self-indulgence and sexual dalliance eventually led to its self-destruction. With twenty-four pages of black-and-white illustrations, this timeless saga is one of Quill's strongest-selling paperbacks.

Román o životě a skutcích apoštola Pavla, hlasatele křesťanství mimo Jeruzalém. Autor čerpá ze starých pramenů i historických publikací a předkládá čtenáři pravděpodobný příběh Saula, vnuka Herodese Velikého.

Il libro mostra, al di là del cliché turistico di Praga, «città d'oro», tutta l'arcana sostanza, le ambiguità, il tenebrismo, il torpore, il fascino nascosto della città boema. Il capolavoro di un saggista profondamente innamorato della sua materia, ma anche struggentemente poeta in proprio. Praga narrata non solo nei suoi splendori, ma anche nelle sue ombre non meno fascinose: quelle del Quartiere ebraico, del Golem, delle taverne, degli stranieri che vi abitarono, della letteratura tedesca che vi fiorí, di Hasek e di Kafka, di Apollinaire, di Meyrink e dei dadaisti boemi.

After a thieving woman is accused of murder, it’s up to Perry Mason to prove her innocent Sleuthing attorney Perry Mason can’t resist a good mystery, so when he sees an older woman being accused of shoplifting during a department store outing with his assistant, Della Street, he doesn’t hesitate to intervene. Armed with an assumption of innocence and the legal acumen to silence her accuser, Mason leaps to the woman’s defense—until her niece appears, acknowledging her aunt’s guilt, and pays for the stolen items. Soon thereafter, Aunt Sarah is accused of stealing a valuable set of diamonds, and her niece, Virginia, enlists Mason’s aid. The man who left the jewels in Sarah’s care insists that she didn’t take them, but when he turns up dead, she’s left with nobody to vouch for her. Nobody, that is, but Perry Mason—expert in the art of defending the innocent. The thirteenth novel in the bestselling Perry Mason series, The Case of the Shoplifter’s Shoe is an exemplary episode for the character, featuring the complex plots, snappy dialogue, and break-neck pacing that make the novels perennial favorites of mystery fans everywhere. Includes discussion guide questions for use in book clubs.

Edith Hope è una scrittrice di narrativa romantica che cerca di mantenere la sua personalità schiva e fiduciosa. Vive in modo responsabile, evitando di vantarsi del suo successo, e molti dei suoi amici notano la sua somiglianza con Virginia Woolf. Tuttavia, si ritrova in un temporaneo esilio all'Hotel du Lac, un albergo svizzero dove i clienti benestanti cercano di rivivere un'epoca più nobile del turismo. A un passo dal matrimonio con Geoffrey Long, un uomo cortese, Edith scappa, un gesto che per i suoi amici è da ragazzina sconsiderata, ma per lei è inevitabile. Autrice di storie d'amore e amante di un uomo sposato, Edith comprende che la ricerca di una grande passione può lasciare soli e incapaci di scegliere altre strade. La sua fuga e il soggiorno nell'austero albergo non sono solo una punizione, ma anche un'opportunità per riconquistare la libertà e osservare gli altri con l'occhio di una scrittrice. All'Hotel du Lac incontra personaggi interessanti, come la signora Pusey e sua figlia Jennifer, che offrono un contatto con una realtà a lei estranea, e il signor Neville, un uomo elegante e misterioso. Questo romanzo, vincitore del Booker Prize nel 1984, presenta Edith come uno dei personaggi più indimenticabili della narrativa contemporanea, un'eroina degna di Henry James o Jane Austen.

Antalogie anglické a americké detektivní povídky. Předčasná smrt v roce 1984 zabránila Janu Zábranovi, aby napsal předmluvu k této antologii z anglické a americké detektivní povídky středního a delšího rozsahu, kterou pro nakladatelství Odeon připravil a která původně měla být výhradně jeho dílem. Pokusme se tedy vymezit záměr antologie a kritéria výběru alespoň na základě Zábranova edičního návrhu. V roce 1967 a znovu v roce 1970 vydal Odeon průkopnickou antologii anglické a americké detektivní povídky, sestavenou manželi Outratovými a nazvanou Jedenadvacet detektivů. Jan Zábrana měl v úmyslu na tuto antologii navázat — a to i volnou parafrázi jejího názvu — a vytvořit k ní jakousi analogii. Soustředil se však nikoli na krátké povídky (short stories) tak jako Outratovi, kteří jen výjimečně zařadili povídku delší než dvacet strojopisných stran, ale na to, čemu Američané říkají long stories (dlouhé povídky) nebo též novelettes (novely). V praxi to konkrétně znamená povídky, jejichž rozsah se pohybuje mezi zhruba třiceti až sedmdesáti stránkami textu.

Partito alla volta dell'Oriente per il monopolio olandese del commercio con Cina e Giappone, John Blackthorne, comandante dell'Erasmus, si ritrova costretto da una tremenda tempesta al naufragio in un villaggio di pescatori nel Giappone feudale del XV secolo. In un mondo sconosciuto e lontano, Blackthorne deve trovare il modo di sopravvivere. Grazie al suo coraggio, che lo condurrà sulla via dei samurai, con il soprannome di Anjin (il navigatore) diventerà il fido aiutante dello Shōgun e nella sua ascesa al potere conoscerà l'amore impossibile per la bella e ambigua Mariko. Sullo sfondo di una civiltà raffinata, violenta e sottoposta a una rigida divisione in caste, un romanzo avvincente fatto di avventure, intrighi, amore, filosofia orientale e storia, che tra massime zen e battaglie cruente alterna fino all'ultima pagina poesia e tensione narrativa.

Kniha obsahuje tři příběhy : 1. U muže s nákladem zla – přeložila Zora Wolfová. 2. U léčivého náhrdelníku – přeložila Zuzana Ceplová. 3. Pomoc v nouzi – přeložila Jana Koubová. Verše v „U muže s nákladem zla“ přeložili E. A. Saudek a Hana Žantovská. Doslov „Magická Anglie“ napsala Alena Hartmanová. Vydání první... celý text

život a dílo francouzského renesančního myslitele v histor. souvislostech.

Focusing on the theme of justice, the book portrays the Revolution as a delayed arrival of Eternal Justice, challenging monarchical tyranny. Jules Michelet vividly captures the emotions of the People, intertwining their joy and suffering throughout this romantic narrative. The work highlights the unprecedented social upheaval during this transformative period, offering a profound exploration of the collective human experience amid revolutionary change.

Povídky vybrané z rané autorovy tvorby spojuje motiv hledání plnosti a opravdovosti života.

Soubor povídek italského spisovatele. Doslov napsala Alena Hartmanová. Vydáno v nákladu 6000 výtisků, z toho 1000 vázáno v kůži.

Výbor z kritické činnosti Šaldova současníka tvoří eseje a kritiky vybrané z knih Úvahy o románu, Úvahy o literatuře I.-II. a Úvahy o kritice.

Hlavní hrdina komisař Verjeat patří k policistům, kteří milují své povolání s vášní a také z touhy po dobrodružství pronásledují zločince a nasazují přitom i život. Komisař Verjeat není člověk bez poskvrny, za úspěšný zápas se zločinem platí různými ústupy a protislužbami. Znepřátelí si však místní politické funkcionáře, jimž vidí příliš do karet a svými policejními úspěchy vzbuzuje závist kolegů. Nepřátelé využijí jeho malých přestupků, zosnují proti němu intriku a obviní ho na základě pochybného tvrzení majitelky nočního podniku z braní úplatků. Vejreat pochopí, že se stal nepohodlný a rozhodne se k protúderu. Pomstí se svým způsobem - jak svým představeným, tak místním politikům. Vallet tímto románem, který jej ve Francii proslavil, přináší do detektivní literatury nové téma. Ukazuje na spojení mezi policií, politickou sférou a zločinem, odhaluje zkorumpovanost poměrů v západním světě, kde se již několikrát v současné době provalily podobné aféry. Román byl zfilmován s Linem Venturou v hlavní roli a v našich kinech a TV vysílán pod názvem Nelítostný souboj.

Román o dívce, která prožívá dětství a mládí v rodném domě na břehu moře a postupně poznává svět za studií v Miláně a začíná chápat své místo ve společnosti.

8 povídek: Písek zkázy, Ghazva, Umarova krevní msta, Gitano, Tyčkař, Mluvící kůže, Černé oko, Synové Upsaroků.

Vtipné postřehy, aforismy a kratičké úvahy zapomenutého literáta 18. století jsou fragmentem nedokončeného díla Plody zdokonalené civilizace, v němž chtěl autor nastavit zrcadlo „dobré" společnosti předrevoluční Francie. Pořadatel jeho literární pozůstalosti rozdělil materiál do tří oddílů (Myšlenky a maximy, Charaktery a anekdoty, Malé filosofické dialogy), v nichž autor nemilosrdně komentuje charakteristické detaily, situace a lidi své doby.

Soubor novel (Bouřka, Návrat z letního bytu, Omyl, Samota, Pád, Dobrodružství, Zlá zima, Nešťastný milenec, Donchuánův večer, Architekt) zavádí čtenáře do Říma třicátých let a zachycuje příběhy ze společnosti tzv. středních vrstev, přičemž v podtextu dějů je zpodobena stagnace let„rozkvětu impéria“. Co do tématu rozvíjí autor v knize z roku 1943 všechny motivy, které později podrobně zpracuje ve svém díle.

Autentické vyprávění ženy, kterou jako dítě unesli Indiáni a která s nimi strávila dlouhá léta v dosud neprozkoumaném pralese.

První autorův román, původně dílo šestnáctiletého Huga, později přepracované, líčí na pozadí haitské vzpoury černošských otroků r. 1791 příběh hrdinného černocha Biga Jargala, postavy smyšlené, kterou patrně Hugo obdařil rysy a vlastnostmi nejvýznamnějšího z černošských vojevůdců na tehdejším Santo Domingu, známého pod jménem Toussaint Louventure.

První úspěšný román italského spisovatele a novináře je psán formou dopisů. Autor zde na malé ploše odhaluje a řeší problém pokrytectví a neupřímnosti k sobě i jiným, přičemž o postavách románu, lidech převážně věřících, pohybujících se v neurčitě církevním prostředí, vúvodu prozrazuje: „Postavy tohoto románu, i když velice rozdílné, mají společný rys: všem se příčí důsledné sebepoznání. Každý chápe sebe sama jen natolik, nakolik mu to vyhovuje, každý se spokojuje s myšlenkami nedomyšlenými, volně plynoucími, nerozšifrovanými, aby je podle libosti mohl měnit.“

Pubblicato nel 1904, Il fu Mattia Pascal, il più famoso dei romanzi di Pirandello, riveste un'importanza fondamentale nella letteratura italiana del Novecento. Grottesco antieroe pirandelliano, Mattia Pascal è un uomo senza certezze e senza vocazioni. Creduto morto dopo una fuga da casa, pensa di approfittarne per cambiare vita, ma il desiderio di spezzare le catene delle convenzioni sociali, lo slancio verso la conquista di un'originaria purezza e autenticità falliscono: perchè la vita deve comunque darsi una forma e la fatica che bisogna affrontare per crearne una nuova e sostenerne i compromessi è talora così grande, che costringe a rientrare precipitosamente nella vecchia. La quale, pur con i suoi originari limiti e le sue falsità, rende possibile l'esistenza, allontanando il rischio della disgregazione, impedendo di essere altro da sè stessi, condannando a una realtà fittizia, ma inalienabile.

Cestopis italského autora Alfonsa Vinciho zachycuje dvě výpravy do dosud neprobádaného nitra pralesů a savan v povodí Orinoka a Amazonky, průzkumné expedice k Indiánům Širiana a Waika. Ačkoli se datuji kolem r. 1955, nezadají si v ničem s objevitelskými výpravami starých cestovatelů do těchto končin. Italové putují krajem tak odlehlým, že sem běloch dosud nevkročil, cestují většinou po řekách a jejich průvodci jsou Indiáni přátelských kmenů, zejména Makiritarí. O dobrodružství v pralese není nouze a první výprava vrcholí zajetím všech jejích účastníků divokým kmenem Samatarí. Druhá výprava za Eldorádem na fantastickém jezeře Parime ztroskolává po mnohém bloudění a strázních. Autor naší knížky zná jedinečně tuto oblast, neproniknutelný prales, diamantonosné řeky Guayany a Venezuely i mentalitu Indiánů a dovede se svěžím humorem a napínavě vyprávět o veselých i tajemných příhodách, o Indiánech-zemědělcích i o opičích lidech. Našemu čtenáři se dostává do ruky cestopis zcela výjimečný, který je klasickým cestopisem v moderní době. S autorovými fotografiemi: 48 stran příloh.

Výběr z dramatické tvorby italského prozaika a dramatika, jehož mnohé hry vznikaly na základě jeho prozaických prací. Svazek obsahuje tyto hry z let 1916-1922: Sicilská komedie (podle povídky "Moucha" a podle románu "NebožtíkMatyáš Pascal"). Diplom (aktovka podle stejnojmenné povídky), V rukavičkách (podle stejnojmenné povídky), Šest postav hledá autora (podtitul "Hra, kterou nutno udělat"), Jindřich IV. (původní hra bez předlohy v próze), Nahé odívati (podle aktovky "Lékařova povinnost").

Román (Láska manželská, 1949) a šest povídek (Návrat k moři, Domov je svatý, Zločin v tenisovém klubu, Mexikánka, Anglický důstojník, Lidu blíž) předního italského autora. "Láska manželská" je příběhem muže, který hledá náplň života v lásce a umění a když obojí nalézá, shledává, že manželka je mu nevěrná a kniha, kterou napsal, špatná; román je ukázkou autorova umění vnitřní charakteristiky. V povídkách předvádí rozpornost mezi lidskými představami, čím by chtěl člověk být, a skutečností, čím člověk je.

G. K. Chesterton, jeden z nejplodnějších a nejúspěšnějších anglických spisovatelů první poloviny 20. století obohatil detektivní žánr ve svých povídkách o charakteristickou postavu nenápadného katolického kněze Browna, jehož zdravý rozum a železná logika doplněná intuicí a důvěrnouznalostí lidské duše řeší nejrůznější zločiny a tajemné události. Populární seriál detektivních povídek autor uveřejňoval od roku 1910 až do své smrti v roce 1936 a celkem jich napsal čtyřicet osm.

Francouzský název díla má dvojí význam: žárlivost a žaluzie. Vypravěč popisuje opakující se situace tří bělošských majitelů banánových plantáží. Nejmenovaný pozorovatel, manžel ženy zvané A, sleduje setkávání ženy se sousedem Franckem. Nikde není ani zmínka o jejich milostném vztahu, ale je naznačen mnoha detaily. Není zde děj s časovou následností – často časové přeskoky a návraty, rekapitulace. Detailně popisuje opakující se situace. Vše je pozorováno jakoby skrz žaluzie a navzdory objektivnímu popisu událostí naznačuje subjektivní pocit žárlivosti.

Svazek obsahuje tři vnitřně hluboce spjaté novely francouzského spisovatele, vyjadřující jeho životní filosofii. Třebaže jsou dějově zcela samostatné, tvoří podle autorova úmyslu jakousi myšlenkovou trilogii, v níž je opětpoložena základní Vercorsova otázka, v čem spočívá podstata lidství, co činí člověka člověkem. V Nepřirozených zvířatech zabije „otec“ své dítě a vystaví se veřejnému soudu, aby zajistil lidská práva primitivnímu kmeni, který do té doby všichni považovali (mnohým se to dokonce velice hodilo) za opice. V Buřičích zase básník Egmont pěstuje jógu, protože se bouří proti slepé, nevědomé a takřka nepřátelské přírodě v člověku, v sobě samém, a chce ovládat své tělesné funkce, být suverénním pánem svého těla. Daří se mu to, vyhojí si sám gangrénu, dá do pořádku ledviny, ale mozek a vyšší nervové nezvládne. Nemůže orgánem myšlení tento orgán nazírat, ztrácí se sám v sobě, upadá do stavu živočišného nevědomí, čili přestává být člověkem. Rád se k svému lidskému údělu s pomocí lékařů vrací, smiřuje se se stárnutím, nemocemi – s přírodou v sobě –, jen když se mu vrací vědomí sebe sama. V třetí novele Sylva zkoumáme vývoj živočicha – mladé Iištičky – v člověka. Jsme přítomni jejímu zázračnému zrodu a postupnému vývoji k lidskému vědomí, jímž Vercos ilustruje postupný pochod sebepoznávání, jaký lidstvo urazilo v procesu polidšťování za statisíce let.

Výbor z povídek italské nositelky Nobelovy ceny (1875-1936), která v nich s velkým uměním charakterizačním, místy až naturalisticky věrně i zase s vrcholnou poezií zobrazila život sardinských venkovanů, jak je formují životní podmínky, prostředí i jejich osobní vlastnosti.

Umělecky zatím nejdokonalejší román italského neorealisty (nar. 1927) hledá nový pohled na nenové, ale stále ještě zajímající téma citových problémů jeptišky. Aktivním činitelem je tu mladičká novicka, která šla do kláštera jen proto, že se jí to zdálo pro tu chvíli nejvýhodnější. Sama dodá odvahu k seznámení čtyřicetiletému účetnímu, utopenému v jednotvárnosti života, a svým životním elánem jej přiměje k vyvinutí aktivity, k níž by se jinak při své vrozené plachosti nikdy neodhodlal.

Rodné město Řím, jeho život a obyvatelé, drobní každodenní lidé, poskytli dnes nejúspěšnějšímu z italských spisovatelů látku k dlouhé řadě povídek, z nichž je tu čtenáři předkládán výběr. Stejně jako autorovy velké romány i jeho povídky upoutají vyprávěčským uměním, hlubokou analýzou psychologických a citových stavů hrdinů i věrnou kresbou prostředí a rozmanitých pramenů, z nichž prýští lidské radosti i strasti.

Italský autor vypráví o dětech ze vsi zapadlé v pádské deltě, které posilovány členem komunistické strany, založí pionýrský oddíl. Učí se pak žít podle pionýrských zásad, činně se podílejí na boji vesničanů o vyvlastnění pozemků v deltě a projdou zatěžkávací zkouškou své pionýrské statečnosti a zdatnosti při obrovské povodni, která krutě postihne jejich obce. Pro čtenáře od 9 let.

Dvě povídky soudobého italského spisovatele. Obě se odehrávají na Sicílii v dobách rychle se měnící politické situace, první (Vzácní hosté, 1958) v bouřlivých letech 1848–⁠1860 a druhá (Tetička z Ameriky, 1958) na konci druhé světové války a těsně po ní. Výsměchem stíhají politické a názorové chameleonství a vypočítavé chytračení, ať už jsou zobecněny v požitkářském baronovi anebo ke všemu ochotnému fašistovi.

Tematicky pestrý výbor dvou desítek povídek kriticky osvětluje život současné Itálie, stinné stránky buržoazní společnosti, plahočení maloměšťáků a těžký osud chudiny. Autoři: Verga, Pirandello, Alvaro, Jovine, Pratolini, Pavese, Calvino, de Cespedes, Moravia, Viganová, Marotta, Cassola, Rea, Ortesová, d’Agata, Zavattini.

Poutavě psaný utopický román jedná o objevu tropiů, tvorů vývojově stojících mezi lidmi a opicemi, žijících na Nové Guinei. Vzniká otázka, zda jde o lidi či zvířata. Kapitalisté chtějí využít tropiů jako bezplatné pracovní síly a prohlašují je za zvířata. O groteskní vyostření se postará anglický novinář, který zabije mládě, křížence mezi člověkem a tropiem, vymáhá soudní rozsudek pro vraždu a tím demaskuje kapitalistickou společnost.