Vlasta Tafelová Libri

Většinou drsné až kruté povídky vynikajícího sovětského spisovatele židovského původu, jenž zahynul v koncentračním táboře jako oběť kultu osobnosti. Jsou mistrovsky a nevšedně stylizovány, překvapují otevřeností, s níž kreslí všednost a třeba i špínu života, i schopností nalézt pod ní lidské v člověku.

Het vervolg op Kinderen van de Arbat . In januari 1987 sprak Michael Gorbatsjov de verlossende woorden: ‘Er mogen geen vergeten namen en witte plekken in de Sovjet-geschiedenis zijn.’ In de wereldwijde bestseller Kinderen van de Arbat , zijn magistrale roman die dankzij de perestroika na twintig jaar kon verschijnen en door miljoenen in de Sovjetunie werd verslonden, beschreef Anatoli Rybakov de Sovjet-samenleving van de jaren 1933-1934 in al haar geledingen: het communistische studentenmilieu, het leven in Siberische ballingschap, de bureaucratie en de partijtop. 1935 en volgende jaren is het volgende paneel in zijn schildering van Rusland onder Stalin. Het zijn de jaren waarin op grote schaal processen worden gevoerd tegen iedereen in wie hij een tegenstander vermoedde. Van binnenuit beschrijft Rybakov de verhoren, de fabricage van ’bewijsmateriaal’ en de processen zelf, meestal eindigend met een doodvonnis. Wederom kruipt de schrijver in de huid van Stalin, wiens paranoïde machtsdenken hij met beklemmende precisie reconstrueert. Daarnaast schetst hij de harde strijd om het dagelijks bestaan in Moskou en Siberië.

Jeden z nejpozoruhodnějších válečných románů, který představuje v autorově tvorbě dílo nejvýznamnější a který ovlivnil další generaci sovětských spisovatelů svým nepatetickým pojetím války. Román doplňuje v tomto vydání několik kapitol (Ta zatracená sedmička) z "nenapsaného" třetího dílu V stalingradských zákopech a cestopisná črta Na Mamajově mohyle, v níž se Někrasov vrací na dějiště své prvotiny a setkává se s jejími hrdiny.

Vom Lachen, vom Teufel und einem unglaublichen Handel Timm Thalers wunderbares Lachen steckt alle an. Doch er verkauft es an den geheimnisvollen Baron Lefeut, der ihm dafür viel Geld verspricht: Der Baron erhält Timms Lachen, und Timm gewinnt ab jetzt jede Wette. Bald aber merkt Timm, dass ein Mensch ohne Lachen kein richtiger Mensch ist - gleich, wie viel Reichtum er anhäuft. Timm schmiedet einen Plan, wie er sein Lachen zurück erobern kann. Lefeut ist nicht leicht zu überlisten, aber Timm gibt nicht auf …

Действие нового романа Бориса Акунина происходит параллельно в двух временах: в наши дни и в XVII веке. Историк Николас Фандорин идет по следам своего предка, офицера царских мушкетеров.

Velkolepá románová freska o stalingradské bitvě Za Volhou není země, kterou napsal Vasilij Grossman několik let po ukončení 2. světové války, si získala v sovětské válečné literatuře své pevné místo. Její bezprostřednost, humanistický patos, ale i autorovo poctivé úsilí proniknout do složitých zákonitostí, příčin, zdrojů individuálního i kolektivního jednání, jež vytváří dějiny a rozhoduje o osudech jednotlivců a národů, budou vždy znovu a znovu upoutávat pozornost čtenářů. Román Za Volhou není země zůstal torzem rozsáhlé epopeje. Nenajdeme zde vpravdě šolochovovské nebo tolstojovské psychologické vedení postav a spletitou propojenost historických událostí s jejich individuálními osudy v bohatě rozvětvených dějových liniích. Síla Grossmanovy knihy tkví jinde – především v opravdovosti a autentické pravdivosti, s níž autor vydává své hořké svědectví. Spočívá ve spisovatelově umění mozaikovitě, kamínek ke kamínku, skládat líčení válečných událostí, drobné postřehy, filozofická zamyšlení, desítky živě vykreslených postav a postaviček sovětských vojáků, jejich rodin v zázemí i ohroženém Stalingradu do monumentálního celku, do sugestivního obrazu jedné z největších bitev druhé světové války – bitvy u Stalingradu. (předsádka)

“Per annientare il diavolo è permessa, si capisce, qualsiasi alterazione della verità – e così il mio romanzo scritto nove anni prima, nel 1920, è stato presentato come la mia ultima opera. È stata organizzata una persecuzione quale non si è mai avuta nella letteratura sovietica.” Tratte dalla lettera che Evgenij Zamjatin (1884-1937) spedì a Stalin nel 1931 nel tentativo di vedersi commutata in esilio quella “privazione della possibilità di scrivere” che pesava sul suo animo come una “pena di morte”, queste parole sono la testimonianza della dura censura che colpì Noi, l’avveniristico e lungimirante atto d’accusa contro la spietata e progressiva diffusione del taylorismo nella società sovietica e la morsa totalitaria in cui la Russia sarebbe rimasta strangolata sotto il regime di Stalin. Nella città di vetro e di acciaio dello Stato Unico gli individui sono ridotti a numeri e vivono nel rigoroso rispetto dell’autorità del Benefattore, garante assoluto di una felicità “matematicamente” calcolata. Non esistono né vita privata né intimità. Le pareti degli edifici sono trasparenti, e anche il tempo dell’amore è scandito da orari e modalità rigorose. Scritto in forma di diario tenuto dal costruttore di una macchina spaziale, l’Integrale elettrico, che avrebbe il compito di esportare in tutto l’universo “il benefico giogo della ragione”, Noi incarna una delle più sofisticate e lucide anti-utopie della letteratura novecentesca.(less)

Avventuriero, angelo nero, influente consigliere politico e spirituale dei Romanov, santone con poteri taumaturgici e tragica vittima di una congiura di palazzo, Rasputin resta senz'altro una delle figure più misteriose e affascinanti della storia russa. L'autore ne ricostruisce la figura e la storia alla luce di inediti documenti riscoperti negli archivi sovietici.

Výbor z povídek a novel talentovaného prozaika, oslavujícího přírodu i lid Dálného východu a Sachalinu, zobrazuje v příbězích od počátku našeho století až po současnost milostný život hrdinek.

Novela přináší vyprávění o čtyřech starých mužích, které kdysi pojila velmi pevná pouta: tři z nich byli bratři, dva přátelé na život a na smrt. Pouta se zpřetrhala, když jeden z nich z touhy po dobrodružství utekl z domova. A vrátil se až jedné soboty, po 56 letech. Teprve pak si vyjasňují mnohé, co je pálilo ve vzájemných vztazích, a shledávají, že některá pouta nezpřetrhá ani čas.

Čtyři příběhy (Suchý podzim, Deštivý den, Větrná noc, zlá zima), spojené postavou novináře Lopatina v povídkovou "tetralogii". Autor je opět vytěžil z vlastních zkušeností a zážitků válečného dopisovatele na frontách druhé světové války. Snaží se v nich dobrat se pravé podoby a hodnoty člověka uprostřed válečných dějů od základu měnících jeho životní podmínky a zkoušejících jeho síly a vlastnosti v situacích, jež si ani představit neuměl.

Dětská detektivka, v níž venkovský chlapec, který přijel do okresního městečka Pobertova se svým psem Pirátem nakoupit prasátka pro domácí hospodářství, zažije řadu vzrušujících příhod, přijde na stopu krádeže a spolu s milicionáři případ vyřeší.

Novela zavádí do sovětského města těsně před Velkou vlasteneckou válkou a líčí příběh chlapce, který začíná chodit do školy a stává se svědkem otřesných událostí právě začínající války.

Životopis slavného dánského mořeplavce (1681-1741) ve službách cara Petra I., mořeplavce, který po Kolumbovi objevil Ameriku, když se k ní na rozdíl od Kolumba plavil ze západu na východ. Práce shromažďuje a literárně zpracovává všechny skoupé a kusé zprávy, dochované po dvou stech padesáti letech a snaží se tohoto mořeplavce vidět takového, jaký byl; nezatajuje jeho nedostatky ani mu neupírá jeho přednosti.

Vyřazený vagón se stane na delší dobu obydlím malého Gleba, který provází svého dospělého bratra na stavbu železnice v sibiřské tajze. Tam prožije řadu zajímavých příhod a odvážných dobrodružství, při nichž je mu nerozlučnou společnicí stejně stará holčička

Dvě novely inspirované autorovou válečnou zkušeností se soustřeďují na každodenní vojenský život. Doslov napsal Jaroslav Hulák.

Intimní příběh muže a ženy, jejichž vztah trvale poznamenala válka.

Soubor 26 poetických povídek pojednávajících o kráse života a sepětí člověka s přírodou.

V daleké Asii, v kraji, v němž dosud stojí trosky Tamerlánova paláce, se odehrává dobrodružný příběh pracovníka anglické špionážní služby. Je ukryt v neproniknutelnou masku zázračného domorodého lékaře, ale nakonec se sám prozradí mladému orientalistovi, jenž v kraji vedle vědecké kořisti najde i lásku pro celý život.

Dobrodružné a humorné vyprávění Ljusji Kosovové, žákyně třetí třídy.

Román se odehrává daleko na severu v repubice Komi, opět v něm vystupují mladí hrdinové, opět je to příběh o lásce a o životě, který není zrovna lehký. "Zelené mládí" není žádný banální příběh mladé lásky. Je to spíš vyprávění o tvořivém vztahu k životu a toto základní téma může autor rozvinout jen tím, že mluví o skutečnosti, jaká opravdu je.