Zdeněk Frýbort Libri

Kapesní oboustranný italsko-český a česko-italský slovník se stručnou gramatikou v pevné vazbě.

Soudce Ti je nově jmenovaný náčelník v Pu-jangu – okresním městě, které se zpočátku jeví jako velice klidné. Po svém předchůdci Fengovi má objasnit případ znásilnění a vraždy, který se zdá být zcela jasný. Po důkladném prošetření celé záležitosti a s pomocí Ma Žungovy vynalézavosti a síly však cestu k vrahovi odhalí ukradené zlaté jehlice, které nosí smůlu každému, kdo je vlastní. Soudce a jeho pomocníci později také usvědčí falešného opata a mnichy v chrámu Bezmezného milosrdenství, jejichž „zásluhou“ přicházely na svět nelegitimní děti. Jádrem příběhu je případ Liang versus Lin. Při jeho vyšetřování objeví soudce Ti se svými pomocníky pod obrovským zvonem několik let starou kostru, avšak jsou zde uvězněni a jen zázrakem se vším podaří zachránit se a vraha odhalit.

Příběh bratrů Karla a Wilhelma Humannových, objevitelů slavného Pergamského oltáře - světu kupodivu téměř neznámých - začíná v druhé polovině devatenáctého století v Turecku a děj se uzavírá roku 1945 v hořícím Berlíně. Karla, mladého berlínského inženýra, fascinuje Řecko, jeho chrámy a kultura. Odjíždí do Malé Asie, objevuje Cařihrad a Smyrnu, ponořuje se do snového kouzla orientálních uliček, plných tajemně krásných žen, pod modrozlatými kupolemi hledá krásku, kterou zahlédl jen na okamžik, a pak mu zmizela jako přízrak. Zdá se mu, že se před ním zjevuje neznámý svět starých mýtů, a on při odhalování monumentálního Diova oltáře jako by prožíval život dávného sochaře, cítil jeho lásky, smutky i závrať tvoření.

A questo romanzo (pensato e scritto in tre anni, dal 1971 al 1974) Elsa Morante consegna la massima esperienza della sua vita "dentro la Storia" quasi a spiegamento totale di tutte le sue precedenti esperienze narrative: da "L'isola di Arturo" a "Menzogna e sortilegio". La Storia, che si svolge a Roma durante e dopo la seconda guerra mondiale, vorrebbe parlare in un linguaggio comune e accessibile a tutti

Tématem první prózy (Wimbledonský stadión, 1983) italského autora střední generace je „psaní a život“, druhá próza (Atlas Evropy, 1985) se zabývá zkoumáním obecného stavu, řádu věcí a životní praxe.

Kniha výrazné osobnosti francouzského hermetismu, kabalisty a mága je jakousi syntézou okultního esoterismu, pojednávající o prokletých vědách. Vychází z tarotového klíče a není nadsázkou říci, že jde o jedno z nejhlubších děl zabývajících se magií, jež je právem nazýváno vyčerpávající studií astrálního světa. Třetí díl – "Problém zla" – zůstal pro předčasnou autorovu smrt nedokončen.

Oba romány se odehrávají v autorově oblíbeném prostředí – v typických francouzských hospůdkách. Starý Augustýn je hospodským blízko staré pařížské tržnice a takový hospodský nebývá chudý. A tak když starý Augustin náhle padne uprostřed lokálu, chovají dědicové nejsmělejší naděje... Hotýlek z románu Neděle je někde na Riviéře, vaří se tam jihofrancouzská kuchyně a přímořské speciality, i když Emil, šéf a kuchař v jedné osobě, pochází z úplně jiného kraje, přiženil se. A nikoho nenapadne zapochybovat, že jedinou vládkyní tu zůstává jeho žena Berta a Emil se to chystá v neděli změnit.

Sémiotický pohled na svět. Kniha textů italského spisovatele, literárního kritika, sémiotika, držitele ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Uspořádal Jiří Fiala, z angličtiny a francouzštiny přeložil Jiří Fiala, z italštiny Zdeněk Frýbort. Výt. č. 1-50 číslovány a podepsány autorem.

"I would like to dedicate the book to those critics whom I have so summarily defined as apocalyptics. Without their unjust, biased, neurotic, desperate censure, I would never have elaborated three quarters of the ideas that I want to share here; without them, perhaps none of us would have realized that the question of mass culture is one in which we are all deeply involved. It is a sign of contradiction in our civilization." - Umberto Eco. This is a witty and erudite collection of Umberto Eco's essays on mass culture from the 1960s through the 1980s, including major pieces never before published in English. The discussion is framed by opposing characterizations of current intellectuals as either apocalyptic (or opposed to all mass culture) or integrated intellectuals (who are so much a part of mass culture as to be unaware of serving it). Organized into four main parts - "Mass Culture: Apocalypse Postponed," "Mass Media and the Limits of Communication," "The Rise and Fall of Countercultures," and "In Search of Italian Genius" - Eco's essays look at a variety of topics and cultural productions, including the world of Charlie Brown, distinctions between highbrow and lowbrow, the future of literacy, Chinese comic strips, whether countercultures exist, Fellini's "Ginger and Fred", and the Italian genius industry.

Pozoruhodná básnická sbírka vznikla na konci šedesátých let, kdy měla vyjít v nakladatelství Mladá fronta. Po zákazu vydání ležela více než dvacet let u svého autora. Jazyková alchymie a schopnost vydobýt ze slova maximum významu činí z Novákovy poezie literární událost.

Fagyos éjszaka. Dermedt csöndbe burkolódzik a szögesdróttal körülkerített birtok. Egyetlen bejáratánál őrtorony magasodik, ahol egy milicista lány figyeli a kihalt tájat, amelyet fényszóró pásztáz. Hol vagyunk? Koncentrációs táborban? Vagy egy védett körzetben, ahol tudósok a halálos agyvelőgyulladás ellenszerét kutatják? A regény a férfiak és nők egyenjogúságáról szól, a nyolcvanas évek Amerikájában játszódik. Egy ismeretlen vírusú agyvelőgyulladás pusztít, halálos minden nemzőképes férfira. A nők átveszik a hatalmat, a köztársasági elnök pedig egy férfigyűlölő nő, aki beleegyezik, hogy egy gyógyszergyár védett területet létesítsen a betegség ellenszerét kutató férfiaknak. A kutatócsoport vezetője, Martinelli doktor, a nők között is szövetségesekre talál, és megindul a tragikomikus, fordulatos küzdelem. Merle társadalmi érdeklődésű író, nagyszerű atmoszférát teremt, és érzékelteti a nyomasztó mikrovilág veszélyérzetét és megalázottságát, miközben elítéli az embertelen elméleteket és gyakorlatokat.

Kniha o tajemstvích přírody učí, jak Pátou Esenci získat a jak ji aplikovat na lidské tělo a konat tudíž díla obdivuhodná a málem božská. Pátá Esence je věc prospěšná všem odvětvím vědy lékařské,ubírá-li se její použití cestou filozofie, neboť neznáme-li filosofii, nepoznáme ani opravdovou vědu lékařskou a transmutaci kovů. Naše kniha shrnuje myšlenky všech myslitelů, kteří se tímto převzácným darem, jehož se nám od Boha slavného dostalo, zabývali a snažili se, pokud jim to sama příroda dovolila, uchovat naše těla před zkázou do lhůty, již nám Bůh vyměřil, a dokonalými se snažili učinit kovy nedokonalé, nebo jeden v druhý proměnit. Usilujeme o to, aby osoby poučené a tohoto umění znalé pak s myslí k Bohu upřenou je ještě lépe chápaly a dobrými skutky oslavovaly, v lásce měly a milosrdenství skrze ně prokazovaly, svým nadáním se před nikým netajily a k pochybným cílům je nepoužívaly, jak v hlavě 26 svatý Matouš přikazuje. V důvěře ve slova, s nimiž se Pán na Mojžíše obrátil řka: "Já v ústech tvých sídliti budu a poučím tě, co říkat máš," jsem se Pánem samotným vybídnut odhodlal toto přetajné, nad všechna ostatní cennější tajemství zveřejnit a s pomocí boží vyjevit něco málo z jeho povahy, zásad a regulí.

Un’abbazia medievale isolata. Una comunità di monaci sconvolta da una serie di delitti. Un frate francescano che indaga i misteri di una biblioteca inaccessibile. In una edizione con i disegni e gli appunti preparatori dell’autore, il romanzo che ha rivelato il genio narrativo di Umberto Eco: tradotto in 60 paesi con oltre 50 milioni di copie vendute, Il nome della rosa ha vinto il premio Strega nel 1981 e ha ispirato un film e una serie tv di successo mondiale. “ I disegni e le annotazioni manoscritte del futuro autore del Nome della rosa testimoniano il minuzioso lavoro preparatorio prima della stesura del romanzo. A conferma di quanto affermato da Eco nelle ‘Postille’ (1983): ‘Per raccontare bisogna anzitutto costruirsi un mondo il più possibile ammobiliato sino agli ultimi particolari.’ E che cosa ci racconta o, meglio, ci anticipa di questo mondo il materiale visivo qui riprodotto? Innanzi tutto l’identità, la fisionomia dei principali protagonisti, con il tipico tratto veloce, arguto dell’autore, che ne giustificherà l’invenzione ‘per sapere quali parole mettere loro in bocca.’ Poi profili e piante di abbazie, castelli, labirinti, in una piena immersione nella cultura anche materiale del Medioevo.” Mario Andreose

Francesco Carletti zemřel v roce 1636 a uplynula ještě hezká řádka let, než zpráva, kterou nejprve ústně podal velkovévodovi Ferdinandu Medicejskému a pak sám sepsal, byla vytištěna a vydána a stala se literaturou. Nebyl módní vzdělanec, humanista a spisovatel, zanechal nám však doklad mnohemcennější. Na cestu se nevydal proto, aby o ní vyprávěl; cestoval, aby obchodem nabyl jmění, a jeho text měl být spíše poučením a radou pro ty, kdož by ho chtěli následovat. Carletti byl bystrý pozorovatel a dovedl zajímavě vyprávět: strohým způsobem, v němž se vyhýbá jakémukoliv soudu či odsudku, popisuje průběh plavby, svá vyjednávání a obchody. Největší pozornost přitom samozřejmě věnuje zboží a jeho cenám, hodnotě a směně peněz, zvykům, jež souvisejí s obchodem a výrobou, i mravům domorodců. Jeho věcnost obchodníka se ve vyprávění stává realismem životního postoje i literárního stylu. Carlettiho vyprávění je bezprostřední a je spjato a jeho vlastním pohnutým osudem během obtížné cesty. Po čtrnáctiletém putování byla jeho loď zajata a zboží zabaveno a autor sám strávil několik let marnou pří o ztracený majetek, až nakonec se zklamán vrací do rodné Florencie.

Una terribile peste dilaga a Napoli dal giorno in cui, nell'ottobre del 1943, gli eserciti alleati vi sono entrati come liberatori: una peste che corrompe non il corpo ma l'anima, spingendo le donne a vendersi e gli uomini a calpestare il rispetto di sé. Trasformata in un inferno di abiezione, la città offre visioni di un osceno, straziante orrore: la peste – è questa l'indicibile verità – è nella mano pietosa e fraterna dei liberatori, nella loro incapacità di scorgere le forze misteriose e oscure che a Napoli governano gli uomini e i fatti della vita, nella loro convinzione che un popolo vinto non possa che essere un popolo di colpevoli. Null'altro rimane allora se non la lotta per salvare la pelle: non l'anima, come un tempo, o l'onore, la libertà, la giustizia, ma la «schifosa pelle». Come ha scritto Milan Kundera, nella Pelle Malaparte «con le sue parole fa male a se stesso e agli altri; chi parla è un uomo che soffre. Non uno scrittore impegnato. Un poeta».

A summary of mediaeval aesthetic ideas, by Italian novelist and playwright Umberto Eco. Juxtaposing theology and science, poetry and mysticism, Eco explores the relationship that existed between the aesthetic theories and the artistic experience and practice of mediaeval culture.

22. März 1968. Ort: Nanterre bei Paris. David Schultz, Soziologie-Student, steht am Fenster eines Seminarraumes und beobachtet die algerischen Arbeiter, die draußen in Kälte, Wind und Regen die Terrasse teeren. Nur durch eine Glasscheibe von ihnen getrennt, begreift er die tiefe Kluft, die in Wirklichkeit zwischen beiden Welten liegt. "Hier (in der Universität) wurde den ganzen Tag nur ultraleichte Materie gehandhabt, Ideen, und vermittels der Ideen die Menschen: oberste Funktion der herrschenden Klasse. Und die Beherrschten ... hatten ebenso wenig eine Chance, je in diese Welt hier einzudringen, wie ich in die ihre." Manche glauben, die Isolation durchbrechen zu können, wenn sie die bürgerlichen Normen und Tabus sprengen, wenn sie die Professoren zum Klassenfeind erheben und abenteuerliche Aktionen als revolutionäre Siege feiern. Andere, die Mehrzahl der Studenten, üben politische Abstinenz. Und wieder andere, noch sind es erst wenige, wissen sich eins mit der realen weltverändernden Bewegung: für sie gibt es keine trennende "Scheibe"

Akční román vychází z autentické události - teroristického útoku na bolognské nádraží v r. 1980.

Un romanzo che è la storia di un'autoeducazione selvaggia, attraverso una folta sequenza di avventure, incontri, fagocitazioni, seduzioni e soprattutto fughe, perché la vocazione del protagonista è quella di evadere da ogni esperienza che tenda a chiudersi su se stessa.

Il 'Pendolo di Foucault'è un romanzo del filosofo italiano Umberto Eco, publicato per la prima volta nel 1988. È diviso in dieci segmenti rappresentati per i dieci 'Sefiroth', è pieno di riferenze esoteriche alla 'Kabbalah', all'alchimia e alle teorie della conspirazione. Il titolo è un riferimento al Pendolo del fisico francese Léon Foucault per dimonstrare la rotazione della Terra.

Poutavý román mladého italského spisovatele zrcadlí nepřehlednou situaci dnešní Itálie, sužované teroristickými akcemi, bojůvkami neofašistů, ale i temnými politickými machinacemi a korupcí uvnitř legálních mocenských složek. Russo podává o italské přítomnosti nelítostnou, mimořádněpůsobivou výpověď. Drama se otvírá scénou dopadení mladíka, převážejícího na motorce výbušninu. Vyšetřování případu, který vyvolá řetězovou reakci zločinů, je svěřeno soudci Balestrinimu. Není to vitální, energií tryskající hrdina kriminálních románů, ale člověk plachý, s až nudným smyslem pro povinnost, hájící spravedlnost za všech okolností a proti všem. Jeho úporné lpění na liteře zákona, jeho uzavřenost a neschopnost bezprostředního kontaktu mu vynesou pověst byrokrata a škrobeného patrona. Většina kolegů z "doupěte hranostajů" – jak ironicky nazval prostořeký novinář římský soudní dvůr – se postupně vyhýbá jeho společnosti: tuší, že tvrdohlavý Balestrini víc než jindy potřebuje oporu a pochopení, opouští ho i jeho žena, dotčená manželovým nedostatečným zájmem o její vlastní problémy. A tak uprostřed vzrušujících událostí s dopadem politickým se odehrává neméně strhující příběh osamělého bojovníka, pro něhož hledání pravdy a spravedlnosti znamená víc než klidné rodinné zázemí a neotřesitelná kariéra. 23-039-81

Loriano Macchivelli rollt die geheimnisvollen Morde in der Abteil noch einmal auf und schreibt William von Baskervilles nachforschungen neu. Die "Wahrheit der Rose" beginnt, nachdem die letzte Szene des Films abgedreht ist. Sean Connery, der Hauptdarsteller, macht sich mit seinen Gehilfen wieder an die Arbeit, um die Morde mit modernen Mitteln aufzuklären...

Il Riccetto, il Caciotta, il Lenzetta, il Begalone, Alduccio e altri sono giovanissimi sottoproletari romani. Sciamano dalle borgate della Roma anni Cinquanta verso il centro, in un itinerario picaresco fatto di eventi comici, tragici, grotteschi. Alternano una violenza gratuita a una generosità patetica: Riccetto salva una rondine che stava per annegare ma non potrà far nulla dinanzi al piccolo Genesio trascinato via dalla corrente dell'Aniene; Agnolo e Oberdan assistono Marcello agonizzante, rimasto travolto dal crollo della sua scuola. La Roma monumentale e quella della speculazione edilizia sono lo spazio contraddittorio in cui avviene questa sorta di rito iniziatico di una giornata dei «ragazzi di vita».

L'esistenza quotidiana scorre ripetitiva e abitudinaria per Dodo, un bell'uomo sui 35 anni, ex sessantottino, per suo padre, un anziano "barone" universitario, per Silvia, moglie di Dodo, di ambigua e sfuggente sensualità. Sulla loro vita, sui loro complessi, passa lo sguardo attento e impietoso di Dodo attore prima che spettatore di se stesso. Spinto dall'imperativo intellettuale di osservare per conoscere, Dodo spia ciò che accade con lo sguardo gelido dello scienziato che segue le trasformazioni della materia. Così questo "indifferente" degli anni '80, ossessionato dal nucleare, assediato dall'Eros e dalle sue perversioni, osserva la realtà con distacco, selezionando ciò che accade con la mente e rifiutandolo con i sentimenti.

In quella zona del basso Piemonte dove, anni dopo, sorgerà Alessandria, Baudolino, un piccolo contadino fantasioso e bugiardo, conquista Federico Barbarossa e ne diventa figlio adottivo. Baudolino affabula e inventa ma, quasi per miracolo, tutto quello che immagina produce Storia. Così, tra le altre cose, costruisce la mitica lettera del Prete Gianni, che prometteva all'Occidente un regno favoloso, nel lontano Oriente, governato da un re cristiano, che ha mosso la fantasia di molti viaggiatori successivi, compreso Marco Polo. Baudolino cresce, Alessandria nasce e, anni dopo, spinto dall'invenzione di Baudolino, Federico parte, col pretesto di una crociata, per andare a riconsegnare al Prete Gianni la più preziosa reliquia della cristianità. Morirà lungo il viaggio, in circostanze misteriose che solo Baudolino ci svela, ma il suo figlioccio continuerà il viaggio verso quel regno lontano, tra i mostri che hanno abitato i bestiari del Medio Evo, vicende mirabolanti, e una delicata vicenda d'amore con la più singolare fra tutte le figlie di Eva.

Hlavní postavou kriminálního děje je policista Sarti Antonio, který za pomoci studenta Rosase rozuzlí i ty nejzapeklitější případy

Nell'estate del 1643 un giovane piemontese naufraga, nei mari del sud, su di una nave deserta. Di fronte a lui un'Isola che non può raggiungere. Intorno a lui un ambiente apparentemente accogliente. Solo, su un mare sconosciuto, Roberto de la Grive vede per la prima volta in vita sua cieli, acque, uccelli, piante, pesci e coralli che non sa come nominare. Scrive lettere d'amore, attraverso le quali si indovina la sua storia: una lenta e traumatica iniziazione al mondo secentesco della nuova scienza, della ragion di stato, di un cosmo in cui la terra non è più al centro dell'universo. Roberto vive la sua vicenda tutta giocata sulla memoria e sull'attesa di approdare a un'Isola che non è lontana solo nello spazio, ma anche nel tempo.

Výběr básní od několika českých a slovenských autorů. Verše o hvězdách, měsíci, vesmíru a družicích, a to jako věčném básnickém obraze, jehož se dotýká život lidí na Zemi, ale i jako lidské touze po zvládnutí kosmu. Knihu průběžně provázejí reprodukce lidových dřevořezeb zestředověkého kalendáře Johanna z Gmündenu a fotografie hvězdných a vesmírných představ na starých mapách a ve výtvarném umění. Prémie 12. ročníku edice Máj. 23-027-74

Pietro Aretino: Die Gesprache des gottlichen Pietro Aretino. "Ragionamenti" Edition Holzinger. Taschenbuch Berliner Ausgabe, 2013 Vollstandiger, durchgesehener Neusatz bearbeitet und eingerichtet von Michael Holzinger Erstdruck: Teil 1: Paris 1534; Teil 2: Torino 1536. Erstdruck der deutschen Ubersetzung von Heinrich Conrad: Brixen 1904. Textgrundlage ist die Ausgabe: Die Gesprache des gottlichen Pietro Aretino. Ubertragen von Heinrich Conrad, Leipzig: Insel, 1980. Herausgeber der Reihe: Michael Holzinger Reihengestaltung: Viktor Harvion Umschlaggestaltung unter Verwendung des Bildes: Tizian: Portrat des Pietro Aretino, um1545 Gesetzt aus Minion Pro, 10 pt.

Předkládaný svazek shromažďuje několik esejů o české literatuře vzniklých za posledních 40 let. Střídají se v něm stati o jezuitské próze 17. století a Komenském, o české avantgardě, vždy nazírané v kontextu ostatních evropských avantgard oněch let, o Holanově tvorbě zkoumané z neobvyklého hlediska tematického (dopisy, pohlednice, telegramy…), či o několika Hrabalových románech ze sedmdesátých let, až po angažovanější kritické příspěvky zaměřené na současné dění, jejichž cílem je objasnit jak tajemná léta v činnosti M. Kundery, tak neutěšený stav bohemistiky v Itálii a (v důsledku toho) i velmi nekvalitní literární překlady z češtiny. V knize se prolínají – tak jak by se podle autora mela pěstovat zdravá literární kritika – podrobnější rozbory s volnějšími divagacemi, dlouhodobé vyhlídky i detailní záběry, zapomenuté postavy (jako pražský Nemec Paul Adler a jeho krátký román Totiž) i přední osobnosti jako Komenský a jeho Labyrint světa, K. Teige nebo V. Nezval (a jeho půvabná Valerie a týden divů). Především však v knize mají neustále svrchovanou převahu rozkoš z textů (i těch třeba druhořadých a pozapomenutých), okouzlení básnickým slovem a ony pozemské vášně, jež tolik fascinovaly avantgardní generaci meziválečnou: koláž, film, tradice černého románu, manekýny, „rozmnožený“ obraz ženy, Fantômas…

Soubor povídek netradiční formy (Kufr přede dveřmi, Volá vás Achilles, Gentleman z Mezopotamie, Početí leguána, Pryč s Basilem, Nestřílejte na pianistu, Stošedesátikilometrovou rychlostí k severnímu pólu, Výlet do And, Ejhle, Joe), v nichž autor na pozadí kulturních, historických a mytologických pojmů a jmen (Mozart, Mohamed, Goethe, Dante, Joyce, James Bond, Pilát, Ježíš Kristus) odhaluje realitu světa, dobírá se pravdy v něm, ale neupadá přitom do moralizování.

Výbor z korespondence argentinského humanisty je pokusem o výklad idejí moderního humanismu.

Dům Donadieuových v La Rochelle byl jako pevnost, v jejíchž valech sídlí moc, peníze a řád. Neomezeně tu vládl starý rejdař, a žena i syn i zeť za ním chodili s hlavou sklopenou jako přiliš poslušní žáčci. Jednoho dne však najdou rejdaře mrtvého v pobřežním bahně a té noci vniknedo pevnisti pootevřeným dívčím oknem Nepřítel. Nebo je to jen nový, moderní duch? Stane se však, že jeho vlivem se z plachého průvodu Donadieuů stanou velice odlišní jednotlivci a každý hledí co nejrychleji dohnat, co v rodinné klauzuře zameškal. Jen krátkou dobu se starají, jestli smrt starého rejdaře byla jen nešťastná náhoda nebo zločin. Nedozví se to ani čtenář (ledaže bude číst velice pozorně a dosadí si vlastní řešení), a autor tím opomenutím jasně naznačil, že to nemá být předmětem jeho knihy. To, oč jde, je obraz jedné společenské vrstvy v okamžiku její proměny, kdy patricijský duch zaniká a vlády se ujímá americký způsob života a dravá podnikavost na hranici podvodu.

Příběh z Itálie 30. let, kdy ilegální skupina převádějící antifašisty do Švýcarska se stane obětí provokatéra, jenž je odhalen až dvacet let po válce.

Soubor scénářů (Darmošlapové, Silnice, Cabiriiny noci, Sladký život, Osm a půl) jednoho z předních italských poválečných scénáristů a režisérů, původně neorealisty, později moralisty a kritika společenské konvence. Darmošlapové (I Vitelloni): napsali Federico Fellini, Tullio Pinelli,Ennio Flaiano v roce 1953. Přeložil Adolf Felix. Silnice (La Strada): napsali Federico Fellini, Tullio Pinelli za spolupráce Ennio Flaiana. Vydáno v roce 1955. Přeložil Adolf Felix. Cabiriiny noci (La notti di Cabiria): napsali Federico Fellini, Tullio Pinelli, Ennio Flaiano v roce 1957. Přeložil Adolf Felix. Sladký život (La Dolce vita): napsali Federico Fellini, Tullio Pinelli, Ennio Flaiano, Brunello Rondi. Vydáno v roce 1960. Přeložil Jaroslav Pokorný. 8½ (Otto e mezzo): napsali Federico Fellini, Tullio Pinelli, Ennio Flaiano, Brunello Rondi. Vydáno v roce 1963. Přeložil Zdeněk Frýbort.

Osou románu, jehož děj je zasazen do smyšlené jihoamerické země, je analýza vztahu mezi matkou a jejím synem, posledními členy aristokratického rodu Pitobutirrů. Pro matku i syna je vzájemné soužití utrpením, které mělo v románě (nebyl dokončen) vyvrcholit tragédií. Gadda je vynikajícímstylistikem a mistrně popisuje psychologii svých postav. Kniha byla roku 1963 vyznamenána mezinárodní literární cenou Formentor.

Vybrané básně výrazného protihabsbursky založeného Itala.

Do tvaru novely převedená filmová povídka, jež byla základem scénáře i u nás úspěšného filmu. Odehrává se v Itálii za druhé světové války. Jejím hrdinou je trestanec, který převzal úlohu italského generála vyloděného v rámci důležité akce britskou ponorkou a hned po vstupu na pevninu nedopatřením zastřeleného nacistickou hlídkou.

Autor průmyslového románu patří do jakési druhé fáze tohoto žánru v Itálii, do žánru, který si vytkl za cíl zobrazit soudobou "průmyslovou", "konzumní" společnost a zejména pak postavení člověka v ní. Příběh zavádí do řídícího oddělení velkého obchodního podniku a ukazuje, jakčlověk je zde právě jen ovládaným mechanismem velkého soukolí. Ústřední epizodu tvoří osud úředníka, který se vydá z příkazu svého šéfa hledat vhodnou ženu pro operativní výzkum, přičemž na tomto úkolu ztroskotá jeho osobní štěstí.

Povídková kniha Vévodství v plamenech (1953) zahrnuje velkou část Gaddovy tvorby, a tak se dá považovat za ideální průřez Gaddova díla. Najdeme zde povídky na rozličná témata od událostí první světové války až po epizody z kriminálního života. Téměř všechny povídky se odehrávají vMiláně nebo se v nich alespoň objevují postavy výrazně milánské. Vévodství v plamenech mimo jiné obsahuje povídku Matka, jež je částí Seznání bolesti, a některé další povídky byly převzaty z jeho prvního pokusu o román, z Mechaniky. Stejně jako v Seznání bolesti se objevuje Gadda jako hlavní postava, tak tomu je také v jednotlivých povídkách.

Skvělou psychologickou studii dvou starých lidí vytvořil G. Simenon v novele Kočka, jejíž děj se odvíjí v chátrajícím domě na okraji Paříže. Muž a žena spolu žijí v manželství uzavřeném ze strachu před osamělostí. Jejich soužití se však záhy stalo utrpením; nebyli ze stejné společenské vrstvy, každý měl své zafixované celoživotní návyky. Jejich neshody vyústí v roztržku, když žena otráví manželova milovaného kocoura a on se jí pomstí na jejím papouškovi. Druhý příběh začíná dramaticky: advokát Loursat, který žije podivínským životem sám se svou dcerou, uslyší v noci výstřel a objeví ve druhém patře svého domu mrtvolu neznámého muže. Brzy se ukáže, že Loursatova dcera se již několik měsíců scházela – bez otcova vědomí – s partou přátel v otcově domě, kde pořádala večírky a pitky. Zatrpklý bručoun Loursat se ujímá vyšetřování případu a zvolna znovu navazuje kontakt se světem.

Italská komunistka, povoláním učitelka, vypráví o prvých dvou z jedenácti let (1933-1935), jež strávila ve fašistických vězeních a jako jediná politická vězeňkyně i v trestnici pro kriminální zločince na ostrově Ustica. Kniha života i historie v jejich plné drastičnosti.

Antologie vědeckofantastických povídek ruských autorů.

Prvotina Krejčí na hlavní ulici je obrazem nelehkého údělu autorovy rodiny, zároveň však symbolem života všech chudých řemeslníků a rolníků na Sicílii. Vyprávění chudého krejčího, jehož inspirací byl autorův otec, se stává oslavou prostých lidí, jejich důvěrného spojení s přírodou a s kořeny života. Novela Kamenitá řeka zachycuje události roku 1943, kdy se na Sicílii vylodí spojenecká vojska a fašistické sily ustupují do defenzivy. V centru příběhu stojí parta venkovských kluků, z jejichž perspektivy se tyto historické události mění v sérii dobrodružných her, připomínajících středověké hrdinské činy. Obě novely spojuje výrazná autorova poetika, čerpající z lidového bájesloví a vytvářející barvitě plastický obraz sicilského venkova.

Román italské spisovatelky se odehrává v Paříži za jarní noci. Vypráví několik příběhů, jejichž hrdinové odhalují uprostřed noční tmy svou pravou tvář, a přibližuje tak chaotický svět západního velkoměsta.