Dagmar Stein Ordine dei libri (cronologico)

Un grande caso letterario torna a sorprendere i lettori dopo sessant'anni. Nel 1932, Martin Schulse, tedesco, e Max Eisenstein, ebreo americano, sono soci e amici, ma si separano quando Martin decide di tornare in Germania. Inizia così uno scambio di lettere carico di emozioni, ma l'ombra della Storia si fa sempre più presente. Con l'ascesa di Hitler, Max riceve notizie allarmanti, mentre Martin si mostra inizialmente perplesso ma poi entusiasta del nuovo regime. La loro corrispondenza riflette un'evoluzione dei sentimenti: l'affetto si incrina e i contrasti ideologici diventano insanabili. Nonostante l'impossibilità di mantenere l'amicizia, Max si rivolge a Martin per chiedere aiuto per la sorella, ex amante di Martin e ora attrice a Berlino, esposta al crescente antisemitismo. La reazione di Martin, ora membro del partito nazista, sarà crudele, ma un colpo di scena inaspettato, abilmente orchestrato dall'autrice, ribalterà i rapporti di forza tra i protagonisti, portando a una tragica conclusione. KATHERINE KRESSMANN TAYLOR, americana di origine tedesca, non era una scrittrice professionista. Il suo racconto, pubblicato nel 1938, anticipava gli orrori dell'Olocausto e ha riscosso grande attenzione, tornando alla ribalta nel 1995 e diventando un bestseller in Francia nel 1999. Ora, il libro è riscoperto in tutto il mondo.

Málokdo má za sebou tak pestrý život jako překladatelka a tlumočnice Dagmar Steinová. V šestnácti letech odešla v březnu 1939 sama z okupovaného Československa do Velké Británie, kde pět let žila a studovala. Roku 1944 odjela pracovat do Moskvy na československé vyslanectví a posléze se tam stala dopisovatelkou ČTK. Do Prahy se vrátila roku 1946 a prošla několik zaměstnání. V letech 1952–1968 působila ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (později Odeonu) jako vedoucí redakce románských literatur. Od roku 1970 se již naplno věnovala překladu a tlumočení, navštívila nespočet zemí po celém světě.

Nejúspěšnějším Crébillonův román je "Blouznění srdce a rozumu" (1736-1738). Sedmnáctiletý šlechtic Melcour v něm vypráví o svém vstupu do společnosti, o tápáních a nejistotách, které přitom prožívá. Touží poznat cit lásky v ryzí podobě, ale místo s citovostí se Melcour setkává jen s citovým chladem a hrou, místo s láskou s vypočítavostí, ješitností a cynismem. Crébillon tak nepřímo soudí svou společnost jako svět bez budoucnosti . který si svou zahálčivostí a rozkošnictvím připravuje vlastní zkázu. Náznakem pravé lásky, jež pro hrdinu zůstává neproniknutelným citem, je krásná Hortense, tvořící se svou neznámou společnicí dvojici jako vystřiženou z rokokové rytiny Watteauovy a v protikladu k Meilcourovu poblouznění citovým zmatkům obestřená melancholickou moudrostí a vyvážeností citu a rozumu.

Vzpomínání pro syna Honzu. „Budeme spolu vzpomínat,“ tak uvozuje Dagmar Steinová knihu svých memoárů na období let 1922 až 1959. „Vzpomínání, to jsou vlastně svého druhu kapitoly, které na sebe ani nemusejí přesně časově navazovat. Paměť je věc ošidná, dokáže nejen vymazat nebo třebas jen zakrýt všelijaké zážitky či zkušenosti, ale ráda přebíhá od jednoho tématu k druhému, z doby zcela nedávné do vzdálené minulosti a naopak.“ V duchu řečeného přistoupila Dagmar Steinová k psaní svých vzpomínek, někdy detailních, někdy strohých, s množstvím odboček při popisu lidí, které potkala, či scén, které se jí vryly do paměti. Čtenáře nepřesvědčuje, ani je se je nesnaží svým psaním okouzlit. Je přímá a zároveň sdělná. S ohledem na pestré životní osudy čeká na čtenáře čtivo poutavé, leckdy napínavé - a upřímné.

Příručka přináší podrobné návody na pěstování hub - žampionů, hlívy, houževnatce, penízovky, lanýžů ad. Stručně seznamuje s historií pěstování hub a léčivými účinky některých druhů. Představuje nejvhodnější houby pro domácí pěstování, u každého druhu jsou uvedeny vlastnosti, postup a metody pěstování, sklizeň. Podrobně se věnuje jednotlivým postupům pěstování (na slámě, v plastových nádobách, na dřevě, ve volné půdě ad.). Text je doplněn přehlednými tabulkami. V závěru knihy jsou uvedeny zásady správné úpravy hub, čištění, sušení, zmrazování a několik kuchařských receptů.

Die besten Pilze zum Selberziehen – von Austernpilz und Braunkappe bis zu Shiitake und Champignon, verschiedene Kultivierungsmethoden, Ernte und Verwertung, Rezepte, getrocknete Pilze in der Küche.

Constance Keating has lived a life of exile alienated from her family and from Ireland. Now she has returned home to die. While that process takes place she replays the fragments of her past. And, as the Christmas tree awaits its day, so she also waits, hoping that the outcome will be on her terms.

Kahlil Gibran’s masterpiece, The Prophet, is a collection of poetic essays that are philosophical, spiritual, and inspirational. Gibran’s musings are divided into twenty-eight chapters covering topics such as love, marriage, children, giving, work, joy and sorrow, housing, crime and punishment, freedom, pain, self-knowledge, friendship, time, good and evil, prayer, beauty, religion, and death. Each essay reveals deep insights into the impulses of the human heart and mind. The work resonates with a majestic rhythm and offers profound reflections on life and truth. With twelve full-page drawings by Gibran, this beautiful work serves as an incredible gift for anyone seeking enlightenment and inspiration.

Svazek přináší dvě Sartrova stěžejní prozaická díla – povídkový soubor Zeď (1939) a román Nevolnost (1938). Zeď vyšla rok po proslulém románu Nevolnost a obě díla pak vyústila na poli filosofickém spisem Bytí a nicota, který založil autorovu slávu jako ateistického existencialisty, ovlivněného filosofií Martina Heideggera.

To engelske forfattere bestemmer sig for at hævne sig på en kvindelig journalist da den ene er blevet udsat for et nedrigt portræt i en søndagsavis

Studie o jeho životě a díle: Gilbert Lely navázal na práci Maurice Haina a uspořádal faktografický materiál, který se zachoval a na jehož základě zrekonstruoval průběh hlavních afér Sadova života, čímž završil proces očišťování od žurnalistických pomluv, které zatemnily Sadův literární a vědecký význam na více než sto let.

Vincitore del Premio Nobel per la Letteratura nel 1964, Jean-Paul Sartre, filosofo, critico, romanziere e drammaturgo, occupa una posizione di singolare importanza nel panorama letterario francese. Tra i lettori e i critici che conoscono l'intera opera di Sartre, è generalmente riconosciuto che il suo primo romanzo, La nausea (pubblicato nel 1938), sia il suo più significativo. È indubbiamente un romanzo chiave del Ventesimo Secolo e un punto di riferimento nella narrativa esistenzialista. Nausea racconta la storia di Antoine Roquentin, uno scrittore francese che è inorridito dalla propria esistenza. In forma di diario impressionistico, cataloga senza pietà ogni sua sensazione e sentimento riguardo al mondo e alle persone che lo circondano. I suoi pensieri culminano in un pervasivo e opprimente senso di nausea che "si diffonde sul fondo della pozzanghera viscosa, nel tempo attuale: il tempo delle bretelle viola e delle sedie rotte; è composto da istanti ampi e morbidi, che si espandono ai margini, come una macchia d'olio." Gli sforzi di Roquentin per venire a patti con la sua vita e le sue lotte filosofiche e psicologiche offrono a Sartre l'opportunità di drammatizzare gli intenti del suo credo esistenzialista.

"Le relazioni pericolose" (1782) è ambientato nella Parigi del Settecento, dove la marchesa di Merteuil, falsa e devota, abbandonata dall'amante, Gercourt, decide di vendicarsi diso-norandolo. A questo scopo conquista la complicità del visconte di Valmont, suo ex amante e noto seduttore senza scrupoli. Valmont accetta la sfida e decide di sedurre la giovane Cécile, promessa sposa di Gercourt. Inizia così lo scambio epistolare (175 lettere) che mette in scena la rete diabolica elaborata da Valmont e dalla marchesa di Merteuil, tessuta in cinque mesi di progetti, manovre, sotterfugi, confessioni, elaborate ipocrisie, colpi di scena e complicatissimi intrighi. Nella rappresentazione dei due protagonisti principali, tutti presi dalla loro volontà di autoaffermazione, Laclos ritrae in modo del tutto originale il quadro realistico di una società moralmente dissoluta e crudele, ormai in discesa libera verso l'autodistruzione nel momento in cui elabora l'idea del massimo potere e del completo piacere, del dominio incontrastato e ottenuto con ogni mezzo, e a ogni prezzo. "Le relazioni pericolose" è stato oggetto anche di fortunati adattamenti cinematografici: Roger Vadim (1959), Stephen Frears (1988) e Milos Forman (1989).

Sbírka povídek z vojenského prostředí, ukazující nesmyslnost každé války. Červená pečeť - vyprávění starého námořníka a bývalého velitele vojenské lodě o tom, jak musel na moři z příkazu direktoria dát zastřelit devatenáctiletého autora satirické písničky. Jeho mladá ženazešílela a námořník se o ní staral až do své smrti. Tragédií velitele byla slepá poslušnost příkazu, přestože oba mladé lidi miloval. Život a smrt kapitána Renauda aneb Rákoska - příběh kapitána, který vystřízlivěl z víry ve válku, z Napoleona, rezignoval na své úspěchy a povýšení, naučil se válku nenávidět, ale bojoval dál. Večerní táčky ve Vincennes - rezignace starého důstojníka, protiklad jeho smyslu pro povinnost k postoji mladých důstojníků. Autor zde shrnul své zkušenosti z vojny a dospívá k protiválečným myšlenkám.

Dětství, třicátá léta a Paříž - to jsou tři dominanty Sabatierovy trilogie Švédské zápalky, Tři mentolová lízátka a Lískové oříšky a k těmto třem dominantám se v posledním dílu trilogie řadí ještě další - francouzský venkov, kraj Saugues. V první části trilogie francouzskéhospisovatele, jejímž hrdinou je osiřelý chlapec Olivier, ožívají uličky Montmartru první poloviny 30. let, děj druhé části se odehrává v odlišném prostředí zámožných Olivierových příbuzných, kteří chlapce adoptovali. Závěrečný díl vypráví o Olivierově pobytu u dědečka a babičky v Auvergni, kde chlapec poznává tradice kraje a sbližuje se s jeho obyvateli.

The Great War changed everything and the years following it were tumultuous - most of all for those who lived the war first-hand. Maugham himself is a character in this novel of self-discovery and search for meaning, but the protagonist is a character named Larry. Battered physically and spiritually by the war, Larry's physical wounds heal, but his spirit is changed almost beyond recognition. He leaves his betrothed, the beautiful and devoted Isabel. He studies philosophy and religion in Paris. He lives as a monk. He witnesses the exotic hardships of Spanish life. All of life that he can find - from an Indian Ashrama to labor in a coal mine - becomes Larry's spiritual experiment as he spurns the comfort and privilege of the Roaring '20s. Maugham's theme is the contrast of spiritual content between Larry and the growing materialism and sophistication of those he left behind - and the surprising irony of where both of those paths lead.

Dans le roman Creezy, récompensé par le prix Goncourt en 1969, un dramaturge français de renom revient à la prose après douze ans consacrés au théâtre. Ce récit explore un amour tumultueux entre un homme politique établi et la célèbre photomodele parisienne Creezy, dont le nom évoque la folie et l'absurde. Leur passion se heurte à l'incapacité de Creezy à franchir les barrières d'un monde différent, mettant en lumière les tensions entre les classes sociales et les réalités de la vie moderne. À travers une écriture empreinte de grotesque, Marceau dépeint les désirs et les frustrations de ses personnages, tout en questionnant les normes et les attentes de la société. Ce roman, riche en émotions et en réflexions, offre une critique poignante des relations humaines et des obstacles qui les entravent.

V tragickém příběhu dvou lidí soustřeďuje autor svou pozornost především na problém lidské integrity a suverenity.

Sátirické podání frańcouzských dějin. Román zachycující historii fiktivního Ostrova Tučňáků aneb parodie na dějiny Francie od počátku zrodu až po apokalyptický závěr. Na začátku autor líčí jednoduché příběhy, strukturou a ději připomínající báje a pověsti, kdy lidé věřilivšemu a byli o tom pevně přesvědčeni. V průběhu knihy však Anatol France přechází přes "středověk" až po moderní svět jeho doby, kde se zaměřuje na velkou aféru soudobé Francie, nad kterou se snaží polemizovat právě prostřednictvím fiktivního světa Tučňáků.

Poutavý román, ve kterém velký realistický spisovatel zobrazuje anglické tovární městečko v období převratné průmyslové revoluce. S výstižnou ironií kritizuje tehdejší buržoazní společnost i anglickou aristokracii a obrací svůj hněvivý hlas proti kapitalistickému kořistnictví, politickému podvodnictví, byrokratickému vydřidušství a proti celému výchovnému systému, jímž byl anglický lid násilně udržován v nevědomosti a zaostalosti. Se stejným mistrovstvím, jak dokáže Dickens vylíčit několik typů "vyšší" společnosti, zachycuje tu řadu dalších postav prostých, chudých lidí, kteří jsou schopni sebeobětování, nezištného přátelství a opravdové, věrné lásky. I když Dickens někdy nepochopil dobře složitost společenského dění, přece však jasně a nesmlouvavě vystupuje proti útlaku a nespravedlnosti a z celého díla září opravdová láska k životu a k člověku.

Sociálně otřesný pohled na nepředstavitelně nízké životní podmínky indických luliů, kteří pracují na čajovníkových plantážích v nezdravě vlhkém údolí Asámu.