10 libri per 10 euro qui
Bookbot

Rastislav Michal

    Deset dřevorytů Prahy (číslovaný výtisk)
    Doma lidé umírají
    Jessie a Morgiana
    Anna Karenina 2
    La signora delle camelie
    Vojna a mír I-IV
    • 1990
    • 1983

      Děj románu zavede čtenáře do doby starověkého Říma. Do doby morálního a hmotného úpadku, kdy městská spodina zaplavuje Forum Romanum. Také o její hlasy bojují dva kandidáti na konzulský úřad Hybrida a Fabius. Hybrida se snaží v senátu prosadit pozemkový zákon, který by zajistil lidem půdu. Fabius naopak skupuje pod cenou statky a usedlosti. Jejich bývalí majitelé pak odcházejí i se svými rodinami do Říma, kde na ně čeká jen velké rozčarování. Příběh plný lásky a zrady, intrik i ušlechtilých citů tak sleduje nejen osudy bohatých a mocných. Hybridův a Fabiův boj o vládu nad městem i životní příběhy prostých lidí se odehrávají v barvitých kulisách; v palácích s překrásnými zahradami i ve špinavých čtvrtích chudiny.

      Doma lidé umírají
    • 1982
    • 1981

      Copertina alternativa qui. L'amore infelice e scandaloso tra la démi-mondaine Margherita Gautier e Armando Duval; un romanzo che se a suo tempo suscitò lo sdegno dei benpensanti per il tema trattato (e per il modo in cui era denunciata l'ipocrisia del ceto borghese), commosse migliaia e migliaia di lettori in tutto il mondo.

      La signora delle camelie
    • 1978

      Román vydaný knižně po prvé r. 1921 byl inspirován 1. světovou válkou. Hlavní dějovou osnovu tvoří životní příběh dvou Jindrů, otce a syna. Jako ve všech svých dílech volí spisovatel i zde postavy výjimečné, poznamenané bizarními osudy. Jinošská romantická láska Jindry staršího k proletářce Božence Nekušové, bědné dětství Jindrova nemanželského syna Jindry mladšího a jeho další osudy, ztráta matky, shledání s otcem, láska k proletářské intelektuálce Jiřině, válečné hrůzy, oslepnutí, strašlivé milostné nedorozumění Jindrů a Jiřiny - to vše tvoří nepřetržitý řetěz groteskních životních trageií, jež dává autor…

      Jindrové
    • 1976

      Epos Vojna a mír je spolu s románem Anna Karenina nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců, a také nejspíš nejoblíbenější romancí na světě vůbec, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací. Jeho dramatickým jádrem jsou změny odehrávající se v aristokratických i rolnických rodinách během úpadku společnosti v době napoleonských válek. Tolstoj zde vytvořil vlastní vesmír obydlený živými hrdiny, jejichž životy odrážejí hlavní Tolstého témata - sebeobětování a sebeodpuštění, úzkost a extáze, diplomacie a zrada, víra a zatracení - a opatřil jej dialogy hýřícími humorem a vtipem, a také fascinujícími bitevními scénami. Napoleonovo tažení do Ruska se stává úhelným kamenem, bodem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav, a současně mezníkem vývoje ruské společnosti. Oba představitelé mladé generace, odtažitý Pierre Bezuchov a jeho antipod kníže Andrej Bolkonskij, projdou jak milostnou tak válečnou zkušeností, aby seznali své omyly a došli poznání skutečných hodnot.

      Vojna a mír I-IV
    • 1973

      “Tutte le famiglie felici si somigliano; ogni famiglia infelice lo è a modo proprio” “Qual è il vero peccato di Anna, quello che non si può perdonare e che la fa consegnare alla vendetta divina? È la sua prorompente vitalità, che cogliamo in lei fin dal primo momento, da quando è appena scesa dal treno di Pietroburgo, il suo bisogno d’amore, che è anche inevitabilmente repressa sensualità; è questo il suo vero, imperdonabile peccato. Una scoperta allusione alla sotterranea presenza nel suo inconscio della propria colpevolezza è il sogno, minaccioso come un incubo che ritorna spesso nel sonno o nelle veglie angosciose, del vecchio contadino che rovista in un sacco borbottando, con l’erre moscia, certe sconnesse parole in francese: Il faut le battre le fer, le broyer, le pétrir [...]. Il ferro che il vecchio contadino vuole battere, frantumare, lavorare, cioè distruggere, è la stessa vitalità, il desiderio sessuale, l’amore colpevole e scandaloso di Anna; e così essa lo sente e lo intende come la colpa che la condanna[...]. Ed è quel vecchio a farle improvvisamente comprendere cosa deve fare: distruggere quella vitalità, e cioè distruggere se stessa per espiare la sua colpa.” Dalla Postfazione di Gianlorenzo Pacini

      Anna Karenina 2
    • 1972

      Vyprávění ze života W. A. Mozarta. Životopisný román. Dobově laděné ilustrace Rastislav MICHAL.

      Chlapec ze Salcburku