Rastislav Michal Libri

Jde o souborné vydání Jessie a Morgiany a Královny vln.

Řím za vlády dvou konzulů. Řím úpadku morálního i hmotného - to je dějiště tohoto románu. Městská spodina a zkrachovalí zemědělci zaplavující Forum Romanum - to je kompars velké hry. Právě o hlasy tohoto komparsu bojují dva kandidáti na konzulský úřad. Tvrdý a bezohledný Fabius a proti němu Hybrida, muž snažící se o skutečné zvelebení města. Rozvíjí se velký zápas, doplněný kulisami starého Říma, umělecky zdobenými paláci s překrásnými zahradami, a špinavými, smrdutými domy pro chudinu. Lidé se srocují, v arénách teče krev... Oslavují herce Frangona, pranýřujícího nemorálnost a vzápětí se sami nechávají podplácet. Jsou najímáni vrahové... Naše oči jsou oslněny barvitým obrazem starého města, vymalovaným s velkou znalostí každodenního života....

“Tutte le famiglie felici si somigliano; ogni famiglia infelice lo è a modo proprio” “Qual è il vero peccato di Anna, quello che non si può perdonare e che la fa consegnare alla vendetta divina? È la sua prorompente vitalità, che cogliamo in lei fin dal primo momento, da quando è appena scesa dal treno di Pietroburgo, il suo bisogno d’amore, che è anche inevitabilmente repressa sensualità; è questo il suo vero, imperdonabile peccato. Una scoperta allusione alla sotterranea presenza nel suo inconscio della propria colpevolezza è il sogno, minaccioso come un incubo che ritorna spesso nel sonno o nelle veglie angosciose, del vecchio contadino che rovista in un sacco borbottando, con l’erre moscia, certe sconnesse parole in francese: Il faut le battre le fer, le broyer, le pétrir [...]. Il ferro che il vecchio contadino vuole battere, frantumare, lavorare, cioè distruggere, è la stessa vitalità, il desiderio sessuale, l’amore colpevole e scandaloso di Anna; e così essa lo sente e lo intende come la colpa che la condanna[...]. Ed è quel vecchio a farle improvvisamente comprendere cosa deve fare: distruggere quella vitalità, e cioè distruggere se stessa per espiare la sua colpa.” Dalla Postfazione di Gianlorenzo Pacini

Román vydaný knižně po prvé r. 1921 byl inspirován 1. světovou válkou. Hlavní dějovou osnovu tvoří životní příběh dvou Jindrů, otce a syna. Jako ve všech svých dílech volí spisovatel i zde postavy výjimečné, poznamenané bizarními osudy. Jinošská romantická láska Jindry staršího k proletářce Božence Nekušové, bědné dětství Jindrova nemanželského syna Jindry mladšího a jeho další osudy, ztráta matky, shledání s otcem, láska k proletářské intelektuálce Jiřině, válečné hrůzy, oslepnutí, strašlivé milostné nedorozumění Jindrů a Jiřiny - to vše tvoří nepřetržitý řetěz groteskních životních trageií, jež dává autor…

Vyprávění ze života W. A. Mozarta. Životopisný román.

Dílo ruského autora Lva Nikolajeviče Tolstého se zaměřuje na období napoleonských válek a jejich dopad na ruskou společnost v první polovině 19. století. Příběh sleduje osudy několika hlavních postav, včetně aristokratů Pierre Bezukhov, princezny Natálie Rostov a generála Kutuzova, a jejich osobní i historické konflikty. Tolstoj zkoumá témata jako je válka, mír, láska, ztráta a hledání smyslu života, přičemž se prolínají individuální příběhy s širším historickým kontextem. Kniha se vyznačuje detailním popisem bitevních scén a psychologickým rozborem postav, které se snaží vyrovnat s důsledky války a osobními tragédiemi. Tolstoj se zaměřuje na morální dilemata a etické otázky, které postavy čelí, a ukazuje, jak válka ovlivňuje nejen jednotlivce, ale i celou společnost. Dílo je také známé svým realistickým zobrazením historických událostí a postav, což přispívá k jeho literární hodnotě. Celkově se jedná o komplexní a mnohovrstevnatý pohled na lidskou existenci v turbulentní době.