Rastislav Michal Libri

Epos Vojna a mír je spolu s románem Anna Karenina nejslavnějším dílem jednoho z největších romanopisců, a také nejspíš nejoblíbenější romancí na světě vůbec, o čemž svědčí již jen počet filmových adaptací. Jeho dramatickým jádrem jsou změny odehrávající se v aristokratických i rolnických rodinách během úpadku společnosti v době napoleonských válek. Tolstoj zde vytvořil vlastní vesmír obydlený živými hrdiny, jejichž životy odrážejí hlavní Tolstého témata - sebeobětování a sebeodpuštění, úzkost a extáze, diplomacie a zrada, víra a zatracení - a opatřil jej dialogy hýřícími humorem a vtipem, a také fascinujícími bitevními scénami. Napoleonovo tažení do Ruska se stává úhelným kamenem, bodem, do nějž se sbíhají osudy všech hlavních postav, a současně mezníkem vývoje ruské společnosti. Oba představitelé mladé generace, odtažitý Pierre Bezuchov a jeho antipod kníže Andrej Bolkonskij, projdou jak milostnou tak válečnou zkušeností, aby seznali své omyly a došli poznání skutečných hodnot.

Jde o souborné vydání Jessie a Morgiany a Královny vln.

Děj románu zavede čtenáře do doby starověkého Říma. Do doby morálního a hmotného úpadku, kdy městská spodina zaplavuje Forum Romanum. Také o její hlasy bojují dva kandidáti na konzulský úřad Hybrida a Fabius. Hybrida se snaží v senátu prosadit pozemkový zákon, který by zajistil lidem půdu. Fabius naopak skupuje pod cenou statky a usedlosti. Jejich bývalí majitelé pak odcházejí i se svými rodinami do Říma, kde na ně čeká jen velké rozčarování. Příběh plný lásky a zrady, intrik i ušlechtilých citů tak sleduje nejen osudy bohatých a mocných. Hybridův a Fabiův boj o vládu nad městem i životní příběhy prostých lidí se odehrávají v barvitých kulisách; v palácích s překrásnými zahradami i ve špinavých čtvrtích chudiny.

Copertina alternativa qui. L'amore infelice e scandaloso tra la démi-mondaine Margherita Gautier e Armando Duval; un romanzo che se a suo tempo suscitò lo sdegno dei benpensanti per il tema trattato (e per il modo in cui era denunciata l'ipocrisia del ceto borghese), commosse migliaia e migliaia di lettori in tutto il mondo.

“Tutte le famiglie felici si somigliano; ogni famiglia infelice lo è a modo proprio” “Qual è il vero peccato di Anna, quello che non si può perdonare e che la fa consegnare alla vendetta divina? È la sua prorompente vitalità, che cogliamo in lei fin dal primo momento, da quando è appena scesa dal treno di Pietroburgo, il suo bisogno d’amore, che è anche inevitabilmente repressa sensualità; è questo il suo vero, imperdonabile peccato. Una scoperta allusione alla sotterranea presenza nel suo inconscio della propria colpevolezza è il sogno, minaccioso come un incubo che ritorna spesso nel sonno o nelle veglie angosciose, del vecchio contadino che rovista in un sacco borbottando, con l’erre moscia, certe sconnesse parole in francese: Il faut le battre le fer, le broyer, le pétrir [...]. Il ferro che il vecchio contadino vuole battere, frantumare, lavorare, cioè distruggere, è la stessa vitalità, il desiderio sessuale, l’amore colpevole e scandaloso di Anna; e così essa lo sente e lo intende come la colpa che la condanna[...]. Ed è quel vecchio a farle improvvisamente comprendere cosa deve fare: distruggere quella vitalità, e cioè distruggere se stessa per espiare la sua colpa.” Dalla Postfazione di Gianlorenzo Pacini

Román vydaný knižně po prvé r. 1921 byl inspirován 1. světovou válkou. Hlavní dějovou osnovu tvoří životní příběh dvou Jindrů, otce a syna. Jako ve všech svých dílech volí spisovatel i zde postavy výjimečné, poznamenané bizarními osudy. Jinošská romantická láska Jindry staršího k proletářce Božence Nekušové, bědné dětství Jindrova nemanželského syna Jindry mladšího a jeho další osudy, ztráta matky, shledání s otcem, láska k proletářské intelektuálce Jiřině, válečné hrůzy, oslepnutí, strašlivé milostné nedorozumění Jindrů a Jiřiny - to vše tvoří nepřetržitý řetěz groteskních životních trageií, jež dává autor…