Zdeněk Vančura Libri

Jack Chesney loves Kitty Verdun and Charley loves Miss Amy Spettigue. They invite the ladies to meet Charley's wealthy aunt from Brazil, "where the nuts come from." Cancelling her visit at the last minute, the millionaire aunt sends the boys into cataclysmic confusion. What do they do now? The problem is solved by drafting their feckless Oxford undergrad pal into a black satin skirt, bloomers and wig. As "Charley's Aunt," this charming frump is introduced to the ladies, to Jack's father and to Stephen Spettigue, Amy's guardian. When the real aunt turns up, classic comic confusion ensues as Fancourt Babberley, posing as "Charley's Aunt," tricks Spettigue into agreeing to the marriage of his ward, the real aunt marries Jack's father, Jack gets Miss Verdun, and Fanny Babs regains the fortune he lost at gambling as well as the girl he loves.

Autor (narozený na počátku XX. století v Koreji a později žijící v USA) vzpomíná v této knize, která u nás vyšla již v době meziválečné, na dobu, kdy Korea byla ještě nezávislým císařstvím. Y. Kang zde jednak formou objektivně pojatých pamětí vypráví o svém dětství a jinošstvía o národních tradicích a duchovní kultuře a jednak formou básnického vidění navozuje obraz ztraceného domova.

Sonety je básnická sbírka 154 sonetů, kterou napsal William Shakespeare. Jejich tématy jsou láska, krása, politika a pomíjivost života a citů. Souběžný anglický text. 22-098-76

Výbor z díla amerického básníka, který chtěl lidi učit hledat a nalézat krásu i v každodenním životě a své básně, v nichž uplatňoval vzácnou schopnost zvukomalby, přednášel v nejrozmanitějším prostředí a bezprostředně tak jimi působil na široké vrstvy lidové.

This novel was placed number 16 in the best novels of the XXth century, and is considered a real american classic. The ambitious but ill-educated and immature Clyde Griffiths is raised by poor and devoutly religious parents who force him to participate in their street missionary work, and on reaching young adulthood takes low-status jobs as a soda jerk and then as a bellhop at a top Kansas City hotel. There, his more sophisticated colleagues introduce him to alcohol and prostitutes, something he starts to enjoy...

Druhý román amerického autora předvádí dva protagonisty, Asu Leventhala, redaktora malého obchodního časopisu, který se pere s životem, a jeho vyděrače, frázistu a antisemitu Allbeeho, jenž své vydírání zakládá na historce, že mu žid kdysi ublížil a způsobil jeho životní ztroskotání.Jestliže se vyděrač označuje za oběť, je jí ve skutečnosti citlivý a poctivý Leventhal, jenž o své vině přemýšlí a snaží se tuto vinu, ve skutečnosti vinu pomyslnou, napravit. Autor zde původní otázku, kdo z nich dvou je čí osobní obětí, rozvádí na otázku, do jaké míry jsou oba obětí společnosti, okolností, náhod i svých vlastních nedostatků. Kniha je opatřena doslovem „Saul Bellow nejsoustředěnější“ od Zdeňka Vančury.

"Nella mia terra la luce ha una sua qualità particolarissima; fulgida, nitida, come se venisse non dall'oggi ma dall'età classica". Così William Faulkner spiegò il titolo del suo settimo romanzo, uscito nel 1932 e subito acclamato come uno dei suoi capolavori. Ed è tra i riverberi crudeli di quella luce implacabile che si consumano le vicende di una folta schiera di personaggi: una ragazza incinta, armata solo di "una riserva di paziente e tenace lealtà", che si avventura dall'Alabama al Mississippi alla ricerca del padre di suo figlio; un uomo solitario dallo strano nome, Joe Christmas, "con un'inclinazione arrogante e malevola sul viso immobile", che l'isteria razziale del Sud getta nell'abisso tormentoso del dubbio circa il proprio sangue; un reverendo presbiteriano ripudiato dalla sua Chiesa per l'antico scandalo della moglie adultera e suicida; e, circondati da neri invisibili, gli sceriffi, i taglialegna, i predicatori, le donne "dal volto di pietra", chi "definitivamente dannato", chi alla ricerca disperata di una chimerica catarsi.

Canterburské povídky náleží již více než šest set let ke světové literární klasice. Hlavním důvodem, proč jsou stále živou četbou, je skutečnost, že Geoffrey Chaucer, královský panoš, celní úředník, příležitostný diplomat a básník, nenapsal intelektuální dílo z uzavřeného dvorského prostředí, typické pro tehdejší literaturu, ale plnokrevné příběhy o životě ve všech jeho podobách; jeho povídky jsou strhujícím obrazem velké země na sklonku středověku a jejích obyvatel, urozených i neurozených, movitých i chudých, laskavých i vypočítavých, inteligentních i přihlouplých, tedy lidí se všemi jejich přednostmi a nectnostmi.

V románě rozvíjí anglický autor generační problém, otázku, jaký má mít mládež vztah k hodnotám generace rodičů. Mladá, ušlechtilá a průbojná dívka se zde v citovém vztahu kmuži vyrovnává s přežitky doby na jedné straně a přitom se snaží neupadnout do tzv. "svobody" moderních ženna straně druhé, přičemž se tak ocitá ve sporu, ve kterém se kdysi ocitli její otec a matka. 24-039-71