Vladimír Tichý Ordine dei libri (cronologico)

Osobní vzpomínky na dobu od roku 1949 do Sametové revoluce

Kolektivní monografie obsahuje čtyři vzájemně se doplňující studie k tématu soudobé hudby. Studie Vladimíra Tichého a Tomáše Krejči se soustředí na páteřní teoretické problémy hudby 20. a počátku 21. století: materiálové prvky (tónový a zvukový materiál) a strukturační principy. Tyto studie směřují převážně do oblasti kompoziční. K nim jsou připojeny dvě studie, které vytčenou problematiku reflektují z hlediska interpretačního a recepčního. Jiřina Dvořáková-Marešová předkládá svou vlastní koncepci analýzy interpretačního výkonu na osnově důkladného systematického pojednání klíčových otázek moderní teorie interpretace. Stať Jaromíra Havlíka doplňuje předchozí trojici zásadních teoretických studií o aspekt recepční, a to případovou studií aféry Vojcek, která může sloužit jako modelový doklad postojů české hudební veřejnosti vůči moderní atonální hudbě v polovině dvacátých let minulého století.

Autoři knihy se snaží vymezit hranice tonality/atonality a osvětlit vzájemný vztah těchto na první pohled protikladných pojmů. Studie Petra Zvěřiny „Tristanovský akord“ – analytická interpretace se zaměřuje na zkoumání tzv. krize tonality a předkládá několik možných interpretací „tristanovského akordu“. Text Vladimíra Tichého Tonalita/atonalita? zkoumá fenomény tonality a atonality z obecného, historického, estetického i hudebněteoretického hlediska. Studie Jaromíra Havlíka Josef Matthias Hauer – jeden z pru°kopníků dodekafonie je věnována reflexi teoretických a estetických názorů J. M. Hauera, ale obsahuje také informace o životě a díle tohoto skladatele. Text Tomáše Krejči Rozpad tonality? zkoumá hranice a limity tonality.

Musical Kinetics je reprezentativním dokumentem toho, jak se v českém prostředí v minulých desetiletích přistupovalo k pojetí a výzkumu hudebního času. Východiskem teoretického uchopení kinetických jevů je princip hierarchie tak, jak jej formuloval koncem šedesátých let Karel Risinger. Na tomto abstraktním základě staví svou systematiku hudebního rytmu, metra a tempa Vladimír Tichý. Jeho obecná systematika je pak rozpracována ve dvou navazujících studiích. Tomáš Kuhn aplikuje Tichého přístup na oblast jazzové hudby a Vlastislav Matoušek na etnickou hudbu. Jejich práce dokazují obecnou platnost hierarchického principu i v jiné než novodobé evropské hudbě. Součástí knihy je věcný rejstřík společný všem třem studím, ze kterého vyplývají další zajímavé souvislosti. Jde o první z plánované řady publikací v angličtině, které by měly splatit dluh české hudební teorii, v zahraničí zatím málo známé.

Předkládaná učebnice je adresována posluchačům studia hudebních oborů na konzervatořích, na pedagogických a filozofických fakultách univerzit i dalším zájemcům o studium harmonie. Kniha je rozčleněna do 25 lekcí. Každá předkládá systematicko-teoretický výklad konkrétního harmonického problému spolu s pravidly, návody či doporučeními k jeho řešení. Na konci kapitoly jsou úlohy k praktickému procvičování formou vypracovávání kompozičních úloh a analýz vybraných hudebních příkladů. První část publikace je zaměřena na oblast klasické harmonie, druhá část pak na problematiku a specifika harmonie 20. století. Kniha vychází ve druhém, rozšířeném vydání.

Panorama československého filmu prezentuje jako nedílnou součást tvůrčího procesu socialistické kinematografie. V portrétech režiséru, herců, hudebních skladatelů i tvůrců animovaného filmu. Připomíná celou řadu ocenění našich filmu doma i na mezinárodních festivalech.

Jednoduché návody k pokusům a pozorováním umožňují sledovat některé zajímavé fyziologické projevy rostlin, jako je např. jejich zbarvení, výživa, dýchání, kvašení, světélkování, růst, pohyb, rozmnožování apod. Uvedené pokusy nevyžadují složité přístroje, ale stačí k nim jehla, zápalky, zkumavky, skleněné nádobky, snadno dosažitelná jódová tinktura, kyselina chlorovodíková, etanol, amoniak aj.