Julius Kugy Libri
Julius Kugy, alpinista e scrittore di origine slovena, scriveva principalmente in tedesco. I suoi resoconti di viaggio dall'esplorazione delle Alpi Giulie riflettono sul rapporto tra uomo, natura e cultura. Per tutta la vita, Kugy si oppose alle ideologie nazionaliste concorrenti nella regione dell'Alpe-Adria, insistendo sulla necessità di una pacifica coesistenza tra i popoli sloveno, italiano e tedesco.
Julius Kugy (19. července 1858, Gorizia, Rakouské císařství – 5. února 1944, Terst, Itálie) byl slovinský milovník hor, jeden z průkopníků horolezectví. Jeho jméno je spjato především s oblastí Julských Alp. O horách a své lásce k nim napsal několik knih, k jeho zájmům dále patřila literatura, botanika a hudba. První horské výstupy podnikal Kugy v Korutanech, později v Julských Alpách. Po smrti otce se věnoval především zabezpečení rodiny a řízení rodinných podniků, za které již v útlém mládí převzal zodpovědnost. Po absolutoriu gymnázia vystudoval práva ve Vídni, a zároveň se dokázal věnovat svým koníčkům, mj. botanice. Právě ona přivedla mladého Kugyho do hor. Společně s místními vůdci vytyčil v Julských Alpách na 50 nových cest na většinou dosud nezlezené vrcholy, ale zejména se věnoval soustavnému mapování a poznávání horského prostředí. Výsledky, zejména botanické objevy a přehledy soustavně publikoval, a podílel se i na zřízení alpinária a botanické zahrady u slovinského Bovce.[1] Jeho nejznámějším dílem je kniha Ze života horolezce, která vyšla v roce 1925.
Im Jahr 2008 feierten wir den 150. Geburtstag von Dr. Julius Kugy und den 60. Todestag der Übersetzerin Mira Marko Debelak. Der Verlagsausschuss der PZS beschloss auf Initiative des damaligen Präsidenten der PZS, Franc Ekar, eine Neuauflage von Kugys erstem und bedeutendstem Buch 'Aus dem Leben eines Bergsteigers' herauszugeben, das 1937 in der slowenischen Übersetzung von Mira Marko Debelak bei Planinska matica veröffentlicht wurde. In der Beilage 'Pisma' befindet sich unter anderem ein Nachdruck des Artikels von France Avčin 'Bei der Entdeckung des Denkmals für Kugy', der in Planinskem vestniku Nr. 9/53 veröffentlicht wurde. Darin beweist der Autor, der den großen Alpinisten persönlich kannte, Kugys rein slowenische Herkunft. In der Beilage befindet sich auch das Stammbaum der Familie Kugy, das sorgfältig von Peter Hawlina vorbereitet wurde und Avčins Erkenntnisse zweifellos bestätigt. Veröffentlicht sind auch Übersetzungen des Briefwechsels zwischen Kugy und Mira Marko Debelak.
