Český historik zaměřuje svoji pozornost především na programové projevy české politiky, zformulované Palackým a Masarykem. Neopomíjí ani myšlenkové koncepce dalších představitelů procesu českého národního sebeuvědomění (např. Dobrovský, Jungmann, Havlíček Borovský, A. Smetana, Rieger, Kramář). Studie mapuje utváření českého národního programu, jenž vyvrcholil vznikem Československé republiky.... celý text
První rozsáhlejší monografie zahrnující zevrubný životopis i zhodnocení mnohostranného působení významného českého vlastence, národopisce a zapáleného bojovníka za pokrok. Barvitý obraz české společnosti doby předbřeznové, nový pohled na rok 1848, na americkou společnost 50. let 19. stol., na první české vystěhovalce do New Yorku, Wisconsinu, Iowy a St. Louis a kus českých dějin druhé poloviny 19. stol.
Výbor povídek, črt, fejetonů a humoresek, které představují Jindřicha Plachtu jako humoristu a satirika, glosujícího dění a každodenní život v třicátých letech.
Životopisy tří čelných průkopníků socialismu u nás přinášejí nejen individuální osudy těchto osobností, ale odrážejí současně i vývoj českého dělnického hnutí v poslední třetině 19. století a na počátku století 20. sledují proces přetváření všeobecně demokratického hnutív socialistické dělnické hnutí a omyly i zápasy jeho průkopníků, kteří položily základy k socialistické straně a odborům.
Historickou práci, psanou se snahou o co nejširší společenský dopad a obnovení vědomí historických souvislostí, tvoří dvě samostatné studie, z nichž první je věnována zhruba stoletému vývoji od národního obrození do tomtoobdobí. Kniha je určena všem, kdo se zajímají o hlubší souvislosti vývoje našich dějin. vznikusamostatného československého státu, druhá rozebírá meziválečné období.
V úseku českých dějin mezi r. 1848 a 1918 dává autor nahlédnout do spojitosti i častého vzájemného střetávání dvou ideových proudů a nejdůležitějších novodobých dějinných činitelů, zavádějících široké masy do společenské aktivity - národního demokratického rozmachu a socialistického dělnického hnutí. Studie dokládá úzký svazek českého národního a socialistického pohybu v počáteční fázi do 70. let 19. století a vysvětluje jejich postupný rozchod, při němž tehdejší socialismus si nedokázal uvědomit význam hnutí malých národů ve střední a jihovýchodní Evropě. Neúspěšný postup sociální demokracie je prokázán na osobnosti B. Šmerala a jeho české alternativě k austromarxistickému programu.
1. internacionála a počátky socialist. hnutí v zemích bývalé habsburské monarchie Studie nejen shrnuje poznatky československé, rakouské a maďarské historické produkce o vzniku socialistického hnutí v zemích bývalé podunajské monarchie, ale doplňuje je i o přímá svědectví, zejména z dělnického tisku a korespondence. Především však formuluje nově a způsobem odpovídajícím době některé otázky a určuje všestranněji místo a význam českého dělnického hnutí a prvních jeho průkopníků v celkovém rámci mezinárodního socialistického hnutí v době I. internacionály.
Široce zabírající obraz života dělnické revoluční Prahy a bojů dělnické třídy, k jehož přesvědčivému vykreslení autoři vedle vlastního slova užívají i nevšedně bohatého množství dokumentárních fotografií, textů dělnických písniček, citátů z projevů významných osobností,veršů básníků a jiných dokumentů.
Obsahuje historickou studii o masových hospodářských bojích proletariátu v Čechách v letech 1848-1893, podrobný soupis stávkových bojů tohoto období s četnými vysvětlivkami, sestavený z archívních pramenů a časopisů a příslušné statistiky, grafy a mapy.
Historická studie, vypracovaná na základě thesí čs. historiků, líčí vývoj v českých zemích v období kapitalismu volné konkurence a v období imperialismu až do první světové války. Sleduje hospodářský vývoj v českých zemích, sociální rozvrstvení a třídní boje, poměry v tábořečeské buržoasie a její paktování s Vídní, zrod dělnického hnutí v českých zemích, jeho rozvoj pod praporem marxismu i jeho reformistické zploštění a oslabení v období nástupu imperialismu. Jako vývojové mezníky jsou vytyčena léta 1868-1879-1900-1914.
Historická práce o začátcích dělnického hnutí v Čechách je věnována vylíčení dosud málo prozkoumaných událostí let šedesátých až osmdesátých 19. století. Podán je obraz houževnaté průkopnické práce zakladatelů socialismu u nás, Josefa Boleslava Pecky, Ladislava Zápotockého, Josefa Hybeše, Josefa Schillera Antonína Behra a jiných, popsán je rozmach socialistického hnutí u nás pod vlivem Pařížské komuny a haagského kongresu I. Internacionály roku 1872, význam vytvoření mezinárodní socialistické dělnické strany v Rakousku roku 1874, význam břevnovského sjezdu českoslovanských dělníků roku 1878 a období persekuse a rozkolu v letech osmdesátých. Autor upozorňuje, jak pod vlivem buržoazní koncepce a oficiálních sociálně demokratických historiků byly dějiny dělnického hnutí u nás falšovány a vnášeny do nich prvky nacionalistické, aby tak dělnické hnutí bylo oslabeno a uvedeno na cestu reformismu.
Historická studie charakterisuje úvodem hospodářskou a politickou situaci v Rakousku v devadesátých letech, kdy kapitalismus volné soutěže přerůstal v imperialismus. V dalším je sledován vývoj dělnického hnutí v českých zemích,které v této době bylo ve znamení prudkého vzestupu a zaznamenávalo velké úspěchy ve stávkách a demonstracích. Je zároveň ukázáno, jak počáteční slibné vyhlídky na vytvoření revoluční proletářské strany byly ohroženy a nakonec zmařeny pronikáním maloburžoasních živlů, které do dělnického hnutí vnesly prvky oportunismu a buržoasního nacionalismu a tím působily k jeho ideologickému i politickému úpadku.
Historická studie charakterisuje úvodem hospodářskou a politickou situaci v Rakousku v devadesátých letech, kdy kapitalismus volné soutěže přerůstal v imperialismus. V dalším je sledován vývoj dělnického hnutí v českých zemích,které v této době bylo ve znamení prudkého vzestupu a zaznamenávalo velké úspěchy ve stávkách a demonstracích. Je zároveň ukázáno, jak počáteční slibné vyhlídky na vytvoření revoluční proletářské strany byly ohroženy a nakonec zmařeny pronikáním maloburžoasních živlů, které do dělnického hnutí vnesly prvky oportunismu a buržoasního nacionalismu a tím působily k jeho ideologickému i politickému úpadku.
