Jak chápat dějiny a jak jim porozumět? Jak zanikají civilizace a světová impéria? Jaké jsou přednosti a nedostatky národního státu? Proč je nebezpečné náboženství, zejména islámský radikalismus? Jak lze charakterizovat Západ a proč je tolik nenáviděn? Jak se mění chápání českých dějin ve víru současných geopolitických událostí? Na tyto a podobné otázky odpovídá Petru Husákovi Jiří Hanuš, profesor obecných dějin Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Jejich rozhovor se týká zásadních politických, ekonomických a kulturních změn, jimiž procházíme. Nemůžeme již tvrdit, že žijeme v nějakém bezčasí – jsme dnes svědky událostí, pro jejichž pochopení potřebujeme novou orientaci v české, středoevropské i světové historii.
Další svazek edice Munice, v pořadí osmý, má široký tematický rozptyl. Zamýšlí
se nad člověkem zasazeným do struktur času a prostoru, konfrontuje ho s
proměňujícími se hodnotami, společenskými institucemi, náboženstvím, přírodou
i chápáním budoucnosti. Důrazem na kulturněhistorické souvislosti nabízí
současné fragmentarizované západní společnosti jednotný rámec.
Kniha není vyprávěním pouze muzikologickým, ale plnokrevným svědectvím moudrého muže neomylného citu, mimořádně vnímavého, jenž užívá života a k okolnímu světu přistupuje se snahou porozumět všem zdánlivým či skutečným paradoxům uplynulého století. Na otázky Jiřího Hanuše o Leoši Janáčkovi, o české hudbě a o rodící se české identitě odpovídá Miloš Štědroň poutavě a stěží napodobitelným způsobem. Jeho myšlenky mají spád, jsou řazeny v rychlém sledu za sebou, jako by byly zachyceny bezděčně při soukromém rozhovoru. Tím je překlenut prostor mezi odborným jazykem a jazykem běžného života.
Il 27 ottobre 1977, la polizia di Columbus, Ohio, arresta il ventiduenne Billy Milligan con l'accusa di aver rapito, violentato e rapinato tre studentesse universitarie. Billy ha vari precedenti penali e contro di lui ci sono prove schiaccianti. Ma, durante la perizia psichiatrica richiesta dalla difesa, emerge una verità sconcertante: Billy soffre di un gravissimo disturbo dissociativo dell'identità. Nella sua mente «vivono» ben 10 personalità distinte, che interagiscono tra loro, prendono di volta in volta il sopravvento e spingono Billy a comportarsi in maniera imprevedibile. Nel corso del processo si manifestano il gelido Arthur, 22 anni, che legge e scrive l'arabo; il timoroso Danny, 14 anni, che dipinge solo nature morte; il violento Ragen, 23 anni, iugoslavo, che parla serbo-croato ed è un esperto di karate; la sensibilissima Christene, 3 anni, che sa scrivere e disegnare, ma soffre di dislessia; e poi Allen, Tommy, David, Adalana e Christopher. Così, per la prima volta nella storia giudiziaria americana, il tribunale emette una sentenza di non colpevolezza per infermità mentale. Tuttavia Billy rimane un rebus irrisolto fino a quando, durante il ricovero in un istituto specializzato, a poco a poco non affiorano altre 14 identità autonome, tra cui spicca «il Maestro», la sintesi della vita e dei ricordi di tutti i 23 alter ego. E proprio grazie alla sua collaborazione è stato possibile scrivere questo libro, che con la passione e lo slancio di un resoconto in presa diretta ricostruisce l'incredibile vicenda di Billy Milligan e ci permette di entrare in quella «stanza piena di gente» che è la sua psiche. Una visita che ci lascia sconvolti e turbati, ma che ci induce a riflettere sull'abisso nascosto in ogni uomo. Perché, come scrive lo stesso Billy all'autore: «Solo chiudendo la porta sul mondo reale, noi potremo vivere in pace nel nostro».
Autoři publikace se věnují různým podobám moderního českého (československého)
státu od roku 1848 do současnosti. Vedle základních charakteristik státu se
zamýšlejí nad tím, jaké společenské a národní skupiny určité státní formy
přijímaly a které je naopak problematizovaly, nebo dokonce odmítaly. Dospívají
přitom k mnohdy překvapivým závěrům. Kniha dokládá mezioborovou spolupráci
historika a politologa.
On a farm outside Pretoria, the Swarts are gathering for Ma's funeral. The younger generation, Anton and Amor, detest everything the family stand for - not least their treatment of the Black woman who has worked for them her whole life. Salome was to be given her own house, her own land ... yet somehow, that vow is carefully ignored. As each decade passes, and the family assemble again, one question hovers over them. Can you ever escape the repercussions of a broken promise?
Kolekce devatenácti esejů z pera významných historiků dokládá rozmanitost
vědeckých přístupů. Jejich práce s historickými prameny, základními kameny
bádání, je kombinována s etickým i estetickým rozhodováním, které tvoří
nezpochybnitelnou součást jejich tvorby. Ta je často překvapující – nejen pro
čtenáře, ale pro ně samotné. Představuje totiž velké intelektuální
dobrodružství. Nemohou si vymýšlet prameny, nemohou si stanovit svévolná
pravidla, zápletky a rozuzlení, jako to může udělat romanopisec. Mohou však
napsat vědecké dílo, které je výsledkem tvůrčího přístupu.
Město je protnutím časoprostoru, přeplněné symboly, které odrážejí historii a paměť na státní, regionální i lokální úrovni. Jako místo setkávání lidí je jeho symbolika oživována významnými událostmi, městskými dny, tradičními jarmarky, uměleckými výstavami a pomníky slavným rodákům. Současnost přináší i kreativnější slavnosti, které však stále vycházejí z antropologických konstant. Publikace nabízí podněty z oblasti religionistiky, historie a uměleckohistorie, mapující symboliku městské kultury v historickém kontextu. Tři příspěvky se zaměřují na Brno a jeho symbolickou tvář, což odráží původ publikace jako výstupu z kurzu na Masarykově univerzitě. Čtenáři budou překvapeni množstvím symbolických předmětů a jednání, které lze nalézt v městských stavbách, institucích a lidských vztazích. Obsah zahrnuje příspěvky od různých autorů, které se věnují tématům jako anonymita, město Jeruzalém, velkomoravská hradiska, historie Brna a osudy výtvarných umělců za totality.
Cílem knihy je promyslet v dialogu s významnými českými odborníky „ideu univerzity“ i její konkrétní moderní projevy v zahraničí i v České republice. Dialog s Jiřím Hanušem vedli: Stanislav Balík, Petr Dvořák, Petr Fiala, Pavel Floss, Jiří Hanuš, Petr Horák, Jakub Jirsa, Jiří Lach, Jiří Macháček, Tomáš Machula, Dominik Munzar, Ivana Noble, Jan Sokol, Daniel Soukup a Kateřina Šimáčková.
