Slovník se soustřeďuje zejména na základní pojmy vyskytující se v nejznámějších komunikačních teoriích, zabývajících se vztahem médií a společnosti.
Jednotlivá hesla mapují různé vědy, které souvisejí s mediální komunikací (psychologii komunikace, sémiotiku, sociologii), vysvětlují však také pojmy týkající se sdělovacích prostředků a sociální komunikace. Kniha je dílem našich předních odborníků na mediální studia a zároveň prvním soustavným českým vědeckým projektem, který zachycuje současný stav mediální vědy. Obsahuje více než 200 hesel týkajících se žurnalistiky, teorií komunikace a fenoménů souvisejících s masovými sdělovacími prostředky.
Provokativní básnická sbírka ženské poetické skupiny Fatální Fámy. Společnou prvotinu zahajuje Womanifest, v němž básnířky definují nejen svou tvorbu, ale především vlastní nazírání umění slova i života. Sbírku otevírá výbor Johanky Katové (Kateřina Jonášová) „Malá čarodějná“, s veršotepectvím AnnyGramové (Irena Reifová) a Ropy Interior (Markéta Škodová) se může čtenář konfrontovat v částech „Podstatná přídavná jména“ a „Tortily s panenkovým pyré“. Fatálními fotografiemi sbírku doprovodila (zatím) poslední členka skupiny - blue.
Doslov Vladimíra Novotného odkrývá konotace, jež mohou být platné v zasazení knihy do současného literárního i společenského kontextu.
Na počátku osmdesátých let uchvátil televizní diváky americký seriál Dallas, jehož osudy rodiny Ewingů se staly nedílnou součástí kulturního diskurzu. Miliony diváků sledovaly dramatické vztahy texaských ropných magnátů a rančerů, přičemž postavy jako J. R. a jeho nešťastná žena Sue Ellen se staly ikonickými. Fascinace tímto seriálem vyvolala otázky o jeho popularitě a přitažlivosti, zejména v Evropě. Nizozemská badatelka Ien Angová, autorka knihy, se na začátku svého výzkumu zaměřila na divácké reakce, přičemž analyzovala dopisy od diváků, převážně žen, které vyjadřovaly své pocity a názory na seriál.
I když většina diváků Dallas obdivovala, našli se i ti, kteří ho kritizovali. Angová se snažila pochopit, jak vzniká a funguje divácký zážitek, jak melodramatické zápletky rezonují s každodenním životem a jak se ženské postavy vztahují k životním zkušenostem současných žen. Její práce se vyhýbá tradičnímu odmítavému pohledu na populární kulturu a místo toho se soustředí na upřímný zájem o divácké prožitky.
Výsledkem je čtivá kniha, která oslovuje nové generace čtenářů a stala se základem studií populární kultury a mediálních studií. České vydání obsahuje metodologickou kapitolu z nizozemského originálu a doslov Ireny Reifové, přičemž předmluvu napsala sama Ien Angová.
První část publikace tvoří tři texty sociologů z univerzity v Erlangenu-Norimberku, vypracované v rámci společného projektu s katedrou masové komunikace IKSŽ a Centrem mediálních studií FSV UK. Uvádějí čtenáře do problematiky vztahu médií a veřejné sféry, ukazují způsoby kvantitativního rozboru masově mediovaných sdělení a vyhodnocování zpravodajství. Druhá část knihy přináší konkrétní výsledky projektu, který se zabýval zobrazováním tzv. vánoční krize v České televizi na přelomu let 2000 a 2001 ve zpravodajství Českého rozhlasu.
Kolektivní monografie je věnována vztahu médií a temporality s důrazem na proměny chápání a zkušenosti času způsobené nástupem tzv. nových médií. Tomáš Dvořák v úvodní kapitole sleduje historický vývoj kulturních technik synchronizace od kolektivního chápání času po současný stav "znepokojené pohotovosti", který zažíváme v nepřetržité interakci s elektronickými médii. V návazné studii se Marek Šebeš zabývá televizním zpravodajstvím, které chápe jako svébytnou sociotemporální institucí, která se podílí na strukturaci a organizaci času ve společnosti. Irena Reifová pak popisuje proměnu diváctví s nástupem digitalizovaných televizních pořadů s důrazem na internetové seriály a diváckou participaci. Další rovině participativního užívání médií se věnuje Radim Hladík při rozboru sociálních praktik hudební northernsoulové subkultury. Filip Vostal nahlíží akceleraci času ve společnosti perspektivou fenoménu vysokorychlostního obchodování na světových burzách. Monografii zakončuje Václav Janoščík, který propojuje motivy a inspirace ze současného umění, sci-fi a filozofie ve snaze zachytit něco z budoucnosti, kterou nám přibližují.
