Maxim Osipov Libri

The first English-language collection of a contemporary Russian master of the short story, recenly profiled in The New Yorker Maxim Osipov, who lives and practices medicine in a town ninety miles outside Moscow, is one of Russia’s best contemporary writers. In the tradition of Anton Chekhov and William Carlos Williams, he draws on his experiences in medicine to write stories of great subtlety and striking insight. Osipov’s fiction presents a nuanced, collage-like portrait of life in provincial Russia—its tragedies, frustrations, and moments of humble beauty and inspiration. The twelve stories in this volume depict doctors, actors, screenwriters, teachers, entrepreneurs, local political bosses, and common criminals whose paths intersect in unpredictable yet entirely natural ways: in sickrooms, classrooms, administrative offices and on trains and in planes. Their encounters lead to disasters, major and minor epiphanies, and—on occasion—the promise of redemption.

'The town of Tarusa lies 101 kilometers outside Moscow, far enough to have served, under Soviet rule, as a place where former political prisoners and other "undesirables" could legally settle. Lying between the center of power and the provinces, between the modern urban capital and the countryside, Tarusa is the perfect place from which to observe a Russia that, in Maxim Osipov's words, "changes a lot [in the course of a decade], but in two centuries--not at all." The stories and essays in this volume--a follow-up to his debut in English, Rock, Paper, Scissors--tackle major questions of modern life in and beyond Russia with Osipov's trademark blend of daring and subtlety. Deceit, political pressure, ethnic discrimination, the urge to emigrate, and the fear of abandoning one's home, as well as myriad generational debts and conflicts, are as complexly woven through these pieces as they are through the lives of Osipov's fellow Russians and through our own. What binds the prose in this volume is not only a set of concerns, however, but also Osipov's penetrating insights and fearless realism. "Dreams fall away, one after another," he writes in the opening essay, "some because they come true, but most because they prove pointless." Yet, as he reminds us in the final essay, when viewed from ground level, "life tends not towards depletion, towards zero, but, on the contrary, towards repletion, fullness."'--Publisher description

How much do you really know about Oxford? Test yourself against an expert!

V exilu žijící ruský spisovatel Maxim Osipov se v knize Kámen, nůžky, papír a jiné povídky představuje českému publiku vůbec poprvé, a to prostřednictvím povídek, doplněných esejem a také dramatickým textem. Postavám, které zde autor vytvořil, je společné téma hledání pravdy a smyslu: Jejich hledání ale není pokaždé úspěšné a často dokonce ani ne upřímné, vede však k nečekaným výsledkům. Život, který autor popisuje, je bezútěšný, temný, plný ztrát, ale přesto se v něm najde i místo pro štěstí. Texty ve sbírce jsou tragikomické, existenciální, ale také plné nadsázky a komických či bizarních postav, jejichž prostřednictvím Osipov po svém zkoumá univerzální témata, jako jsou podoby lidské osamělosti, řád a svoboda a v neposlední řadě též nevyhnutelnost smrti. Osipovovy texty dohromady skládají kolážový portrét života v provinčním Rusku – jeho tragédie, frustrace ale také okamžiky pokorné krásy a inspirace. Příběhy v tomto svazku zachycují lékaře, herce, scenáristy, učitele, podnikatele, místní politické šéfy i obyčejné zločince, jejichž cesty se protínají nepředvídatelnými, ale zcela přirozenými způsoby: v nemocničním pokoji, v učebnách, administrativních kancelářích, ve vlacích a letadlech. Často nečekaná setkání vedou ke katastrofám, velkým i menším zjevením a příležitostně také k naději na vykoupení.