Adolf Kroupa Ordine dei libri (cronologico)

Autor knihy Mlžné galaxie s podtitulem rozhlasové promluvy osobně poznal mnoho literátů a umělců jak cizích, tak domácích. Kniha shromažďuje jeho zápisky, v nichž vzpomíná nejen na svou tvůrčí dráhu, ale i na ty, s nimiž se na ní potkal. Defilují před námi vynikající zjevy světové kultury, básníci, výtvarníci, které poznal osobně nebo prostřednictvím jejich díla. Jsou mezi nimi Robert Desnos, Paul Éluard, Tristan Tzara, Albert Lamorisse, Nazim Hikmet, Pablo Neruda a mnoho dalších. V únoru 1996 byla tato kniha nejprodávanějším titulem knihkupectví Barvič - Novotný.

Výbor z díla Roberta Desnose doplněný mnoha textovými i obrazovými přílohami.

Výbor z díla vydaný k 100. výročí básníkova narození.

Výbor z díla soudobého francouzského básníka opěvujícího všechny zázraky života, doplněný statí o autorovi, textovou i obrazovou dokumentací, kalendáriem a ediční poznámkou. Pořadatel výboru se pokouší o syntetický pohled na Prévertovu poezii plnou vzácné smyslnosti, lidovou a revoluční, která razí nové cesty i po formální stránce. Ústředním motivem je láska se všemi podobami a obrana člověka před krutostí a lhostejností. Z franc. originálů vybral, přel., úv. stať naps., prévertovské kalendárium sest. a textovou i obr. dokumentaci pořídil Adolf Kroupa; koláže J. Préverta. Část nákladu vydána s mikrodeskou.

Domnělé autentické milostné dopisy ze 17. století, dopisy portugalské jeptišky Marianny Alcoforadové francouzskému šlechtici de Chamillymu, vyjadřující zmatek zamilované ženy nad city pro ni zapovězenými, byly po celá tři staletí četbou zamilovaných na celém světě i předmětem odbornýchkritik. Teprve nyní na základě (zahraničních) odborných studií bylo objeveno, že jde o umělecké dílo francouzského autora (1628–1685), podílejícího se významně na politickém,společenském a kulturním životě doby Ludvíka XIV. Přítomná edice vydává toto dílo na rozdíl od prvého našeho vydání v překladu H. Jelínka pod jménem tohoto autora.

Antologie sestavená Adolfem Kroupou (a kolektivem spolupracovníků) nám představuje sto světových básníků 20. století – jejich stručnou biografii, ukázku díla, různé citáty, fotografie. Doplněno bibliografií překladů do češtiny jednotlivých básníků.

Prokletí básníci je rozsáhlá esej Paula Verlaina vydaná roku 1884 jako pocta těmto autorům: Tristan Corbière, Arthur Rimbaud, Stéphane Mallarmé, Marceline Desbordes-Valmorová, Auguste Villiers de l'Isle Adam a sám Paul Verlaine – pod pseudonymem Pauvre Lélian, kterou přeložil, bibliografickou a ediční poznámku napsal Adolf Kroupa. Vložené texty překládala celá plejáda našich překladatelů. Místo předmluvy Šaldova stať Několik „Prokletých básníků“.

Kniha sestavená Adolfem Kroupou a Milanem Kunderou, který připojil i úvodní esej, představuje průřez básníkovým dílem a životem, s řadou reprodukcí a fotografií a komentářů Apollinairových současníků. Výbor z básníkova díla (Alkoholy, Kaligramy, Dopisy pro Madeleinu a Lou, Zvířecízkazky, Nový duch a básníci) doplňují dokumentární fotografie a kresby, svědectví a vyznání básníků jak cizích, tak našich a podrobné apollinairovské kalendárium. Z připojené mikrodesky zazní autorovy básně Ocúny, Sličná rusovláska a Růženka v přednesu V. Vosky a P. Leclera.

Výbor ze sbírek, vydaných v nakladatelství Gallimard, Paris 1947, 1948, 1951 přeložili František Bárta, František Hrubín, Adolf Kroupa a Jan Vladislav. Uspořádal a doslov napsal Adolf Kroupa.

Příležitostný tisk k 50. narozeninám A. Kroupy. Nazváno podle básně Jacquesa Préverta. Úvod František Hrubín, doslov Ludvík Kundera, bibliografie pací Adolfa Kroupy. 500 číslovaných výtisků.

Výbor ze tří nejnovějších knih veršů pokrokového chilského básníka: Hrozny a vítr (1954), Elementární ódy (1954), Nové elementámí ódy (1955). Jsou zaplněny autorovými dojmy z cest Evropou i Asií, radostí z budování nového života v zemích socialistického tábora a vášnivou obhajoboumíru. Na pobyt v Československu vzpomíná cyklus básní o Juliu Fučíkovi, Pražský rozhovor. Básně posledních dvou sbírek se vyznačují rozmarností námětů i podání.

Výběr z Apollinairových básní sestavili Adolf Kroupa a Milan Kundera. Zařazeny básně ze sbírek Zvířecí zkazky (Le Bestiaire ou Cortège d'Orphée – 1911 – podnětem k nim byly pravděpodobně Picassovy dřevoryty zvířat ), Alkoholy (Alcools – 1912 – úvodní báseň je Pásmo v překladu Karla Čapka), Kaligramy (Calligrammes – 1918), Básně pro Lou (Ombre de mon Amour – básně psané pro Luisu de Coligny, byly dlouho neznámé a vyšly až v 50. letech) a Básně pro Madeleine (Poèmes secrets à Madeleine – stejně jako básně pro Lou). Básně překládala řada básníků: Karel Čapek, Vladimír Holan, Jindřich Hořejší, František Hrubín, Hanuš Jelínek, Adolf Kroupa, Milan Kundera a Jaroslav Seifert.

Básnická sbírka. Báseň „Jde to“ ze stejnojmenné knížky přeložil Ivo Fleischmann. Doplněno Poznámkou k francouzskému vydání a Poznámkou k českému vydání od Marie Koťátkové.