Bookbot

Josef Knap

    28 luglio 1900 – 13 dicembre 1973
    Josef Knap
    Věno
    Romantický život Lisztův
    Bez poslední kapitoly
    Vysoké jarní nebe
    Tomáš Baťa ve vzpomínkách našich prodavačů
    Réva na zdi
    • Kniha představuje krátké osobní vzpomínky prodavačů firmy Baťa, kteří měli jedinečnou životní příležitost spolupracovat s Tomášem Baťou. Vzpomínky na Tomáše Baťu byly nejprve publikovány jako součást podnikových novin. Knižní podoba vznikla až v roce 1944 zásluhou Jana Knapa, který vzpomínky sesbíral. Jedná se tedy o autentický dobový text. Prodavačem firmy Baťa se mohl stát pouze ten, kdo oplýval nejen obchodními dovednostmi, ale zejména znalostí psychologie a etiky. Prodavač měl být osobním přítelem každého zákazníka. Možnost stát se prodavačem firmy Baťa byla vnímána jako společenská prestiž. Povolání prodavače bylo náročné a přinášelo různé životní situace, které byly vždy umocněny, byl-li přítomen šéf. Mnohé vzpomínky se shodují v tom, že Tomáš Baťa nebyl pro své prodavače pouze autoritou, ale v prvé řadě vzorem. Vzorem člověka, které - ho vystihovala přímost a otevřenost. Tyto vzpomínky jsou úsměvné a vtipné, ukazují situace, ve kterých se zračí Baťův charakter i jeho podnikatelské a lidské vlastnosti. Kniha byla znovu vydána Nadací Tomáše Bati při příležitosti oslav 120. let výročí založení firmy Baťa (1894–2014). Heslo prodavačů firmy Baťa: „Náš zákazník – náš pán!“

      Tomáš Baťa ve vzpomínkách našich prodavačů2016
      4,7
    • Publikace Venkov je součástí mé bytosti přináší cenný literárně-historický materiál v podobě vydaných i dosud nevydaných textů českého meziválečného spisovatele, rodáka z Podůlší na Jičínsku, Josefa Knapa (1900–1973). Výbor se zaměřuje především na Knapovu publicistickou činnost (literární kritiky, studie, polemiky), ale prostřednictvím vzpomínek a útržků ze zápisníků dává nahlédnout i do soukromí spisovatele – člověka s pevnými morálními a etickými zásadami, které byly principiálně v konfliktu s totalitním režimem. Venkov byl pro život i dílo Josefa Knapa hodnotově určujícím prostorem, jak sám píše: „Kdo mě znají, mou povahu a snad i osobní zjev, anebo povahu mé literární práce, přijmou samozřejmě, jestliže na otázku, čím mi je venkov, odpovím rovnou: venkov je součástí mé bytosti.“ Kniha nepřináší jen nový pohled na českou meziválečnou literaturu, ale zaujme každého, komu není cizí moderní česká historie. Edičně publikaci k vydání připravil Lukáš Holeček.

      Venkov je součástí mé bytosti2012
      5,0
    • Bez poslední kapitoly

      • 320pagine
      • 12 ore di lettura

      Vzpomínky českého spisovatele vězněného v padesátých letech jsou evokací venkovského dětství. Jemné rozvzpomínání na přírodu, lidi a dětské a chlapecké poznávání světa patří k vrcholům Knapovy tvorby. V druhé polovině knihy se vzpomínky zalidňují řadou českých umělců a literátů – vzniká tak pozoruhodný obraz autorova přátelského okruhu, v němž nalezneme mimo jiné například Fráňu Šrámka. Kniha je doplněna obrazovou přílohou a portrétem autora z pera Zdeňka Kalisty.

      Bez poslední kapitoly1997
      4,6
    • Na okupaci autor reagoval povídkou Dívčí hlas, v níž je symbolem věrnosti rodu a národu otcovská láska k dceři.

      Dívčí hlas (Obr, 96 s.)1970
    • Čas kopřiv

      • 150pagine
      • 6 ore di lettura

      Čas kopřiv je soubor povídek z let 1945-1969. O Osidlování Šumavy po druhé světové válce, kdy po odsunu obyvatelstva německého původu zde zůstávala prázdná stavení a ta byla ideální pro nemajetné lidi, jak se rychle dostat k hotovému. 2. vydání

      Čas kopřiv1970
      4,3
    • Je příběh lékaře, odmítajícího přizpůsobit se maloměstskému způsobu života a vede k zamyšlení nad otázkou životního naplnění. Jedná se o poslední román autora.

      Vzdálená země1969
    • Delší povídka pro mládež. Autor se v ní zaobírá počátky budování Národního divadla.

      Dokud vane vítr1968
    • Souborné vydání tří Norových románů ze slezského prostředí v době po první světové válce. První z nich je kronikou slezské dědiny z doby poválečné pozemkové reformy, druhý zachycuje mravní úpadek selského rodu, který se vyžila zchátral, a třetí je příběhem bezzemka, který se pílí a houževnatostí stal vlastníkem gruntu. Romány byly poválečnou kritikou přijaty s nadšením, poctěny cenami a dočkaly se řady vydání.

      Bürkental. Rozvrat rodiny Kýrů. Raimund Chalupník1968
    • V této knize nám přibližuje autor tvůrčí i životní cestu - M. Spurné, H. Vojtové, T. Brzkové a O. Beníškové.

      Čtyři herečky1967
    • I v této knize povídek se autor zabývá navazováním kontaktů mezi lidmi, průběhem vztahů, lidskými charaktery. I tuto knihu znovu přepracoval, doplnil o další povídky a vyšla znovu v roce 1940.

      Zaváté šlépěje1947
    • Otcovská láska k dceři symbolizuje věrnost národa k vlasti. Tak reagoval Knap na okupaci, příchod nacistů.

      Dívčí hlas1946
    • Román z autorova rodného Táborska líčí příběhy obyvatel dvou samot na protilehlých stráních. Mladí lidé ze severní samoty touží po několik generací marně získat dívku nebo hocha z té šťastnější samoty na jižní straně. Autorovi jde o vzájemné vztahy obyvatel malého uzavřeného vesmíru, který jako by byl oddělen od ostatního světa. Ruralistické dílo; Knapův venkov je obydlen rozmanitými postavami, které milují, závidí, dbají na svou čest, nebo se jí naopak vzdávají a nesou pak následky, ubližují a odpouštějí; lidská dilemata. Vydání čtvrté.

      Věno1944
      4,4
    • Cyklus povídek (Podzim, Oči, Útěk, Žloutnou stráně, Strom v květu, Královny létají vysoko, Dvě větrné noci, Stín dobrodruha). S barevnými dřevoryty a v grafické úpravě Pavla Šimona.

      Polní kytice1943
    • Individuální tragédie člověka přicházejícího z rodné roviny do podhůří ze zištnými úmysly, bez snahy srůst s půdou.

      Cizinec1941
    • Analýza moderního městského manželství. Knapa zaujal problém vykořenění člověka od samostatnosti, kterou mu dodávala půda a práce naní, a srůstání s novým prostředím, kde je člověk "izolován" v bytě, vzdálen od přírody, k níž nemá ten dřívější vztah.

      Vysoké jarní nebe1940
      4,5
    • V roce 1859 vyhověla žádosti svých deseti dětí a začala psát vzpomínky na svůj pohnutý život tehdy pětapadesátiletá Antonie Kavalírová, obětavá, zbožná a neobyčejně pracovitá vdova po zakladateli sklářské hutě v Sázavě, nynějších světoznámých skláren Kavalier. Vzácný babiččin „památník“ zdědil později Josef Jan Frič, syn J. V. Friče a Anny Sázavské (Kavalírové), který se rozhodl tento výjimečný záznam rodinných událostí publikovat. Hned po prvním vydání v roce 1929 se dílko stalo literární raritou. Tento autentický, jazykově konzervovaný skvost lidového písmáctví je půvabný nejen svým obsahem, ale i formou – tak jako kdysi, vychází i dnes v nezměněné podobě, se všemi pravopisnými i stylistickými svéráznostmi, dojímá svou prostotou a udivuje ryzí upřímností, ale i moudrostí. Toto vydání je doplněno několika rodinnými dopisy, odborným komentářem a rejstříkem a jistě potěší každého, kdo se zajímá o počátky naší sklářské výroby a o osudy těch, kteří se jako první zasloužili o její světovost.

      Paměti babičky Kavalírové1939
      4,1
    • Mimořádně důležitá kniha o českém ruralismu v poezii před druhou světovou válkou. Jasný doklad, že i na českém venkově žili pozoruhodní básníci, a v jejich hlavách zrály básně, kterými se vyjadřovali ke svému životu vnitřnímu i životu vnějšímu, a házely ty básně pěkně na papír a pak do nakladatelství. Josef Knap uspořádal sborník, ideově blízky politice tehdejší agrární straně, která podporovala i kulturu na venkově. Díky obsahu tohoto sborníku víme, kteří z těch básníků si zaslouží pozornost.

      Básníci selství : studie o ruralismu u nás1932
    • Román z prostředí chudé slovenské vesnice z okolí Liptova, jehož etickým vyzněním je víra ve spravedlivé potrestání násilí a bezpráví a ve vítězství skutečných morálních hodnot. Hrdiny vyprávění jsou prostí chalupníci, pastevci, bačové, kteří jsou si přes svou bídu vědomi vlastní důstojnosti a dovedou se vzepřít pohaně a urážce, již se proti jednomu z nich dopustil bohatý zpupný statkář.

      Muži a hory1928
      4,4
    • Román s tématem selství; sedlák Kašpar je na syna Josefa tvrdý, jedná s ním hůř než s čeledínem; Josef se zamiluje a ožení, otec jej nechá bydlet na statku, ale odveze si všechen majetek a syn tak musí začít od píky. 12. vydání.

      Réva na zdi1926
      4,5
    • Povídky, ve kterých autor nalézá svou základní orientaci v sepětí člověka s rodným krajem, který utváří jeho lidský profil.

      Píseň na samotě1924
    • Úvahy o cestách, kterými se ubírala česká poválečná poezie. Obzvláště se autor zaměřil na rozbor děl, která ho nejvíce zaujala - tedy F.Šrámka.

      Alej Srdcí1920