Karel Šprunk Libri

U nás asi nejrozšířenější přehledné dějiny filosofie z pera německého autora vycházejí již po sedmé, v nové přepracované a rozšířené úpravě. Znovu si můžete připomenout, jakou úlohu hrálo myšlení v různých epochách, jaké řešení se nabízela na cestě poznání nebo jak se nahlížela otázka boha. Kniha je uspořádána chronologicky a dále podle osobností či směrů.

Durch diese kleine Schrift erhält die Öffentlichkeit erstmals die Möglichkeit, sich mit einem der bedeutendsten katholischen Theologen einer älteren Generation vertraut zu machen. Die Arbeit basiert auf den römischen Vorlesungen des Autors, in denen er sich mit seinem Lebensthema beschäftigt – nämlich der Frage, welche Bedeutung die Liebe für das Wissen hat, wenn es zu wahrer Weisheit gelangen soll. Für J. B. Lotz ist dies eine grundlegende Frage, da die Spannung zwischen Wissen und Liebe die Geschichte der Menschheit prägt. Die abschließende Botschaft des großen Denkers lautet: Nur die Liebe im Wissen und das Wissen in der Liebe finden ihre Vollkommenheit, und gerade die Weisheit bildet ihre untrennbare Einheit.

V roce zasvěceném Božímu milosrdenství bychom se měli také ptát po našem lidském milosrdenství, vždyť i my máme být milosrdní, jako je milosrdný náš nebeský Otec. Přestože se láska (a milosrdenství jako její účinek) často chápe jako protiklad rozumu, svatý Tomáš ukazuje, že je tomu právě naopak – láska je vrcholným projevem rozumové přirozenosti.

Teoretickou filosofickou reflexi Anzenbacher chápe jako tři proudy vycházející z různých východisek. První proud, orientovaný ontologicky, směřuje od jevů k bytí a je spojen s Aristotelem a Tomášem Akvinským. Druhý proud, transcendentální, vychází ze subjektu (Já) a zkoumá jeho vlastnosti, přičemž je spojen s Immanuelem Kantem. Třetí proud začíná u ideje či absolutna, zkoumá bytí a Já, substanci a subjekt, a je spojen s G. W. F. Hegel. Anzenbacher tvrdí, že tyto tři proudy si neodporují, ale rozvíjejí stejnou celkovou souvislost z různých perspektiv. Autor naznačuje syntézu těchto přístupů, které považuje za komplementární. V jeho Úvodu se vedle sebe objevují aristotelsko-tomistická filosofie, zaměřená na skutečnost, poznání a Boha, a Kantova filosofie, která se zabývá poznáním, etikou a naukou o Bohu. V oblastech přírody, jazyka a člověka autor čerpá ze současné antropologie, fenomenologie a existencialismu. Celkově Anzenbacher prezentuje významné nauky v jednotlivých filosofických disciplínách, sjednocené teistickým pohledem na člověka a svět.

Dieses Buch ist eine unverzichtbare Hilfestellung für zahlreiche Studierende. Der Erfolg des Buches beruht darauf, dass es die philosophische Ethik aus dem allgemeinen Rahmen der Philosophie herausnimmt und sie als eigenständiges Thema untersucht. Es führt die Leser in die grundlegenden philosophischen Probleme der Ethik ein. Das Verständnis der grundlegenden Kategorien und der Terminologie dieser Thematik ermöglicht es den Lesern, auch spezielle Ethiken wie die Umweltethik, die Ethik im Gesundheitswesen, die sexuelle Ethik usw. zu erfassen.

Pojednání o zákonech v Teologické sumě (STh I-II, q. 90–97) patří k základním pramenům západního etického myšlení. Nabízí odpovědi minimálně na dvě důležité otázky. První se týká původu mravních zásad: Jsou naše rozhodnutí ponechána naší libovůli, nebo existují nějaké objektivní principy, které musíme respektovat? Druhá otázka se týká odůvodnění práva: Existuje nějaká poslední a nejvyšší norma, která rozhoduje o spravedlnosti zákonů, nebo je zákon pouze věcí dohody? Tomášova teorie zákona ukazuje, že morální principy nejsou relativní, ale jsou důsledkem objektivního řádu stvoření. Překlad, úvodní studie a poznámky Karel Šprunk. Kniha je revidovaným překladem, který vyšel v nakladatelství Krystal OP v roce 2003.

Pro co vlastně žije člověk? V čem je jeho budoucnost? V dnešní možnosti poznání jiných než křesťanských náboženství a nabídky různých řešení smyslu života z jejich pohledu vyvstává i pro křesťana požadavek, aby se jinými náboženstvími zabýval. Kniha podává v omezeném výběru základní informace o náboženských nabídkách smyslu života v hinduismu, buddhismu a islámu a nakonec pojednává o tzv. nových náboženstvích. Jednotlivé kapitoly začínají popisem příslušného náboženství se zvláštním zřetelem k jeho nabídce smyslu života. Historickému vývoji se věnuje pozornost jen potud, pokud je to nutné pro pochopení daného náboženství. Každá kapitola končí poukazy, které umožňují dotazy z křesťanské strany. V závěrečné kapitole je pak položena otázka náboženství ve všeobecné formě.

Kniha nabízí přístupné a současně zasvěcené uvedení do problematiky vztahu mezi přírodními vědami a teologií. Autor provází čtenáře houštinami otázek, jež povstaly v hraničních oblastech na pomezí vědeckých a teologických zájmů. Kniha podává přehled hlavních prvků současné vědy (včetně kvantové teorie nebo teorie chaosu), předkládá ucelený pohled na podstatu náboženství a ukazuje, kde mohou věda a teologie společným úsilím přispět k objasnění některých palčivých otázek dnešní teologie: stvoření, podstata poznání, boží působení ve světě, atd.