In 1818, when Stendhal was in his mid-thirties, he met and fell passionately in love with the beautiful Mathilde Dembowski. She, however, was quick to make it clear that she did not return his affections, and in his despair he turned to the written word to exorcise his love and explain his feelings.
Slovník francouzsky píšících spisovatelů (nejen z Francie, ale i Belgie, Švýcarska, Kanady a řady afrických i asijských zemí) vyšel naposledy před 45 lety jako vůbec 1. svazek řady Odeonu a zatížen nejen tehdejšími ideologickými mantinely, ale i úzkým výběrem. Věříme, že ho proto přivítají nejen specialisté, ale i široká kulturní veřejnost.
Sbírka povídek, v nichž se pojí hrůzostrašné náměty s estetikou šoku. Všechny povídky spojuje "zuřivost" ve výběru témat a jejich zpracování, agresivní postoje vůči obecným principům morálky. Vedle smutku a patetického gesta individua tu souběžně spoluúčinkuje ironie, děsivý škleb a krutý smích.
Ce roman trop oublié est un chef-d'œuvre unique chez Dumas. Il aurait pu être signé de Sterne, ou de Swift c'est dans leur ton qu'il évoque la traite des noirs. Le récit est plein de gaieté et de verve, de burlesque parodique : on y trouve les grandes scènes du roman d'aventures, la prise du navire marchand, la mutinerie à bord, l'Amérique de Fenimore Cooper. Les personnages sont empruntés à la tradition comique : l'Anglais en proie au spleen, le trompeur, le gourmand, le niais, le chef indien. C'est aussi une œuvre sombre : une suite de morts, animaux massacrés, esclaves tués en route, immigrants anglais décimés par la maladie, indigènes exterminés. Le héros, Pamphile, incarne la société commerçante et pharisienne dans laquelle l'artiste est condamné à vivre. C'est le monde de Monte-Cristo sans le comte.
Sbírka francouzských lidových písní a básní z 15. až 18. století. Doktor filosofie, středoškolský profesor francouzštiny a němčiny, překladatel a literární vědec Hanuš Jelínek se vždy zajímal o lidovou slovesnost. Jednak přeložil mnoho českých a slovenských písní do francouzštiny, ale i do češtiny přebásnil francouzské lidové písně z 15.–18. století. Výbor je obohacen i o několik písní, u kterých je autor znám, ale jsou již zlidovělé. Ač jsou již tehdy vynikající překlady Zpěvů sladké Francie z roku 1925 a Nových zpěvů sladké Francie z roku 1930, dodnes nezestárly a stále oslovují i dnešního čtenáře.
Dans quel monde jeu suis tombé ? Moi, que ma tante vouait à la routine, j’ai été emporté par un cheval pie, envoyé ici par un coiffeur baroque, et voilà que je joue aux dames avec le fils d’un collectionneur de moustaches de chat, qui est immensément riche. Ainsi, dans ce monde nouveau pour Gaspard, il y avait des choses terribles et bizarres, certainement.
Na pozadí společenského života 60. a 70. let, ve světě novodobé pařížské bohémy, k němuž patří hlavní hrdiny knihy, stárnoucí malíř Burgonde, se rozehrávají dramata pozdní, osudové lásky, generačních konfliktů i tvůrčích krizí a hledání.
H. Jelínek byl jednou z nejzajímavějších postav české literatury první poloviny 20. století. Vedle organizátorských schopností, esejistické tvorby a ne moc zdařilé básnické tvorby se do české literatury zapsal jako jeden z nejlepších překladatelů děl francouzských autorů. Tato kniha přináší kritické vydání Jelínkových básnických překladů, včetně předtím nepublikovaných, dále obsáhlou studii o Jelínkově překladatelském díle a úplnou bibliografii. Obsahuje: Charles Baudelaire: Malé básně v próze; Zpěvy sladké Francie; Nové zpěvy sladké Francie; Povídka o Aucassinovi a Nicolettě; Starofrancouzské zpěvy milostné i rozmarné; Má Francie; Ostatní překlady. - Předmluva Jaroslav Fryčer. Soupis překladů H. Jelínka sest. Vladimír Stupka.
Svazek, vycházející ke 100. výročí umrtí belgického spisovatele, obsahuje Flanderské legendy, v nichž vytvořil obraz, jak žili, mluvili a uvažovali Vlámové za starých časů, a román Svatební cesta, jehož děj se odehrává v autorově současnosti a v němž vystupuje proti silám a předsudkům, jež bránily svobodnému rozvoji přirozených lidských citů.
Combining inventive fiction and autobiography in a quite unprecedented way, Georges Perec leads the reader inexorably towards the horror that lies at the origin of the post-World War Two world, and at the crux of his own identity.
„Matka“ Folcocheová a její syn jsou spalováni vzájemnou nenávistí. Na matčiných zdeformovaných citech se přitom neblaze podepsalo nešťastné manželství s Jacquesem Rézeauem, které s ní neuzavřel z lásky, ale z chamtivosti. Román obsahuje autobiografické prvky a společně s romány La mortdu petit cheval (1950, Je po všem) a Cri de la chouette (1972, Křik sovy) tvoří cyklus o Rézeauových. První autorův román a první z románů tzv. „zmijí trilogie“ (Se zmijí v hrsti, Smrt malého koně, Volání sýčka) bojuje proti tyranii rodiny, jaká se vytvořila v průběhu 19. století ve francouzské buržoazní společnosti, tj. proti rodině založené na rodových a náboženských tradicích, na majetku a z toho vyplývající téměř mocenské struktuře vztahů mezi rodiči a dětmi. Autor, člen Akademie Goncourtů, nositel Apollinairovy ceny za poezii a Velké ceny Monaka za své dosavadní dílo, je označován za jednoho z představitelů kritického realismu ve francouzském románu po roce 1945.