František Muzika Ordine dei libri (cronologico)







Krásné písmo ve vývoji latinky. (Komplet)
- 1476pagine
- 52 ore di lettura
Monumentální dvousvazkové dílo významného českého typografa zachycuje vývoj latinského krásného písma od samotného počátku až do současnosti. První díl zachycuje vývoj písma do vynálezu knihtisku, druhý díla pak vývoj písma tiskového. Vydané jako kopie 1. vydání z roku 1958 (v roce 1963 vyšlo ještě 2., rozšířené a upravené vydání).
Kniha obsahuje dva romány: Mládež bez Boha a Dítě naší doby. Předmluvu ke knize napsala Lucy Topoľská.
Kniha o slavném a ceněném českém malíři . Životopisný a umělecký nástin a cca 80 celostránkových kreseb malíře s doprovodnými texty a údaji.
Práce Františka Šmejkala představuje Františka Muziku (1900-1974) jako jednu ze zakladatelských osobností současné české scénografie a knižní grafiky a tak volně navazuje na monografii z roku 1966, věnovanou především umělcovu malířskému umění.
Postava pařížského úředníčka Salavina zaujala Duhamela natolik, že jí věnoval celou slavnou sérii románů, v níž jeho hrdina prochází nejrůznější životními situacemi. S ušlechtilým soucitem lékaře líčí autor barvité pařížské prostředí drobných řemeslníčků, rentiérů,tuláků z donucení, ale přitom lidí hrdým a nevzdávajících se, lidí s typickým humorech Pařížanů. Jeho romány se nesnaží „zpracovat“ sociologicky prostředí, jsou ponorem do duše a sám Salavin je neobyčejně složitým, zajímavým, svým způsobem vyšinutým člověkem, bojujícím s vlastní představivostí, která mu dovede zakalit nejvznešenější city a nejčiští okamžiky života. Přitom se jeho „dobrodružství“ čtou s velkým napětím.
František Muzika
- 472pagine
- 17 ore di lettura
Velká monografie významného českého umělce a výtvarného pedagoga Františka Muziky, jehož dílo bylo od počátků nerozlučně spjato s osudy české meziválečné avantgardy a tvoří nedomyslitelnou součást naší moderní výtvarné kultury. Věnuje se převážně Muzikově volné malířské a kreslířské tvorbě a jeho návrhům divadelních scén a kostýmů.
Jeden z prvních moderních psychologických románů, i když nese v jazyce a stylu pečeť doby, ve které vznikl (17. století), je odvážnou analýzou milostného citu vzniklého mezi vdanou ženou a svobodným mužem. Předmluvu napsal Josef Kopal.
Krásné písmo ve vývoji latinky I.
- 657pagine
- 23 ore di lettura
Povídky gruzínských klasiků minulého století podávají živý obraz života staré Gruzie od romantického vyprávění o sociálním bezpráví (Daniel Čonkadze "Suramská pevnost"), přes kritiku společnosti a společenských jevů (Ilia Čavčavadze"To že je člověk", "Pod šibenicí") až k líčení mohutných davových scén boje lidu s utiskovateli (Alexandre Kazbegi "Chevisberi Goča").
Italský básník z konce 18. století vychází v tomto významném satirickém díle z bohatých zkušeností vychovatele šlechtických synků. Je sice okouzlen přepychem života šlechty, vysmívá se však prázdnotě, bezcílnosti a parazitismu života mladého šlechtice, jehož zápory porovnává s některými klady a významem práce prostých lidí. Mluví o nespravedlivém rozdělení společnosti na "sprosté a urozené".
Soubor 17 povídek anglické spisovatelky novozélandského původu čerpá motivově převážně z jejích vlastních zážitků s úsilím o zpodobení života v jeho všedních projevech. Svazek obsahuje všechny povídky ze sbírky Blaho z roku 1920 a tři povídky ze sbírky Trochu dětinské z roku 1924.Předmluvou a vysvětlivkami opatřil Aloys Skoumal.
Il sedicenne Petr Andreevi Grinev viene inviato dal padre a prestare il servizio militare a Orenburg, insieme al suo servitore Savelfi. Durante il viaggio sono sorpresi da una tormenta e salvati da un uomo che li conduce a una locanda. I due riescono poi a raggiungere la fortezza di Belogorsk, dove fanno la conoscenza del comandante Kuzfimi, di sua moglie, della loro figlia Mar'ja e del giovane ufficiale Vabrin. Tra Petr e quest'ultimo sorge subito una forte antipatia, in quanto entrambi sono innamorati di Mar'ja, e si sfidano a duello. Petr rimane ferito e, durante la sua convalescenza, la ragazza gli confessa di amarlo, nonostante suo padre sia contrario al loro matrimonio. La fortezza viene poi assediata dai cosacchi ribelli guidati dal terribile e sanguinario Pugaev, nel quale Savelfi riconoscerà l'uomo che li aveva salvati dalla tormenta... Nel capolavoro di Puskin, scritto nel 1836 e divenuto un classico della letteratura russa dell'Ottocento, si assiste alla crescita e alla maturazione del giovane Petr Andreevi. Grinev, che nel suo percorso di formazione diventerà un uomo e un ufficiale valoroso, pronto a difendere con ogni mezzo la donna che ama. Un romanzo ricco di azione e colpi di scena, ma allo stesso tempo un libro romantico, che rievoca antiche atmosfere e tutto il fascino della Russia di Caterina la Grande.
Pierre and Luce
- 100pagine
- 4 ore di lettura
Paris, 1918: Amidst the cries of fanatic patriots bent on war, a tender relationship slowly develops between two young Parisians, beginning with a first shy encounter and growing into a passionate love that in the end falls victim to the psychological and physical destruction all around them. --- The great French writer Romain Rolland (1866-1944, winner of the Nobel Prize in Literature 1915) wrote his famous tragic love story "Pierre and Luce" at the end of World War I. Its protagonists recall the lovers of classical antiquity as well as those of the Middle Ages.
Rozsáhlá studie o umění přírodních národů a jeho vlivu na moderního člověka. Úvod do poznání výtvarné tvorby přírodních národů Afriky, Oceánie a předkolumbovské Ameriky. Úvodní kapitola postihuje vztahy mezi etnickým uměním a historickým vývojem umění, další části se zabývají dílčími etnickými oblastmi. Přes značný časový odstup od vzniku kniky zaujmou její sdělení i současného čtenáře.
edice "Krásné tisky Melantricha", sv. 5, 500 číslovaných výtisků na ručním papíře Old Holland s vlastnoručním podpisem básníka
O venkovské dívce, symbolu krásy a čistoty, který každý z nás hledá.
RUR Rossum's Universal Robots
- 162pagine
- 6 ore di lettura
"R.U.R. Rossum's Universal Robots", scritta nel 1920, è l'opera teatrale che introduce nella cultura mondiale il termine "robot". Nella prima metà degli anni Venti si afferma sui palcoscenici di tutto il mondo con grande rapidità: nel 1921 è in scena a Praga e Aquisgrana, un anno dopo a Varsavia, Belgrado e New York, nel 1923 a Berlino, Vienna, Londra e Zurigo, nel 1924 a Parigi, Bruxelles, Stoccolma e Tokio. Utopia planetaria che coinvolge il destino dell'intera umanità, propone una riflessione sulle paure ancestrali che l'uomo del XX secolo prova di fronte alla rapidità senza precedenti con cui il progresso scientifico avanza. La creazione di un uomo artificiale, il suo sfruttamento nel mercato del lavoro e perfino lo scoppio di guerre distruttive sono all'epoca temi già noti; la grande novità del dramma tragicomico di Karel Capek consiste nel ridurre al minimo la distanza tra creatura artificiale e umana. Il robot è un operaio artificiale non meccanico, è una replica semplificata dell'uomo: nelle intenzioni dell'autore "R.U.R." è un grido d'allarme, "un ammonimento alla società tecnologica, perché si avveda in tempo del baratro in cui sta precipitando". Sarà invece l'aspetto spettacolare e drammatico della lotta tra uomini e robot a catturare l'attenzione degli spettatori e a inaugurare un filone che avrà grande successo letterario e cinematografico lungo il Novecento.
Publikace o životě našeho známého malíře, poskytující čtenáři nový pohled na mnohé okolnosti vzniku a zaměření jeho díla. V devíti kapitolách, dokreslených četnými reprodukcemi, líčí autor nejen historii uměleckého vývoje spolu s okolnostmi, daty a technikou prací, ale i vývoj národních a výtvarných tradic.
E. Manet
Prameny, sbírka dobrého umění svazek 22
Soubor děl malíře Edouarda Maneta. Předmluvu napsal Viktor Nikodem.
Druhá hodina je maďarčina. Profesorom maďarčiny je mladý suplent, ktorému v istom peštianskom časopise vyšli zo dve básne, nuž ho pokladajú za úžasne veľkého básnika. Je on vlaste dozorcom v konvikte, inak skončeny bohosloves, ktorý učí niekoľko hodín na -......
Do země věčného léta a žhavého slunce přichází za obživou hrdina i vypravěč Česačů bavlny, aby tu prožil podobné zážitky jako tisíce jiných mužů, kteří sem putují z Ameriky i Evropy za vidinou lepší existence.








































