Vojenskou duchovní službu mají mnozí spojenou především s literárními a televizními postavami, jako je Haškův feldkurát Katz, nebo otec Mulcahy z populárního MASH. Taková redukce však zakrývá bohatou a fascinující historii jedné z tradičních – byť nedoceňovaných – složek ozbrojených sil. Seznamte se s dějinami i současností Duchovní služby AČR. Poznáte osudy lidí, kteří často přinášeli až nemyslitelné oběti v dobách válečné temnoty i diktatury, aby věrni svému přesvědčení bránili pravdu Boží i svůj národ.
Rotný Jaroslav Švarc – jeden ze sedmi statečných po atentátu na Heydricha
Odvaha a oddanost tváří v tvář absolutnímu zlu
Rotný Jaroslav Švarc byl jedním z parašutistů, kteří byli v době německé okupace vysazeni na české území s cílem bojovat proti nacistickému zlu. Historik Martin Vaňourek zpracoval archivní materiály, deníky a paměti, dochované hmotné prameny a vyzpovídal pamětníky, aby sestavil co nejkompletnější svědectví o životě a odkazu jednoho ze sedmi statečných hrdinů, kteří položili svůj život v boji s nacistickou přesilou v kostele svatých Cyrila a Metoděje v Praze v Resslově ulici po atentátu na Heydricha.
Příběh Jaroslava Švarce, jednoho ze sedmi statečných parašutistů, který padl 18. června 1942 v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze. Publikace prochází celý jeho život od působení u hraničářského pluku 4 Hlučín přes odchod za hranice v roce 1940, boje ve Francii, život a výcvik ve Velké Británii před nasazením v paravýsadku TIN až po jeho statečný boj proti nacistickým okupantům. Kniha zároveň sleduje osudy jeho přátel a rodiny a připomíná snahy o uctění památky Jaroslava Švarce po skončení války. Autor vycházel z jeho osobních deníků, které doplnil informacemi z vojenských archivů a dalších zdrojů. Kniha je aktualizovanou a rozšířenou reedicí původní publikace, která vyšla v roce 2014 při příležitosti 100 let od narození podplukovníka in memoriam Jaroslava Švarce.
Kniha Martina Vaňourka prezentuje velké množství fotografií a pohlednic, v řadě případů dosud nepublikovaných a historicky cenných, pocházejících ze sbírek institucí a soukromých osob. Díky nim čtenář pozná historii a proměny města Mohelnice v průběhu 20. století a zčásti i jeho současnost.
Historie a současnost elitní vojenské jednotky AČR.
Unikátní fotografie společně s autentickými výpověďmi současných i minulých příslušníků 4. brigády rychlého nasazení s čestným názvem „Obrany národa“ poutavým způsobem mapují historii jedné z nejvýznamnějších a nejprestižnějších složek současné Armády České republiky, a zároveň poskytují unikátní pohled do života profesionálních vojáků, který je obyčejným smrtelníkům jinak ukryt za zdmi kasáren.
Životní příběh Jána Kukliše, plukovníka generálního štábu, absolventa vojenské akademie v Hraniích a příslušníka hraničářského plku 18. Po rozpadu Československa zůstal v armádě Slovenského štátu, v jejichž řadách bojoval na východní frontě a v Itálii. Po vypuknutí SNP se stalpříslušníkem 1. československé armády na Slovensku. Za nejvýznamnější část jeho bojové kariéry je považováno období, ve kterém velel improvizovanému obrněnému vlaku TGM. Po potlačení SNP se připojil k partyzánskému hnutí, byl zajat a konce druhé světové války se dočkal v zajateckém táboře. Svoji vojenskou kariéru ukončil začátkem 50. let.
Vojenský historik poručík Martin Vaňourek vydává další z řady knih, ve kterých se věnuje osobnostem z prostředí československé armády. Tentokrát se zaměřil na plukovníka Jaroslava Mikuláše Nováka. Tento rodák ze Staré Skřeněře u Nového Bydžova byl ve svých osmnácti letech odveden do rakousko-uherské armády, aby bojoval za monarchii v právě probíhající první světové válce. V létě 1916 padl do zajetí na ruské frontě a záhy vstoupil do řad československých legií. Prošel si celou sibiřskou anabází a v průběhu byl povýšen do důstojnické hodnosti.
Po návratu do vlasti už zůstal uniformě věrný. Mimo jiné sloužil jako zástupce velitele Hradní stráže za prezidenta Masaryka a byl prvním velitelem tvrze Hanička u Rokytnice v Orlických horách. Po okupaci se aktivně účastnil odboje v rámci Obrany národa. Pomáhal gestapem hledaným vlastencům opustit protektorát. Sám později unikl do francouzského a následně britského exilu. V průběhu druhé světové války plnil úkoly v Británii i severní Africe, kam se dostal za dramatických okolností. Přežil nálet na transportní loď, která jej měla dopravit ke vznikajícím československým vojenským útvarům na východní frontě.
Po válce byl degradován, dehonestován a nakonec také vězněn. Jaroslav Mikuláš Novák zemřel v roce 1985, veřejností prakticky zapomenut. K jeho rehabilitaci došlo během 90. letech minulého století.
Armádní generál Bohumil Boček během první světové války bojoval jako legionář československých legií na Rusi, v meziválečném období sloužil v československé armádě. Za druhé světové války se zapojil do domácího protinacistického odboje a v letech 1945 až 1948 stál v čele Hlavního štábu československé branné moci. Po únoru 1948 byl komunistickým režimem zatčen, odsouzen na doživotí a v říjnu roku 1952 ve vězení skonal.
