Nové česko-anglické vydání aforismů, jež upozorňují na pociťovaná i opomíjená nebezpečí dnešního světa: relativismus, manipulativní žargon či zažité myšlenkové stereotypy. Autor, politický filosof W. J. Stankiewicz, si po desetiletí razil cestu konceptuální změtí mnoha typů politické teorie, ale přitom se vyhýbal kategorizacím, uzavřeným definicím a postupům v rámci ustavených systémů. Zřejmě i proto mu forma krátkých textů a aforismů - konfuciánský pokus „zapálit svíčku raději než proklínat temnotu" - tolik vyhovovala. Jeho myšlení bylo nesmlouvavě racionální, ale zároveň otevřené a vnímavé k novým tématům globalizovaného světa. Stankiewicz při formulaci svých často nekompromisních a „politicky nekorektních" názorů nikdy nepouštěl ze zřetele hierarchii hodnot, dovedl se však přitom vyhnout povrchnostem a banalitám.
Władysław Józef Stankiewicz Ordine dei libri
W.J. Stankiewicz fu un filosofo politico con ampi interessi nelle scienze sociali. Il suo lavoro approfondì la filosofia politica e le strutture sociali. Esplorò i sistemi politici e la loro evoluzione, concentrandosi sui fondamenti filosofici delle organizzazioni sociali. I contributi di Stankiewicz migliorarono la comprensione delle teorie politiche e delle loro implicazioni pratiche a livello globale.



- 2011
- 2006
Kniha je zamyšlením nad hlavními ideologiemi sklonku dvacátého století či přesněji – jak uvádí sám autor – „výkladem konzervatismu, rozborem liberalismu, obžalobou socialismu a nekrologem komunismu“. Stankiewiczův přístup je zakotven v tradici politické filosofie, takže jednotlivé směry a předpoklady, které stojí v jejich pozadí, jsou „brány za slovo“ důsledněji, než dnes bývá zvykem, a bez ohledu na to, že jednotlivé formulace dnešnímu uchu znějí často provokativně a politicky nekorektně. V závěrečné části autor dospívá k novému pojetí politické ideologie, jež má umožnit „repatriaci“ tohoto konceptu a jeho nové uplatnění v současné i budoucí politické teorii.
- 2003
Kniha předního kanadského badatele polského původu zkoumá klasické pojmy politické teorie, jako jsou například společenská smlouva, suverenita, přirozené právo a řada dalších, a usiluje se zasadit je do aktuálního rámce moderní doby. Autor proti sobě staví tradici úvah v oblasti politické teorie a trendy typické pro dvacáté století, mezi nimiž vyzvedává především relativismus a behavioralismus. Do centra jeho zájmu se tak dostává otázka, jakým způsobem byly klasické pojmy politické teorie vlivem těchto trendů postiženy, a následně se snaží jim navrátit jejich původní význam.