Michal Černý Ordine dei libri

Literární sebranka akčních, hororových a humoristických povídek.

Kniha nabízí pohled do historického pozadí formulování koncepce informační gramotnosti jako určitého nástroje pro úspěšnou adaptaci na informační společnost. Nespokojuje se pouze s historickou analýzou, ale sleduje širší filozofická a pedagogická východiska celého fenoménu. Opírá se o myšlenky Luciana Floridiho, které kriticky analyzuje. V závěrečné části pak nabízí vlastní konceptualizaci tématu, která vyžaduje – v kontextu nástupu generativních systémů s umělou inteligencí a společenských změn – nové, hlubší pojetí tohoto fenoménu. Ukazuje, jakým novým způsobem se musíme s technologiemi naučit pracovat, abychom mohli žít v informačně udržitelné demokratické společnosti. Vzdělávání v práci s technikou a informacemi se zde stávají cestou k nově chápanému a hlubšímu humanismu.

Svižná, poutavá, sžíravě vtipná autobiografie rodáka z Liberce vypráví osobní příběh a barvitě líčí také dobové politické trendy včetně všudypřítomného antisemitismu. Světoobčan Robert F. Lamberg (narozen v Liberci 1929, zemřel v Buenos Aires 2014), člověk mnoha zaměstnání a pracovních aktivit, vzpomíná na léta poznamenaná životem ve dvou po sobě následujících totalitních režimech i na roky ve svobodném světě.

Text je stavěný jako klasická vysokoškolská skripta, jednotlivé kapitoly jsou vždy doplněné exkurzy do odborné literatury, takže čtenář dostává nejen didaktická a praktická doporučení, ale současně má k dispozici pohled do aktuálních výzkumů, trendů a témat. Kniha se věnuje tvorbě adesignu jednotlivých vzdělávacích objektů, které lze využít u e-learningu, ale i u dalších forem vzdělávání využívajících technologie.

V pátém svazku oblíbené edice Munice se zamyslíme nad hybridní povahou sociálního a pracovního prostředí, ve kterém se většina z nás běžně pohybuje. Hranice mezi online a offline se stírají, oba světy se spojily v jeden. Jak pokračující technologická revoluce ovlivní naše vzdělávání, profesní úspěšnost či hodnotovou orientaci? Podle informační vědy spočívá jádro odpovědi ve způsobu, jakým budeme získávat, hodnotit a používat informace.

Monografie se snaží na pozadí myšlenek vybraných fenomenologů (Martina Heideggera, Jana Patočky, Jana Sokola) a pragmatistických myslitelů (Marca Johnsona, George Lakoffa či Antonia Damasia) reflektovat fenomén filosofie informace v novém rámci, než jak činí Luciano Floridi – zaměřuje se mnohem více na proměny současného světa a jeho vztahu ke vzdělávání a myšlení. Na příkladu jednotlivých dílčích faset tvoří ucelené kritické promyšlení toho, jak je možné filosofii informace a filosofii výchovy propojit. Snaží se být přehledným průvodcem po současném světě, který se snaží novým způsobem nově promýšlet.

Kniha Slepá ulička izolace: k estetice interakcí je monografií, která se vrací k původní filosofické tvorbě – na příkladu krátkých, nepříliš náročných úvah se snaží promýšlet různá filosofická témata navázaná na problémy každodenního života silně ovlivněného technologiemi. Vychází z autorů jako je Heidegger, Floridi, Patočka, Sokol, Tailhard, Johnson a mnoha dalších. Spojuje tradici heideggeriánské fenomenologie a americký pragmatismus. Snaží se na krátkých úvahách ukázat, jak je současný svět možné uchopit pomocí různých autorů a zajímavě interpretovat.

Monografie se systematicky zabývá kritickou reflexí Evropského rámce digitálních kompetencí pro občany, jehož pracovní překlad také obsahuje. Rámec zasazuje do širší fenomenologické myšlenkové tradice a následně postupně prochází všech 21 kompetencí, v nichž nachází zajímavá místa k úvahám a kritické reflexi skrze transdisciplinární pojetí. Jde o první monografii, která se systematicky problematikou digitálních kompetencí tímto způsobem zabývá. V tomto ohledu představuje předložený text důležitý příspěvek k širší celospolečenské diskusi o daném rámci i o digitálních kompetencích jako takových. Kniha sleduje různé perspektivy – filosofické, pedagogické, sociologické i informačně vědní. Snaží se být na jedné straně dostatečně přístupná širšímu okruhu čtenářů, ale současně nechce opustit odborné interdisciplinární nahlédnutí celého tématu. Z textu je patrné, že stát se digitálně kompetentním občanem je úkolem pro každého jedince ve společnosti.

Publikace reaguje na současnou dobu i minimálně blízkou budoucnost, kdy je stále více zřejmé, že lidé v pracovním (a koneckonců i v soukromém) životě nevystačí s tím, co se naučili ve škole. Potřeba vzdělávat se neustále a nejrůznějšími způsoby je pociťována všeobecně. Proto je užitečné zamýšlet se nad inovativními způsoby, jak se lépe učit, jak systematicky přistupovat k sebevzdělávání, jak kombinovat různé přístupy, nevzdělávat se pouze tradičně (navštěvováním školení či kurzů v učebnách), ale také např. prostřednictvím hromadných online otevřených kurzů. K tomu je však třeba umět správně pracovat s motivací. V tom může být do určité míry nápomocna i recenzovaná publikace. Publikace se skládá ze sedmi hlavních kapitol, jimiž jsou Hledání vlastní vzdělávací cesty, Metody učení a kreativita, Tvůrčí psaní, Aktivní a kritické čtení, Myšlenkové mapy, Kreativní techniky a Vizualizace a presentace informací.