Antonín Švehla. Český sedlák, politik a státník
- 319pagine
- 12 ore di lettura







Válka a válečné konflikty zpravidla těžce dopadají na všechny vrstvy společnosti. Jejich ničivé důsledky gradují s nástupem střetů masových armád. Těžiště problému bývá podmíněno dobově, regionálně, sociokulturně i jinak. Vždy však platí, že ve válce je promarněno množství lidských životů, které s modernizací technik a technologií ničení dramaticky narůstá. Potoky krve provázejí potoky slz a nezměrné hoře převážně obyčejných lidí nesoucích hlavní tíhu války, resp. jejích důsledků. Publikace Venkov, rolník a válka v českých zemích a na Slovensku v moderní době je původní vědecké dílo přispívající do diskurzu jednoho z velkých témat moderních agrárních dějin, tj. postavení venkova a venkovana v období válek, počínaje válkou třicetiletou a konče válkou studenou. Spojení „rolníka“ a „války“ v prostředí českých zemí a Slovenska je v dosavadní historiografii nové. Ne všechny, ale v zásadě téměř všechny dlouhodobé války zásadním způsobem ovlivnily příští vývojové linie společnosti. Podmínky, v nichž se odvíjely, poskytovaly podněty směřující k opravě důsledků války, zlepšení situace trpícího venkova a jeho obyvatelstva a snažily se hledat obranné mechanismy proti důsledkům válek příštích. Publikace naznačený diskurz obohacuje o běžící odborné diskuze, upozorňuje na nové aspekty, nabízí podstatné teze i drobnohledné úvahy, jež mají za cíl inspirovat k dalšímu vědeckému bádání.
Memoárový text českého žurnalisty, diplomata a literáta Karla Mečíře je věnován Antonínu Švehlovi, českému politikovi, státníku, sedlákovi, ale především zakladatelské osobnosti Československé republiky, jejího demokratického řádu. Jedná se o text pozoruhodný, neboť vyjadřuje pohled na Švehlu očima člověka z jeho bezprostředního okolí, pohled dlouholetého spolupracovníka, který se formoval hojným, v jistých pasážích Švehlova života dokonce každodenním setkáváním. Devatenáct tematicky utříděných vzpomínkových pojednání vytváří pestrý kaleidoskop, jenž Švehlu, politika ukazujícího se na veřejnosti nepříliš často a jen neochotně, vykresluje z lidské stránky. Naznačuje stereotypy jeho myšlení a chování, dává jeho obrazu širší osobnostní rozměr. Kniha opatřená biografií autora, bonvivána, jehož strasti, úspěchy a pády byly díky třem ženám jeho života – manželce, dceři, ale především milence – zcela nevšední, je historickým dokumentem, jenž nejen poučí, ale i pobaví. Kniha vyniká pozoruhodným grafickým zpracováním a velkorysou ilustrační výbavou, především množstvím fotografií.
Historie a vývoj papírových platidel na území Československa v letech 1945 - 1989
Podtitul: Československá zahraniční akce ženevského období v zápase s rakousko-uherskou diplomacií, zpravodajskými službami a propagandou (1915-1916) Kniha, svým přístupem originální, sleduje diplomaticko-organizační dílo Masarykovy zahraniční akce ve Švýcarsku let 1915–16, a to nejen v perspektivě a porozumění jejích hlavních protagonistů, kteří ji vnímají jako dovršení emancipačního zápasu českého národa směřujícího k sebeurčení mimo rámec habsburské monarchie, ale i v perspektivě těch, kteří hájí celistvost Rakouska-Uherska a snaží se postavit Masarykově akci hráz, ať již zpravodajskou, politickou, cenzurní, propagandistickou či policejních, vojenských a soudních represí. Kniha vychází u příležitosti stého výročí vystoupení T. G. Masaryka v sále Reformace v Ženevě dne 6. července 1915, jímž poprvé veřejně deklaroval požadavek vzniku samostatného československého státu.
Autoři se ve své publikaci věnují jednotlivých typům výtvarné personifikace ideje spravedlnosti na českém teritoriu. Jen stručně se dotýkají uměleckého pojetí Spravedlnosti ve starověku a v dalším vývoji se obracejí rovněž k mimočeskému prostředí zejména proto, aby postihli při pozdějším srovnávání jednotlivých ztvárnění Spravedlnosti charakteristické rysy Spravedlnosti české a představili její typologie. Záměrem autorů nebylo napsat umělecko historickou práci, jejich cílem bylo v hlavních rysech postihnout odraz ideje spravedlnosti v českém výtvarném umění v její obsahové bohatosti. Text má v podstatě jen doprovodnou povahu k uměleckým dílům a má napomoci k vyvolání etických a estetických prožitků při pohledu na vybraná pozoruhodná česká výtvarná díla symbolizující spravedlnost.
Kolektivní monografie renomovaných autorů vnáší nové světlo do dějin peněžnictví v českých zemích. V centru její pozornosti však nestojí, jak je obvyklé, peněžní ústavy se svými aktivitami a klientelou, ale finančníci, tedy bankéři, manažeři pojišťoven, spořitelen, záložen a další. Práce sleduje a srovnává zrod národních finančních elit, českých i německých, jejich profilování a konstituování jako exkluzivní sociální vrstvy ovlivňující zásadním způsobem hospodářský život. Blíže zkoumá jejich místo v národní společnosti a odlišnosti rolí v nově vzniklé Československé republice.
Korespondence a protokoly 1911-1912
Sborník zabývající se osobou Václava Černého (1894-1962), významného archiváře bývalého Ústředního zemědělsko-lesnického archivu v Praze a především znamenitého historika agrárních dějin obsahuje soubor jeho prací již zveřejněných, ale i nepublikovaných. Václav Černý nebyl pouze archivářem a historikem, ale také vynikajícím znalcem historické literatury a znalcem pramenů k agrárním dějinám v tehdejším Československu, jímž věnoval značnou pozornost ve své vědecké práci. Publikace je důležitým příspěvkem k agrárním dějinám u nás, zemědělskému archivnictví a zároveň může posloužit jako inspirace pro mladé generace historiků. Tematicky navazuje na volnou řadu dosud vydaných monografií zemědělských historiků a archivářů (Josef Tlapák, Emanuel Janoušek, Josef Křivka, Jana Pšeničková a Josef Šmerha).