Bohumil Mathesius Libri

Výbor z básní klasika ruské romatické literatury v překladech Emanuela Frynty a Josefa Hory.Michail Jurjevič Lermontov (1814-1841) byl ruským básníkem, dramatikem, prozaikem a především nespoutaným romantikem tělem i duší. První poémy psal na internátě ve čtrnácti letech a v osmnácti měl na kontě již přes dvě stovky básní a tři dramata. Z univerzity byl ale vyloučen, a tak se dal k husarům. Jeho literárním vzorem byl Puškin, který roku 1837 zemřel na následky zranění utrpěných v souboji. Lermontov mu věnoval báseň Na smrt Puškinovu, jíž si proti sobě popudil samotného cara Mikuláše I., a byl vykázán na Kavkaz. Po návratu pokračoval ve vojenské službě, ovšem nepřestával literárně tvořit. Možná tušil, že nemá příliš času nazbyt. Jako pravý romantický hrdina zemřel mlád, ve věku 26 let. Ironií je, že skonal stejně jako jeho vzor, v souboji.Zanechal po sobě úctyhodné dědictví čítající stovky básní a poém, tři romány a šest dramat. mezi jeho nejznámější díla patří epická poéma Démon, s níž se zařadil mezi velikány romantické tvorby, dále drama Maškaráda a román Hrdina naší doby.

Verše psané na vodu - starojaponská pětiverší.

Dvacet tři parafráze starého čínského básníka s předmluvou Jaroslava Průška "Legenda o panu Li Po."

Ve svazku je výbor ze tří u nás dosud jednotlivě vydávaných knih parafrází čínské staré i nové poesie, který podává v ukázkách vývoj její tematiky od počátků až po 13. století a zachycuje i její dnešní stav. Přírodní, milostná, meditativní a sociální lyrika starších období sevyznačuje dokonalým vystižením přírodních krás a myšlenkových proudů i vědomým úsilím čínských básníků o lidovost a srozumitelnost, a je tak jedním z dokladů prvních vítězství realismu ve světovém umění. Hluboká lidskost, jasnost a čistota pohledu na svět, prostupující starou čínskou poesii, umožnila současným čínským básníkům (ve výboru zastoupeni: Kuo Mo-žo, Mao Ce-tung, Emi Siao, Wang Si-ť’ien a neznámí básníci lidoví) převzít formu tradičního klasického verše a naplnit ji novým obsahem - oslavou boje za socialistický řád, nové radostné práce a budování. (S použitím doslovu J. Průška.)

Výbor z Mathesiova literárněkritického a literárněhistorického díla je rozdělen do čtyř tematických oddílů. Do prvního zařadil editor Mathesiovy doslovy k překladům literatury a druhý obsahuje časopisecké články o sovětské literatuře. Třetí oddíl je věnován otázkám teorie překladua poslední přináší kritické články, glosy, polemiku, fejetony i kulturně politické články týkající se české literatury a kultury vůbec. Uspořádal, k tisku připravil, poznámkami a rejstříkem opatřil Jiří Franěk; doslov napsal Vladimír Forst.

Sbírky básní: Lyrické intermezzo - 18 básní; Z Písně o velké válce - 10 básní

Sbírka dvanácti povídek s nejrozmanitějšími náměty (milostnými, strašidelnými, dobrodružnými, náboženskými, historickými i kriminálními). Jejich hrdiny jsou převážně příslušníci nižších vrstev čínských velkoměst, řemeslníci, příručí, soukromí učitelé, majitelé krámků a jiní. Čtenáři poskytnou zvláštní zážitek už vypravěčským uměním středověkých čínských vypravěčů a otevřou před ním zajímavý pohled na kus života a společenské poměry Číny před téměř osmi stoletími. Příběhy tohoto typu přednášeli pouliční vypravěči ve velkých městech na tržištích, v čajovnách, v okolí chrámů... 3. vydání.... celý text

Třetí svazek Mathesiových parafrází staré čínské poesie. Doslov Jaroslav Průšek. První vydání.