Rudý kat. Ochránce sirotků. Ozbrojená pěst dělnické třídy. Polský šlechtic. Leninův a Stalinův věrný sluha. Cynický politruk. Zaslepený fanatik. Ateista, který o sobě napsal: „Věřím jen Kristovu učení a Jeho evangeliu.“ Milující otec, starostlivý bratr a vášnivý milenec. Neuvěřitelné množství záhad a paradoxů v těle jednoho člověka.
Kým byl Felix Dzeržinskij ve skutečnosti?
Na tuto otázku se pokouší odpovědět polská novinářka a reportérka Sylwia Frołow a boří přitom mýty, které šéfa Čeky obklopují. Snaží se proniknout do způsobu jeho myšlení, aniž by ospravedlňovala jeho zločiny. Portrét stvořitele nejhorší tajné policie v dějinách vychází z dosud neznámých dopisů a poznámek samotného Dzeržinského i osobních rozhovorů s jeho příbuznými. Seznamuje nás s jeho osudem od dětství a školních let přes kněžský seminář a kariéru revolucionáře a teroristy až k postu nejvlivnějšího muže v sovětském Rusku.
Maria Janion se ve své knize vrací k dávným kořenům polské kultury, k zapomenutému slovanství, jednomu z prvních společenských traumat. Západoslovanské kmeny byly nuceny přijmout římský, tedy německý křesťanský ritus a vzdát se nejen pohanských rituálů, ale i slovanské liturgie (cyrilometodějská tradice). Došlo prakticky k vymazání všech pozůstatků jejich kultury a tradic, neboť byly vnímány jako necivilizované. Analýzou textů polských autorů 19. století Janion dokazuje, že se slovanská minulost stala vytěsněným místem, vyplněným temnotou a neznámem, později obsazeným idejemi panslavismu, slovanského nacionalismu nebo mesianismu. Na příkladu polské literární tvorby posledních dvou staletí ukazuje, jak se ve sdílených obrazech projevují nezpracovaná traumata a jak se pod tlakem tragických historických událostí utvářela slovanská kulturní identita.
O "konceptuální literatuře" – zóně na pomezí literární produkce a galerijního umění – se v kontextu střední a východní Evropy začalo mluvit teprve nedávno. Jaké je historické východisko a aktuální určení tohoto fenoménu? Jaká jsou jeho specifika v dané části Evropy? Tyto otázky si klade dvanáct autorek a autorů z ČR, Slovenska, Německa, Polska a Ruska. Publikace obsahuje odborné články doplněné antologií textů, básní a dokumentací, včetně nových překladů, přičemž se na ní podílelo přes osmdesát tvůrců – literárních vědců, autorů, básníků, umělců a překladatelů.
Texty lze sledovat samostatně, editoři se snažili o jejich vzájemnou provázanost. Přílohy jsou uspořádány chronologicky, odhalují paralely v tvorbě jednotlivých autorů a překračují žánrové či regionální specifika. Struktura knihy vytváří historicko-teoretickou křížovku, která umožňuje čtenářům zvolit si vlastní řešení.
Publikace se snaží přispět k diskusi o konceptuálních literárních strategiích a progresivních metodách práce s textem, které bývají často zařazovány do okrajových kategorií nebo odmítány jako umění. Tyto strategie se v historii opakovaně vynořují pod různými žánry a praktikami, přičemž komplikují ustálené historické a estetické kategorie tvorby i recepce.
Kolektivní monografie představuje jako první podobně zaměřená publikace v České republice fenomén polské reportáže, zejména tzv. literární reportáže. Tento žánr má v polské literatuře dlouhou tradici (Ryszard Kapuściński, Hanna Krall) a i dnes patří v Polsku k nejvyhledávanějším.
Stále větší oblibu si i díky novým překladům do češtiny (Mariusz Szczygieł, Paweł Smoleński, Wojciech Tochman, Lidia Ostałowska aj.) získává také u nás.
Publikace Fenomén: Polská literární reportáž se žánru věnuje jak z pohledu teoretického (vymezení žánru reportáže, její postavení mezi jinými žánry beletristickými a žurnalistickými, specifika tzv. literární reportáže), tak historického (reportáž v dějinách polské literatury, historické proměny žánru). Současně nabízí i pohled na aktuální polskou reportážní tvorbu.
Celek je doplněn o rozhovory s polskými reportéry či zástupci vydavatelů, kteří se v Polsku reportážnímu žánru věnují.
O ludziach, którzy mają dużo miłości, ale nie mają komu jej dać.Na świecie pewnych jest tylko kilka rzeczy. Za wyrażanie się nie dostajesz deseru (kto by go zresztą jadł). Błażej to beksa i irytujący dureń, który gówno wie o życiu. A dorośli zajmują się samymi pierdołami, no chyba, że są kierowcami cystern. I bądź tu mądry, kiedy kot Szatan znika w tajemniczych okolicznościach, sklepikarka Stefa rodzi sobie nagle dziecko, a za zakonnicami to już w ogóle nie trafisz. Rozdeptałem czarnego kota… to historia poszukiwania swojego miejsca na Ziemi, planecie ludzi. Świeża, błyskotliwa proza, która sprawia, że zaczynasz widzieć, jak bardzo świat z twoich wyobrażeń różni się od tego, w którym żyjesz. Z każdą stroną uświadamiasz sobie, że tę książkę Filip Zawada napisał właśnie o tobie.Wszyscy mówią, że jestem znajdą, chociaż jeżeli nigdy nikt nikogo nie zgubił, to ciężko powiedzieć, że ktoś kogoś znalazł.[fragment książki]
Ze zdjęciami Joakima Eskildsena Znakomite opowieści o Romach Lidii
Ostałowskiej po kilkunastu latach od pierwszego wydania wciąż nie tracą na
aktualności. Niestety. Mimo upływu lat, zaangażowania prywatnych organizacji i
międzynarodowych agend sytuacja Rom�w wciąż pozostaje zła, nierzadko zmieniła
się na gorsze. Żadne z postkomunistycznych państw nie wypracowało dobrego
modelu wsp�łistnienia z mniejszością romską, kt�ra - na co dzień niewidoczna -
przypomina o sobie niemal wyłącznie w nagł�wkach alarmujących news�w:
deportacje z Francji, budowa gett na Słowacji, zakaz żebrania w Polsce. 'Cygan
to Cygan' pokazuje złożoność środowiska romskiego, na kt�rą nakładają się
mentalność gadzi�w i tożsamość narodowa państw, w kt�rych żyją Limalo, Marika,
Ziutek, Badzio, Romek i wielu innych, z paszportem polskim, bułgarskim,
serbskim, węgierskim... ?Od pierwszego wydania zbioru 'Cygan to Cygan' minęło
12 lat. W naszej części Europy sporo się zmieniło. Należymy do społeczności,
dla kt�rej liczą się prawa człowieka. We wsp�lnej pełnej zgiełku przestrzeni
publicznej coraz wyraźniej przebija się głos, że to nie my ? gadziowie` ? mamy
zadecydować o przyszłości Rom�w. Sami rozstrzygną, jak łączyć nowoczesność i
tradycję. Dajmy im miejsce' Lidia Ostałowska 'Jakże niezwykły jest świat
Cygan�w, o kt�rym tak przejmująco opowiada Lidia Ostałowska! Ileż tu przewija
się los�w najdziwniejszych, ileż zdumiewających historii. Te świetne, napisane
z pasją i humanizmem reportaże odsłaniają zagadkową i fascynującą
rzeczywistość, w kt�rą książka Ostałowskiej wciąga od pierwszej strony'.
Ryszard Kapuściński 'Szczerze Państwu polecam niezmiernie ciekawą książkę
Lidii Ostałowskiej 'Cygan to Cygan'. Impresje dotyczące tajemniczego narodu,
jego trudnej i tragicznej historii warte są przeczytania'. Jerzy Giedroyc
?Cygan�w kojarzymy przede wszystkim z problemami socjalnymi i ekonomicznymi.
Patrzymy na nich jak na niezintegrowanych ze społeczeństwem outsider�w, jak na
niechcianych parias�w. Bardzo rzadko natomiast zauważamy w nich ludzi,
wsp�łobywateli. Lidia Ostałowska w swojej książce opowiada o ludziach, o ich
marzeniach, potrzebach i tragediach. Opowiada o tym niezwykle subtelnie, bez
fałszywej sentymentalności, nie uderzając przy tym ani razu w niewłaściwy ton.
Mistrzowskie dzieło.? Martin Pollack
Publikace vychází z materiálů shromážděných v rámci Polsko-českého a česko-polského překladatelského semináře realizovaného na Filozofické fakultě UK. Obsahuje originální i přeložené verze několika uměleckých textů (povídky, drama, reportáže) doplněné odborným komentářem shrnujícím nejčastější problémy spojené s překladem a způsob jejich řešení či nejčastější chyby a jejich analýzu. Na komentář navazují rozšiřující tematická cvičení s klíčem. Kniha je určena zejména polonistickým - šířeji slavistickým - pracovištím, ale s ohledem na obecnější ukotvení i všem dalším zájemcům o teorii, ale především praxi a didaktiku překladu.
