La scrittura di Zobel si è concentrata sulla povertà rurale della Martinica coloniale, sulle dure condizioni del sistema di piantagione e sulla vita dei poveri della classe operaia. La sua opera ha esplorato profondamente il sistema coloniale e i suoi impatti, concentrandosi sulle esperienze degli oppressi. Attraverso i suoi romanzi e la sua poesia, Zobel ha catturato l'essenza della vita nelle piantagioni e le difficoltà, mostrando al contempo la forza e la resilienza di coloro che le hanno sopportate. La sua eredità letteraria continua attraverso le sue perspicaci rappresentazioni dell'ingiustizia sociale e la sua persistente enfasi sulla dignità umana contro probabilità schiaccianti.
Joseph Zobel's semi-autobiographical 1950 novel Black Shack Alley chronicles the coming-of-age of Josae, a young boy in colonial Martinique. This edition features a new foreword by Martinican author Patrick Chamoiseau--
Dějištěm tohoto značnou měrou autobiografického vyprávění černošského autora je ostrov Martinique. Na osudech hlavního hrdiny, černošského chlapce, poznáváme ubohé živoření antillských domorodců, formálně sice zbavených otroctví, jejichž páni však, bílí, "si zachovali všechno to,co mělo připadnout černochovi jako odškodné za útrapy, které snášel v době obchodování s černochy. A tak mohou bez obav černochy dál odstrkovat, podrážet jim nohy, štvát na ně psy, týrat je po žalářích, neboť již déle než století udržují černochy v úmorném hladu a strachu, což obojí však nezpůsobuje rychlou smrt" (str. 293). Chlapcova babička pracuje do úpadu, aby její Jozé nemusil od dětství dřít v "dětských partách" na třtinovém poli. Matka má ruce zkrvavené, než udělá Jozé maturitu. Jozé, citlivý a přemýšlivý, poznal nespravedlnost kolonisačního vykořisťování: nikdy se "nestane krysou", nikdy se neodrodí svému lidu. Ačkoli Zobel "neukazuje svým černým krajanům jasné východisko z koloniál. útlaku", je jeho kniha "bojovnou, vášnivou kritikou vydřidušského panství francouz. kolonisátorů". (Z předml.)