Michael Třeštík Libri

Kniha přináší první ucelenou systemizaci typů uměleckých sbírek a sběratelských motivací včetně prostředí a institucí, ve kterých sběratelství probíhá. Podrobně se také zabývá možnostmi investování do umění, jeho předpoklady, riziky a možnými výnosy. Michael Třeštík, sběratel a znalec současného umění napsal knihu mimořádně čtivou, inspirativní a návodnou. Na knižní trh přichází ve druhém vydání, v nové grafické úpravě a s předmluvou prof. MUDr. Jiřího Vorlíčka.

Albert Einstein kdysi řekl: „Pokud to neumíš jednoduše vysvětlit, tak tomu dostatečně nerozumíš.“ Michael Třeštík se v architektuře skutečně vyzná, a proto dovede jednoduše i s nadhledem vysvětlit její historické, stylové a technické souvislosti – od Stonehenge až po moderní stavby. Radí, jak o architektuře přemýšlet, čeho si na ní všímat, o čem pochybovat a nad čím žasnout. A svým osobitým pohledem zaujme jak děti, tak více či méně poučené dospělé. Pro texty Michaela Třeštíka jsou charakteristické překvapivé souvislosti, živé metafory a smysl pro humor. Nesnaží se poučovat, čtenáře chce hlavně naučit dívat se, vzbudit v něm zájem. V dialogických textech mluví se čtenářem jednoduše a srozumitelně, ale zároveň jako s rovnocenným partnerem. Ukazuje, že není třeba všechno vědět, důležité je hlavně nepředpojatě vnímat.

Design je všude kolem nás, pojďme si ho víc všímat. Stejně jako v knihách o umění a architektuře Michal Třeštík ani v případě designu nechrlí fakta, jména a letopočty, ale dětem i rodičům zprostředkovává nevšední pohled na věci, které nás denně obklopují, aniž bychom si uvědomovali jejich krásu a tvarovou dokonalost. Kniha díky poutavému textu autora a nápaditým ilustracím Jany Bačové Kroftové přibližuje, jak předměty odrážejí dobu a styl, a zároveň odhaluje technologie stojící za jejich vznikem. Každá židle, kávový servis i hračka má totiž svůj příběh.

Autor už názvem knihy ironizuje zvyklosti akademické literatury a ohlašuje „revoluční“ přístup k psaní o umění. Ve složitém terénu teorie a historie umění se pohybuje s „partyzánskou“ odvahou, lehkostí a humorem. S nezvyklou otevřeností pojmenovává problémy laiků, klade si jejich otázky a nabízí na ně odpovědi formulované provokativně srozumitelným způsobem. Kniha ale není skandální avantýrou, nýbrž promyšleným nástrojem, který čtenáře zbaví laické nejistoty a komplexů a ukáže mu hranice jeho diváckých možností.

Jedinečný dokumentární cyklus Heleny Třeštíkové, který dává možnost nahlédnout do osudů manželských dvojic v pohledu několika let vyšel také v knižní podobě. Příběhy jsou obohacené o sociologický a psychologický komentář. Od 1. ledna 2006 byly v jednom bloku za sebou v šesti večerech na ČT 2 uvedeny Manželské etudy z roku 1987 v původní podobě a Manželské etudy po dvaceti letech. Filmy sledovalo více než milion diváků, a jak se ukázalo, divácký ohlas dokonce i podstatně zasáhl do dalšího osudu hrdinky jednoho z příběhů.

Jak kdysi prohlásil slavný režisér Woody Allen: „Chceš-li rozesmát pánaboha, řekni mu své plány.“ Kniha Michaela Třeštíka zachycuje životy jeho rodičů a události, které je poznamenaly, a zároveň přináší autentickou mozaiku života české společnosti v minulém století. Z vyprávění, dopisů a zápisků svých rodičů vytvořil autor příběh, který potvrzuje, jak nepředvídatelné mohly ve dvacátém století být lidské osudy. Je až s podivem, kolik dějinných událostí, setkání s významnými a zajímavými osobnostmi i pohnutých zvratů se do lidského života vejde.

Noc s Holanem je vzrušující noční rozhovor živého Michaela Třeštíka s mrtvým básníkem Vladimírem Holanem. Kniha plná konfliktních témat a neotřelého ponoru do Holanovy poezie, střetů pragmatické racionality s básníkovou neuchopitelností. Průhledy do Holanovy poetiky a jeho osobnosti doprovázejí Třeštíkovy kresby. Kniha vychází padesát osm let po Holanově ikonické Noci s Hamletem a je jejím ozvukem.

Umění neumět umění.Humorný příběh o vážném pokusu prožít na vlastní kůži proces autentického výtvarného tvoření. Michael Třeštík vede necenzurovaně upřímný dialog mezi svým naivně snaživým já na jedné straně a sarkasticky kritickým já na straně druhé. Obě já se hádají v hlavě člověka, který se o tvoření pokouší. Většina pokusů naivně snaživého já sice končí fiaskem, ale obě já z příběhu vycházejí se zajímavými a přínosnými prožitky i s vědomím vlastních limitů.Michael Třeštík o umění nejen píše, ale také ho sám tvoří. Po encyklopediích, v nichž výtvarná díla a architekturu zpřístupnil rodičům i dětem, se pouští do vlastní tvorby. A to samozřejmě s nadsázkou a ironií. Na jedné straně tak stojí jako snaživý autor, na druhé je sám sobě tím nejpřísnějším a nejjedovatějším kritikem. Michael Třeštík prožívá proces tvoření na vlastní kůži, zpochybňuje svoje pokusy a snaží se dospět k uspokojivému výsledku. Autor píše, škrtá, kreslí a maže. Výsledkem je kniha zachycující jeho vývoj od prvních naivních počinů po nepodbízivá díla i snahu vyjádřit se vedle slov také obrazově skrze pastely. Jak je vidět, pro odborníka přes umění není nic náročnějšího než sám umění tvořit.

Definice poezie nejsou nic nového, už to napadlo asi leckoho, taky například amerického básníka Carl Sandburga někdy ve čtyřicátých nebo padesátých letech minulého století. Pokoušel jsem se ty jeho kdysi přeložit, s tím tématem si dost užil, ale zkusit napsat vlastní definice mě nenapadlo. Asi o čtyři roky později, v roce 2021, jsem překlad pro nakladatelství Archa upravoval, dělal k němu přes čtyřicet kreseb, zase jsem si to téma dost užil, a zase mě nenapadlo zkusit napsat vlastní definice. To mě napadlo teprve o dva roky později, bez kontextu, bez souvislosti, když jsem u benzínové pumpy strkal pistoli do hrdla nádrže.

Spousta malých proher, spousta malých vítězství. A pořád se hraje dál. Michael Třeštík ve své autobiografii vypráví o dobách dávných i nedávných. Ať už jeho ambice omezovala politická situace či pandemie, vždy měl potřebu (nejen) sám sobě něco dokazovat. Ve spletitém pohledu do soukromí líčí své dětství, klukovské sny i všechny své lásky včetně té životní, jíž je manželka Helena. Ani tentokrát mu nechybí vtipný nadhled, s nímž popisuje životní eskapády, úspěchy i nepříliš příjemné zkušenosti. I když se věnoval architektuře, Michael Třeštík měl odjakživa snaha realizovat se jako umělec. Přes obrázky nahých žen jeho tvůrčí cesta vedla k pastelům a dokonce si vyzkoušel i keramiku. Významnou část knihy tvoří jeho úsilí napsat román. Zdi tvé mu nakonec v roce 1988 vyšly a otevřely mu cestu do porevoluční české společnosti. Jenomže život není jen o lukrativních nabídkách a pozvánkách na rauty. Život je také o odmítnutích. Michael Třeštík o tom ví své a zaznamenává život v celé jeho pestrosti.

Max Smitt na singlu je rozšířením čtenářsky velmi úspěšné knihy. Obsahuje eseje publikované v knize Slečny z Avignonu (2010), nově upravené texty a dále eseje publikované v knize Ta možnost tu prostě je (2015).

Průvodce světem výtvarného umění pro malé i velké Průvodce světem výtvarného umění pro malé i velké. Kniha je určena těm, kteří si chtějí s dětmi povídat o výtvarném umění. Naučit je dívat se na obrazy a sochy bezprostředně, bez přehnaného respektu i strachu z neporozumění. Aby si z každého setkání s výtvarným dílem dítě odneslo to, co si odnést může a dovede. Není důležité, aby hned vědělo, kdo a kdy daný obraz namaloval, je důležité, aby vědělo, proč je třeba zvláštně rozmazaný. Kniha je průpravou ke zdravému vztahu k umění.

Kniha je vzrušujícím a někdy i provokativním zamyšlením zhruba nad třicítkou slavných i zcela neznámých obrazů od středověku až po současnost. Autor, zkušený sběratel umění, vidí obrazy ze zcela neobvyklých úhlů a představuje je v nečekaných souvislostech. Často zpochybňuje ,,knižní" akademické přístupy k výtvarnému umění a uvolňuje tak prostor pro autentický osobní prožitek. Nevyhýbá se ani nadsázce a vtipu a svoji vlastní diváckou zkušenost prezentuje s nadhledem a zábavnou ironií.

Nová kniha Michaela Třeštíka propojuje autorův humor, optimismus a víru, že není nic nemožné. První část knihy nazvaná Max Schmidt na singlu představuje devět esejů o obrazech, které autora zaujaly a přivedly ho na zajímavé a překvapivé souvislosti. V druhé části, která nese název Jak jsem zabil inženýra, pak autor se zábavnou sebeironií popisuje svízele originálního experimentu, který sám na sobě vykonal. Rozhodl se totiž, že z "výzkumných" důvodů začne sám malovat. Střetnutí autorovy teoretické a umělecko-historické erudice s prázdnou plochou plátna a papíru je zdrojem nejenom neotřelého myšlení o podstatě umění, ale i komických situací.

Občas potkám lidi, kteří říkají, že nejsou na Fejsbuku. Připojí k tomu vždycky zdůvodnění, ze kterého vyplývá, že já jsem debil. Co já už přečetl knih o duševní práci. Jak má být optimistické prostředí, ergonomicky správné sezení, čistý vzduch a kdo ví co ještě, a stejně všechno důležité jsem zatím vymyslel při cigáru zmáčknutý na stoličce mezi zdí a vanou v koupelně. Dřív jsem si kladl spousty otázek, ale jak jsem zrál, tak se jednotlivé dílčí otázky spojovaly do otázek obecnějších, ty pak do ještě obecnějších, až zbyla jen jedna úplně základní: Kde mám brejle?

Psát haiku jako slabikovou skládačku, brát je jako Tetris nebo sudoku, je veselé a zábavné. Ale pokoušet se psát haiku jako poezii je těžké, skoro bolestivé. Člověk brzy zjistí, že počet slabik je ten nejmenší problém. Počet slabik se dá odpracovat, to ostatní, to se odpracovat nedá, to buď přijde, nebo nepřijde.

Sbírka sebeironických postřehů od nejpopulárnějšího seniora, který baví český internet. České zdravotnictví a lázeňství by mělo opustit doktrínu, že zdraví vzniká brzkým vstáváním. Ono je vždycky víc možností. Teď třeba jsem si říkal, že bych si měl zacvičit. Ale pak mě napadlo, že bych si taky mohl dát cigáro, nebo uvařit kávu. A z toho už se vybrat dá… Úskalí manželství, politika i každodenní život v podobě hravých statusů nacházejících vtip v paradoxech všedního dne.

Mimořádně zdařilý román odehrávající se v druhé polovině osmdesátých let, oceňovaný kritikou i čtenáři, je rozsáhlým psychologizujícím náhledem do života tehdejší společnosti skrze osudy tří hlavních hrdinů: uznávaného grafika Hynka, který se snaží vytvořit své životní dílo, jeho ženy Dany, jež se po autonehodě ocitá na vozíku a svého muže opouští, a její obětavé sestry Soni, neschopné navázat partnerský vztah. Každá z postav se vypořádává se složitými otázkami svobody, pravdy, vztahu ke druhým a schopnosti učinit rozhodnutí a převzít zodpovědnost za svůj život.

Kniha představuje tvůrčí metodu respektované české dokumentaristky Heleny Třeštíkové – východiska, fáze přípravy a realizaci časosběrných dokumentů. Shrnuje její mnohaleté zkušenosti s natáčením dokumentárních filmů v dlouhém časovém úseku. Popisuje, jak se metoda časosběrného natáčení, které se věnuje nejdéle a nejsoustavněji nejen v České republice, ale i v kontextu světové kinematografie, vyvíjela a jaká úskalí museli tvůrci v průběhu let zdolávat. Součástí knihy jsou dva komentované scénáře realizovaných filmů René (2008) a Soukromý vesmír (2011).

Dar humoru Michael Třeštík úplně nezapřel ani ve svých předchozích knihách, ale v této knížce mu dal průchod naplno. Ve zdánlivě bezelstných ,,fejsbukových statusech“ skrývá originální postřehy nebo postoje. S velkým humorem a nadhledem ,,zmapoval“ svůj dosavadní život přehledem vlastních neúspěchů, proher a setkání. Svojí schopností nebrat se vážně přináší zábavnou a hlavně optimistickou výpověď o autenticky živé každodennosti.

Sestupná spirála narkotik, krádeží, prostituce a celkového chátrání. A jenom občasné záblesky odhodlání s drogami skoncovat. Tak vypadala každodenní realita Kateřiny B v unikátním časosběrném dokumentu Heleny Třeštíkové z roku 2009. Co tehdy Katka prožívala a co se s ní dělo poté? Její ucelený příběh ve formě autentických výpovědí zpracoval Michael Třeštík a fotkami jej doprovodil Tomáš Třeštík.

Rezervovaný džentlmen a zároveň nepokojný dobrodruh Michael Třeštík, autor proslulých facebookových statusů, který dovede vytěžit stejně adrenalinu z nehody na motorce jako z překladu poezie, popisuje události a situace, které se mohly stát snad jedině jemu. Rozpustile klukovsky si pohrává s různými tématy a podává o tom zprávu se svým typickým suchým humorem a ironií.

Páté vydání univerzálního biografického slovníku přináší miniportréty lidí, kteří dosáhli významnějších úspěchů v různých oblastech našeho politického, společenského a kulturního života. Text je doplněn kontaktními adresami a malými fotografiemi některých osobností.

Aktuální encyklopedie KDO JE KDO - pět tisíc životopisů představuje naše současníky - osobnosti ze všech oborů lidské činnosti - vědy, umění, politiky, sportu, podnikání atd. Každý životopis je zpracován jako slovníkové heslo s pevnou strukturou, takže informace jsou velmi přehledné. Čtenář v hesle najde vedle základních biografických údajů rubriky o rodičích, životních partnerech a dětech, dále informace, kde dotyčný studoval, jak se vyvíjela jeho profesní dráha a jaké má dnes na svém kontě dílo, ale i jaké má zájmy a životní krédo. Naprostá většina hesel obsahuje Tentokrát tvůrci encyklopedie připravili svým uživatelům hned několik vylepšení. Tím nejvýznamnějším jsou bezpochyby fotografie osobností.

Encyklopedie současných českých architektů, doplněno čb. fotografiemi.