Autoři svazku KDO BYL KDO – naši cestovatelé a geografové tentokrát zpracovali esejisticky psanou encyklopedii zasvěcenou nejvýznamnějším postavám evropským i mimoevropským, které přispěly k poznání okolního světa a mapování všech bílých míst včetně námořních cest mezi kontinenty. Kniha je opatřena delší úvodní studií o vývoji poznávání světa a text provázejí portrétní ilustrace a názorné mapky.
Kniha Umění bez revolucí? zkoumá jednu z možností, jak přistupovat k dějinám moderního a současného umění. Zatímco publikace o umění obvykle chronologicky popisují vývojové etapy s důrazem na novátorské změny, Radek Horáček se snaží upozornit, že ve vývoji umění spíše převládají prvky dlouhodobé. V jednotlivých kapitolách ukazuje různé možnosti interpretace současného umění z hlediska jeho funkcí a provozu. Kniha přináší řadu jedinečných aktuálních informací a je doplněna fotodokumentací s interpretačními texty a výběrovým přehledem uměleckých směrů posledních desetiletí.
V řadě biografických encyklopedií Kdo byl kdo tentokrát autoři představují čtenářům okolo 300 našich cestovatelů, zeměpisců, kartografů, autorů map, plánů a cestopisných svědectví, dále misionářů v odlehlých částech světa, orientalistů, náruživých botaniků či entomologů i svérázných dobrodruhů a dnešních cestovatelů. Vedle známých jmen jako Holub, Frič, Kořenský, Vráz či Hanzelka a Zikmund se tak čtenáři představuje řada dalších osobností.
Kniha zkoumá obnovu novodobé české státnosti od revoluce 1848-1849 až po vznik Československé republiky v roce 1918 z interdisciplinárního historicko-politologického pohledu. Autoři se drží tradiční koncepce politických dějin, přičemž reagují na přetížení historiků stranicky ideologizovanými narativy na počátku devadesátých let. Mnozí se zaměřili na každodenní život, což obohatilo historickou vědu, ale zároveň vedlo k nerovnováze v pohledu na české dějiny. Povědomí o české státnosti a politickém vývoji se dostalo do pozadí, zatímco se zdůraznily psychologizující a sociologizující přístupy. Tato nedocenění politologického výkladu umožnila vzestup nostalgického pohledu na rakousko-uherskou monarchii, která byla idealizována jako model pro současnou evropskou integraci. Skutečnost však ukazuje, že zkušenosti z mocnářství byly odlišné. Monografie proto poskytuje objektivní informace o mocenském, volebním, ústavním a politickém systému habsburské monarchie a zasazuje je do kontextu demokratických a autoritářských systémů.
Přísně tajné! Literatura faktu 3/2016. // pohledy do zákulisí historie // války, bitvy, armády // aféry, skandály, špionáž // pozoruhodné osobnosti, nevšední osudy //
O putování a objevech světových cestovatelů bylo již napsáno mnoho knih. Edice OKO se proto zaměřila na cestovatele z českých luhů a hájů, kteří dosud byli poněkud opomíjeni. Představí ty nejvýznamnější z nich od desátého století až po současnost. Stručné životopisy doplňují kromě podobizen i mapy, sledující hlavní cesty českých cestovatelů, tabulka o prvních obyvatelích našich zemí v různých částech světa a nechybí ani osobní a místní rejstřík. Kniha vychází vstříc současným požadavkům propojování učebních předmětů (v tomto případě dějepisu a zeměpisu) a může být vhodným zpestřením probíraného učiva.
V létě 1905 přišla z norského Vestnes do Prahy zpráva, senzační pro čtenáře Národní politiky a neuvěřitelná pro příbuzné spisovatele Rudolfa Těsnohlídka: jeho novomanželka skonala na svatební cestě ranou z revolveru. Šlo o nešťastnou náhodu, sebevraždu, či dokonce vraždu? Ladislav Řezníček, autor mnoha publikací na téma česko-norských kulturních vztahů, objevil v norských archivech vyšetřovací spisy, které vnášejí do letité záhady nové světlo. Miloslav Martínek, historik, redaktor a publicista, prošel znovu české archivy a zamýšlí se nad aluzemi tragédie v Těsnohlídkových textech.
Přísně tajné! Literatura faktu 6/2013. Další z oblíbené serie sborníků věnujících se české i světové historii.
Na základě archivních dokumentů líčí autor prostřednictvím přímých účastníků, katova pomocníka, vyšetřujícího soudce, syna zavražděného, detektiva, soudního zpravodaje či advokáta) příběhy lidí, které chamtivost či psychická porucha přivedla před soudní porotu, do vězení nebo až na samotnou šibenici
Na konci července 1914 podepsal František Josef I. manifest Mým národům, což bylo předzvěstí čtyřletého konfliktu světové války. V té době mohl zhodnotit svou více než pětašedesátiletou vládu, během níž se blížilo závěrečné dějství osudů habsburského trůnu. František Josef nebyl idylickým vládcem, jak ho líčí někteří historici, ani karikaturou "starého Procházky" z Haškova Švejka. Obyvatelé "Evropy tančící valčík" v druhé polovině 19. století zažívali války a tragédie, které se nevyhýbaly ani vládnoucím rodinám. František Josef si mohl povzdechnout, že ničeho nebyl ušetřen. V roce 1853 přežil atentát, jehož pachatelem byl maďarský krejčovský tovaryš; jeho bratr Ferdinand Maxmilián byl zabit mexickými republikány (1867); korunní princ Rudolf spáchal sebevraždu (1889); a císařovna Alžběta byla zavražděna italským anarchistou (1898). Tyto události byly součástí dlouhého řetězu atentátů na korunované hlavy a politiky, které vedly k Sarajevu. Atentát v červnu 1914 na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželku Žofii Chotkovou se stal bezprostředním impulsem k zahájení světového konfliktu, v němž se naplnil osud habsburského trůnu.
Přísně tajné! Literatura faktu 4/2016. // pohledy do zákulisí historie // války, bitvy, armády // aféry, skandály, špionáž // pozoruhodné osobnosti, nevšední osudy //
Po celá staletí se snažili jednotliví mořeplavci i celé výpravy proniknout do polárních končin na severu i na jihu Země. Hledali podél severoamerického pobřeží cestu do Číny a Japonska, podobně jako na jih od Ohňové země hledali bájnou terra australis incognita. Jako magnet je přitahovaly severní i jižní pól. Jejich cesty provázely mořské bouře, studené vichry, silné mrazy a sněhové metelice, hlad a kurděje. Jejich lodě mnohokrát uvízly v ledovém zajetí, a přesto se s přicházejícím jarem znovu vydávali zaplňovat bílá místa na mapě. Nemalé množství polárníků i celé výpravy zmizely jako oběti polární vášně. Kniha líčí osudy nejznámějších dobyvatelů severu a jihu: H. Hudsona, Johna a Jamese Rossových či J. Franklina pokoušejících se proniknout zamrzajícími průlivy mezi ostrovy na severu Ameriky, úspěšnou plavbu R. Amundsena, snahy E. Kanea, F. Nansena a dalších polárníků dosáhnout severní pól, i zápas o prvenství mezi F. Cookem a R. Pearym. Zachycuje tragické vyústění závodu o dosažení jižního pólu mezi Amundsenem a Scottem a nenaplněnou touhu E. Shackletona přejít Antarktidu. Romantiku plachetnic a parolodí posléze nahradily vzducholodě a letadla a k „hrdinovi obou pólů“ Amundsenovi přibyli U. Nobile a R. E. Byrd. A právě v této době zároveň končí životní příběh nejslavnějšího dobyvatele ledových pustin, Roalda Amundsena, jehož osud knihu rámuje.
