Jindřich Chatrný Libri

Brněnské vily procházejí renesancí po letech stagnace. Vznikaly jako letohrádky a později jako rodinné vily v blízkosti městského centra a v oblastech jako Černá Pole a Pisárky. Letohrádek Mitrovských, dokončený v roce 1794, měl rozsáhlou zahradu s oranžerií a skleníkem na ananasy. Další významnou vilou je romantický objekt Herminy Ripkové v Pisárkách, postavený téměř o sto let později. Chleboradova vila ve Veveří čerpá inspiraci z antické architektury. Nejznámější éra brněnských vil nastala v meziválečném období, kdy vznikla funkcionalistická osada Nový dům v Žabovřeskách a další vilové soubory v Masarykově čtvrti, Černých Polích a Králově Poli. Nové architektonické počiny v brněnské vilové architektuře jsou součástí rozšířeného vydání, které také reflektuje změny v péči o historické památky jako Jurkovičova vila či vila Tugendhat. Závěrečná kapitola slouží jako miniprůvodce s mapami a seznamem vil podle brněnských čtvrtí, což usnadňuje čtenářům procházky městem a ukazuje na úspěšnost této služby v minulosti.

Kniha zkoumá vilovou architekturu Jihomoravského kraje od poloviny 19. století po současnost, přičemž Brno hraje klíčovou roli v architektonické historii posledních dvou století. V moravské metropoli působila většina zmíněných architektů, mezi nimiž vynikl Leopold Bauer se svou Reissigovou vilou ve stylu geometrické secese. Adolf Loos, brněnský rodák, navrhl vilu cukrovarníka Bauera v Hrušovanech. Brno proslavil také Ludwig Mies van der Rohe vilou Tugendhat. V meziválečném období se město stalo centrem funkcionalistické moderny, kterou formovalo množství avantgardních architektů, jako jsou Bohuslav Fuchs, Ernst Wiesner, Jindřich Kumpošt a další. Jejich vliv přesahoval hranice Brna, což vedlo k realizaci solitérních vil v celém Jihomoravském kraji. Kyjov, město na Slovácku, bylo domovem tří architektů, včetně Poláška, který zde postavil sedm vil. Publikaci vydala umělecká agentura Foibos ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a Muzeem města Brna. Projekt Slavné vily Čech, Moravy a Slezska má patronát manželky prezidenta republiky, ministra pro místní rozvoj a Ministerstva kultury ČR, zatímco hejtman Jihomoravského kraje převzal záštitu nad knihou a výstavou.

Katalog stálé expozice na Špilberku. Dva svazky uložené v kartonovém pouzdru: I. Textová část -- II. Obrazová část. Část II. rozdělena do kapitol Architektura, Urbanismus, Interier, Nábytek.

Výpravná publikace z pera předních brněnských a olomouckých historiků umění je prvním souhrnným zhodnocením tvorby brněnského architekta a designéra Jindřicha Halabaly a také činnosti Spojených uměleckoprůmyslových závodů v Brně, které byly ve své době největším výrobcem nábytku v tehdejším Československu. Halabala svou tvorbou právě pro UP závody výrazně ovlivnil podobu moderní bytové kultury a vybavení veřejných interiérů své doby. Publikace je plna unikátních dobových fotografií a dokumentuje i tehdejší způsob propagace a reklamy.

V prosinci 2010 proběhl dvojí křest publikace „Brněnské stopy Adolfa Loose“ u příležitosti 140. výročí narození architekta Adolfa Loose, významného brněnského rodáka. Hlavními autory jsou Jindřich Chatrný a Dagmar Černoušková z Muzea města Brna, spoluautory pak historička Miroslava Menšíková, kurátorka Müllerovy vily Maria Szadkowska a rakouští historici umění Markus Kristan a Iris Meder. První křest se konal 10. prosince v pražské Müllerově vile, druhý 13. prosince v brněnském HaDivadle. Vydání knihy završilo dlouholetý projekt Studijního a dokumentačního centra Adolfa Loose, který byl v roce 2010 doplněn výstavou a publikací. Badatelské aktivity věnované Adolfu Loosovi pokračují i ve vile Tugendhat, kde se objevují paralely mezi Loosem a Ludwigem Miesem van der Rohe. I když se osobně nikdy nesetkali, oba architekti, synové kameníků, měli vyhraněný vztah k materiálům. Loos byl ovlivněn Amerikou konce 19. století, zatímco Mies se stal legendou v Americe na sklonku 30. let. Loosova nejvýznamnější díla vznikla v Paříži, Vídni a Praze, zatímco Miesova brněnská vila Tugendhat byla realizována na pozvání výjimečných stavebníků. Obě vily, Müllerova a Tugendhat, byly dokončeny téměř současně a přitahují milovníky moderní architektury z celého světa.