Hlavní roli v knize hraje chlapecký klub Rychlé šípy, již dříve čtenářům známý z komiksů. Foglar v knize poprvé představuje záhadnou čtvrť Stínadla a organizaci Vontů, hlavolam zvaný „ježek v kleci“ a ztraceného vynálezce Jana Tleskače, motivy později využité v dalších knihách, které se následně staly téměř kultovní součástí české kultury.
Publikace nabízí stručný přehled vývoje výtvarného umění, literatury, divadla a hudby na evropském kontinentu od starověku přes raný středověk až do středověku vrcholného a pozdního. Každá kapitola je uvedena geopolitickým přehledem uspořádání tehdejší Evropy a spolu s výkladem příslušné tematické části a s bohatými barevnými ilustracemi tak přináší čtenáři ucelený pohled na rozvoj jednotlivých evropských kultur, jejich vzájemné ovlivňování a propojení. Nástin je tak první publikací, která poskytuje komplexní pohled na dějiny umění našeho kontinentu s uvedením základních faktografických údajů z uměleckých oborů, jimž byly dosud věnovány většinou jen samostatné publikace. Je doplněn slovníčkem odborných výrazů a jmenným rejstříkem. Další díly budou vycházet postupně.
Podtitul: Vzpomínky, dojmy, ohlédnutí & co bylo za zrcadlem
Své paměti dopsal Ladislav Fuks koncem roku 1993, kdy odevzdal poslední dvě kapitoly redaktoru a příteli Jiřímu Tušlovi. V následujících měsících oba spolupracovali na konečné úpravě knihy. Po smrti Ladislava Fukse rozšířil Jiří Tušl paměti o svá „intermezza“ podle dohody, uzavřené již při vzniku rukopisu v roce 1992. Vzniklo tak pozoruhodné svědectví o velkém českém spisovateli.
V návaznosti na první díl pokračuje tato publikace v mapování vývoje výtvarného umění, literatury, divadla a hudby na evropském kontinentu v období od poloviny 14. století do roku 1750. Text je členěn do kapitol zachycujících chronologicky etapy zrodu, vrcholu a postupného ústupu renesance a baroka s přihlédnutím k nerovnoměrnosti jejich vývoje v jednotlivých evropských regionech. V závěru bohatě barevně ilustrované publikace najdete slovník odborných výrazů a jmenný rejstřík.