Petra Dočekalová Libri

Publikace Typo 9010 encyklopedicky shromažďuje česká digitální písma. Začíná v roce 1990, v období, kdy fotosazbu a ruční překreslování písem nahradily počítače, a končí v roce 2010, v okamžiku, kdy v republice působí téměř desítka malých písmolijen. Zachycuje nejdůležitější okamžiky v nejstarším písmovém ateliéru na UMPRUM v Praze a shrnuje podstatné oborové události. Publikací prostupují texty českých a zahraničních typografů, které popisují atmosféru doby. Snahou publikace je poprvé co možná nejpodrobněji prezentovat českou písmovou tvorbu v jejích digitálních počátcích, a zařadit ji tak do světového kontextu. Během posledních dvou desetiletí vznikla v České republice řada písmových návrhů, které dobře známe, ale stejně tak spousty těch, které skončily v šuplících, ztratily se, nebo zůstaly na starých disketách ve formátech, které dnes stěží otevřeme. Pokusili jsme se jich vypátrat co nejvíce, původní digitální soubory jsme v případě potřeby renovovali a vytvořili z nich použitelné písmové soubory. Tuto sbírku jsme následně uspořádali do publikace, která funguje jako písmový vzorník. Mnohá z těchto písem mají svůj unikátní příběh: některé z nich se dozvíte v doprovodných textech publikace.

Monografická publikace o Jaroslavu Bendovi (1882–1970) poprvé představí doposud nezmapovanou šíři Bendových prací, od typografických úprav knižních obálek a vazeb, návrhů abeced, esejí o typografii, animovaného filmu po Bendovo pedagogické působení i osobní život. Jaroslav Benda působil na UMPRUM jako pedagog, vedl ateliér zaměřený na písmovou a propagační činnost a dvakrát byl rektorem školy. Přestože se Benda zabýval různými aspekty grafického designu a užité grafiky, zaměřuje se kniha ve velké míře na Bendovy typografické práce.

Tato publikace představuje Jaroslava Bendu jako typografa. Vzhledem k jeho celoživotnímu zájmu o knihy a písmo je jeho dílo zpracováno z pohledu písmařského. Jedná se o jediný úsek, který Bendu provázel ve všech etapách a odvětvích jeho tvořivé činnosti a dosud nebyl zpracován. Hlavní část knihy tedy tvoří rozbor Bendových děl, na nichž se typografie objevuje. Zbylé široké spektrum Bendovy práce, která tak úzce nesouvisí s typografií, je v knize zařazeno do delší úvodní kapitoly, prezentující příklady za ostatní. Klíčem k sestavení možného přehledu díla pro nás byly Bendovy paměti Léta s Umělci (1969) a O letech práce a přátelství (1962), z nichž jsme se pokusili převést řadu Bendových citací nejpřesněji popisujících okolnosti vzniku i následný osud jeho návrhů a děl.