Léčitelé Pojizeří a Podkrkonoší
Květoslava Patočková a více jak čtyřicet dalších





Květoslava Patočková a více jak čtyřicet dalších
Kniha se věnuje zřejmě nejtajemnějšímu tématu z dějin města, které se týká internace kněží v semilské nemocnici v padesátých letech minulého století. Co je pravdy na zvěstech o tom, že zde byli v rámci komunistické Akce K řeholníci a kněží masivně mučeni? Zasloužil si primář Pluhař, aby na něho členové ilegální protikomunistické organizace ILPKORG1 připravovali atentát? Nebo vše bylo jinak, než se na první pohled zdá? Na dvě stě šedesáti stranách jsou podrobně rozebrány informace získané během téměř osmiletého archivního výzkumu. Kniha čtenáře postupně provede tehdejšími semilskými i republikovými událostmi a jednotlivými spornými tématy a dovede nás až ke skutečným osudům 120 semilských kněží a řeholníků. Publikace tak odkrývá dosud málo známou kapitolu komunistické Akce K, zaměřené proti řeholním řádům.
Kniha mapuje málo známé okolnosti týkající se mimo jiné táborů nucených prací v Semilech a nasazení českých lidí v semilské továrně Zittwerke v Řekách. Uplynulo již tři čtvrtě století od konce druhé světové války a my mnohdy bez povšimnutí míjíme místa, která byla za války dějišti napínavých příběhů. Tak tomu bylo i v Semilech a tato kniha se snaží ona bílá místa zaplnit. Co vyráběla zdejší továrna s krycím jménem Zittwerke? Na co se soustřeďovalo zdejší tajné oddělení? Opravdu se zde vyráběly i tajné zbraně V1 a V2, jak o tom vyprávějí někteří Semiláci? Jak změnila válečná výroba tvář města a jaké byly osudy několika tisíců nuceně nasazených chlapců a dívek? V knize hledáme právě odpovědi na tyto a další otázky za pomoci mnoha archivních fondů, unikátních vzpomínek, fotografií a plánů.
V roce 1968 se Semily staly jedním z důležitých míst společenského dění, proslavené články Ludvíka Vaculíka. Za doby normalizace si tehdejší události vysloužily jednoznačný odsudek a byly někdy označovány jako plíživá kontrarevoluce. Tato kniha se pokouší co nejúplněji postihnout, co se před padesáti lety v Semilech opravdu dělo. Za tímto účelem byly využity jak soudobé kroniky a novinové články, tak i rozhovory s pamětníky a archivní dokumenty, především různé vyšetřovací spisy a signální svazky StB. Text doprovází bohatá fotografická dokumentace.
Historie českého zvonařství od středověku do novověku. Rekviziční fotografie z první světové války ze sbírek Západočeského muzea v Plzni.