Marek Petrů Libri

Vývoj soudobých biotechnologií nás nutí položit si zásadní filosofické otázky. Je totiž možné pomocí genových manipulací, neuromanipulací či kyborgizace lidského těla cíleně měnit jak fyzické, tak i psychické vlastnosti člověka. Jakými kvalitami je definováno lidství? Dělá člověka člověkem jeho biologický substrát, tělo, geny, nebo spíš některé hodnoty, které přijímá za své a na základě nichž hodlá směřovat a naplňovat svůj život? A co když jsou některé z těchto hodnot v rozporu s biologickou podmíněností života? Jestliže je lidství definováno spíše určitou spiritualitou než tělesností, je zcela namístě alespoň uvažovat o možnostech, jak vylepšovat biologického člověka.

Kognitivní věda se pomalu ale jistě stává dobře etablovanou samostatnou disciplínou. Je tvořena vysoce transdisciplinárním souborem teoretických, empirických i experimentálních oborů. Jejím cílem je hledat odpověď na prastarou otázku po povaze (fysis) mysli. Snaží se o rozkrytí podstaty takových mentálních mohutností, jako je vnímání a rozpoznávání, uvažování, plánování, motorická koordinace, jazyk, vědomí či vůle...

Paměťová studia, o jejichž boomu v podobě nejrůznějších pamětí, vzpomínek či memoárů není pochyb, tematizovala povětšinou paměť jako individuálního nebo kolektivní/národní. Rodině v tomto kontextu nebyla zatím věnována náležitá pozornost, a to přesto, že valná část našeho života se odehrává právě v rodině. Tato publikace nahlíží na rodinnou paměť inovativním a originálním způsobem, prostřednictvím čtyř vědních disciplín – psychologie, literární vědy, historie a filozofie. Spojnicí jednotlivých kapitol je předpoklad, že rodinná paměť je nestálá entita měnící se vzhledem k potřebám dané rodiny i vzhledem k současným společenským a kulturním normám.

Obsah sborníku: Josef Válka: Kalivodovo historické myšlení František Šmahel: Husitský věk v pojetí Roberta Kalivody Petr Horák: K filozofii dějin Roberta Kalivody Petr Rohel: Robert Kalivoda - filozof, publicista, politik (K interpretaci některých souvislostí života a díla) Pavel Floss: Emancipace a humanismus v Kalivodově komeniologickém a filozofickém díle Karel Floss: Kalivodovo pojetí utopie a emancipace Josef Zumr: Robert Kalivoda a tradice české avantgardy Květoslav Chvatík: Kalivodovo pojetí české moderní kultury a její teorie Marek Petrů: Marx a Darwin (Variace na kalivodovské téma) Tomáš Nejeschleba: Robert Kalivoda k tomismu Martin Kučera: Hostina života Pavel Floss: Úvaha o Kalivodově obrazu člověka

Tato kniha tematizuje hlavní problémy současného filosofického uvažování o medicíně a o bioetických problémech. Autoři v ní odborně a zároveň čtenářsky přístupně zprostředkovávají výsledky rozsáhlého a interdisciplinárního zkoumání medicíny a jejích hraničních oblastí a zároveň načrtávají základní dimenze budoucího výzkumu. Dokumentují tak životnost a potenciál projektu filosofie medicíny (nejen) v Čechách, ale i možnou cestu propojování humanitních, přírodovědných a technických přístupů pro lepší řešení problémů současného „chorobami i zdravím trpícího“ člověka. Z recenzního posudku prof. Mgr. et Mgr. Andreje Démutha, Ph.D.

Kniha obsahuje české překlady textů polských autorů věnovaných vztahům filozofie a medicíny a filozofii medicíny a jejím dějinám. První část obsahuje fragmenty děl z let 1874 – 1948, která napsali polští lékaři vytvářející v evropském měřítku originální intelektuální formaci - takzvanou polskou školu filozofie medicíny. Po nich následuje text, který analyzuje výzkumné tendence vůči této škole a zabývá se vztahy mezi takovými pojmy jako filozofie, medicína, polská filozofie medicíny, polská škola filozofie medicíny. Druhá část knihy předkládá texty známých intelektuálů a učenců: Leszka Kołakowského, Zygmunta Baumana, Jana Hartmana a Andrzeje Szczeklika; obsahy těchto prací mohou být posuzovány v kontextu vztahu medicíny a filozofie. Třetí část tvoří práce pracovníků a spolupracovníků Katedry společenských věd Medicínské Univerzity Karola Marcinkowského v Poznani, které se týkají různých problémů z okruhu filozofie lékařství a bioetiky a vyznačují se různými metodologickými přístupy; tvoří kontinuum - od textu z oblasti historie filozofie medicíny přes úvahy týkající se lékařství jako jevu ve vybraných filozofických a společenských kontextech a přes bioetické otázky až po text z pomezí etiky a empirické sociologie.